Írán a Izrael spolu tajně jednaly o jaderných zbraních 22. 10. 2009
Za Izrael byla v Káhiře přítomna ředitelka pro politiku a zbrojní záležitosti Izraelské komise pro atomovou energii Meirav Zafaryová-Odizová, za Írán jeho zástupce u Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Alí Ašghar Soltaníja. V místnosti byl i bývalý izraelský ministr zahraničních věcí Šlomo Ben-Ami, který zasedá ve výboru poradců ICNND.
Izraelští a íránští zástupci nejednali o samotě, 29. a 30. září …
I v Káhiře se Soltaníja Zafaryové-Odizové podle svědků přímo zeptal: „Máte, nebo nemáte jaderné zbraně?" Izraelka se prý usmála, ale neodpověděla.
…Soltaníja při setkání prohlásil, že Izrael nerozumí íránské mentalitě a ideologii a že Írán nemá v úmyslu Izraelce ohrožovat. Teheránský režim údajně nemá nic proti Židům, ale pouze proti sionistické ideologii…Íránské rakety jsou podle něj pouze na obranné účely a nemají za cíl ohrozit Izrael.
Zafaryová-Odizová se dle deníku snažila vysvětlit pozici Izraele obklopeného nepřátelskými státy i jeho ochotu uvažovat v budoucnu o Blízkém východu jako o zóně bez jaderných zbraní. Předtím, než je však možné k takovým jednáním přistoupit, je podle ní nutné uzavřít mírové dohody mezi Izraelem a ostatními státy regionu.
Česko kondoluje rodinám velitelů íránských Revolučních gard 22. 10. 2009
Ministerstvo zahraničních věcí vydalo prohlášení, v němž "v souvislosti s teroristickým útokem z 18. října 2009 v jihovýchodní íránské provincii Sistan-Balúčistán… vyslovuje upřímnou soustrast všem rodinám, které při bombovém útoku ztratily své blízké."
Pomineme-li tu drobnost, že účast není projevena desítkám rodin osob, které byly při útoku (resp. útocích – dle íránských zdrojů se jednalo o dva současně podniknuté útoky na dvou různých místech) zraněny, je půvabná ještě jedna maličkost: české ministerstvo zahraničí kondoluje mimo jiné i rodinám eliminovaných velitelů íránských Revolučních gard, tedy brutální represivní složky islámského režimu, proti nimž útok primárně směřoval.
S napětím lze sledovat další vývoj "kondolenční politiky" Zamini. Jednalo se jen o formulační neobratnost nebo bude tato země napříště kondolovat třeba rodinám zabitých členů Talibanu, Hizballáhu nebo Hamasu?
Jednání opět ztroskotala. Írán nepřijme návrh na vývoz uranu 22. 10. 2009
Ještě ve středu to vypadalo, že Írán přistoupí na návrh Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). O den později je ale vše jinak. "S vývozem svého slabě obohaceného uranu k dalšímu obohacení v cizině nesouhlasíme," vzkázal zástupce Íránu Mohammad Rezá Bahonar.
"Západ nám říká: vy nám dáte svůj uran obohacený na 3,5 procenta a my vám dáme palivo pro váš reaktor. To je pro nás nepřijatelné. Se zárukami je MAAE povinna palivo nám poskytnout," sdělil Bahonar.
Oficiální představitelé islámské republiky se ale k záležitosti zatím nevyjádřili.
USA, Francie a Rusko souhlasí s dohodou o vývozu íránského uranu 23. 10. 2009
Předpokládá, že Írán vyveze 1,2 tuny svého slabě obohaceného uranu do Ruska, kde bude uran obohacen na 20 procent. Francie z něj pak vyrobí palivové tyče, jež budou převezeny do Íránu. Využity budou v teheránském reaktoru, v němž se vyrábějí izotopy využívané při léčbě ozařováním.
V Íránu na dokument ve čtvrtek reagoval zástupce předsedy parlamentu Mohammad Rezá Bahonar, který řekl, že pro Írán je vývoz obohaceného uranu nepřijatelný a že je povinností MAAE poskytnout Íránu palivo pro reaktor, dostane-li od Íránu patřičné záruky. Íránský parlament o věci nebude hlasovat a Bahonar nemluvil za vládu.
Íran zřejmě nepřistoupí na dohodu s jadernými mocnostmi 23. 10. 2009
Jak vyhlásil místopředseda íránského parlamentu, to je pro Teherán nepřijatelné. Podle Jaroslava Bureše z Ústavu mezinárodních vztahů lze chápat postoj Íránu dvojím způsobem.
"Postoj, který Írán zaujal, odráží poměry v současném íránském establishmentu a veřejném mínění, které je ve vztahu k jadernému programy rozdělené," řekl Bureš Rádiu Česko a dodal:
"Část, která podporuje pokračování íránského jaderného programu, zdůvodňuje postoj tím, že Írán podepsal dohodu o nešíření jaderných zbraní a je členem IAEA, které dovolil kontrolu svého programu."
"Je třeba oddělit technickou část od politické. Řada íránských vyjednavačů zastává – na rozdíl od politiků – poměrně rozumné postoje. Tvrdí například, že Írán obohacuje uran na 6 – 10 procent, kdežto na výrobu jaderných zbraní by musel obohacovat tentýž prvek zhruba na 90 procent," míní Bureš.
"Už samotné uskutečnění této schůzky lze považovat za úspěch. Zmíněná jednání ukázala, že do budoucna je jakási dohoda možná," uzavřel Bureš.
Izrael chce od Němců dvě korvety – nejlépe zdarma 23. 10. 2009
Židovský stát chce objednat dvě německé válečné lodi, a pokud možno za ně nic nezaplatit…
Židovský stát si chce u loděnic HDW-Werft v Kielu objednat už šestou ponorku třídy Dolphin. Němci už dodali Izraeli tři tyto ponorky a další dvě se staví. Dvě podmořská plavidla, na nichž se nyní pracuje v kielských loděnicích, dotuje Berlín z německého státního rozpočtu až 333 miliony eur. To je asi třetina prodejní ceny. Zbytek uhradí sám Izrael.
Nejnověji Izrael usiluje o dvě moderní německé korvety. Objednávka válečných lodí, které jsou jen obtížné zachytitelné na radarech, má směřovat do hamburských loděnic Blohm + Voss.
Na palubě korvet mají být umístěna velká a velmi výkonná radarová zařízení a nové antirakety. Izraelská strana prý dala najevo, že se jimi chce bránit proti střelám z Íránu.
Íránci se k návrhu na zpracování svého uranu v cizině vyjádří příští týden 23. 10. 2009
„Írán v pátek informoval generálního ředitele MAAE, že návrh vnímá kladně, ale na odpověď potřebuje čas do poloviny příštího týdne,“ uvedla jaderná agentura v prohlášení.
Šéf MAAE vyjádřil naději, že islámská republika nakonec na návrh kývne, neboť by to podle jeho slov „otevřelo novou éru spolupráce“.
Podobný postoj zaujímají i Spojené státy. „Doufáme, že příští týden odpoví pozitivně,“ řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ian Kelly.
Až do poslední chvíle přitom nebylo jasné, jak Íránci zareagují. S návrhem souhlasily vlády Francie, Spojených států i Ruska, a čekalo se jen na vyjádření Teheránu.
Newsletter Blízkovýchodního programu 05/2009 (pdf. ke stažení) 23.10.2009
19. augusta 2009 otriasla Bagdadom séria výbuchov, ktorá zasiahla budovy ministerstiev zahraničných vecí, financií a školstva. Obeťou týchto explózii nebolo len vyše 100 duší, ale aj sýrsko-iracké vzťahy.
Britský expert na jaderné zbraně přišel záhadně o život 24. 10. 2009
V době, kdy světové mocnosti jednaly s Íránem o jeho nukleárním programu, přišel záhadně o život špičkový britský vědec na jaderné zbraně. Tim Hampton spadl z téměř čtyřiceti metrů ve vídeňské budově OSN, tedy ve stejném objektu, kde rozhovory probíhaly. Podle britského tisku se měl na vyjednávání s Íránci osobně podílet.
Rakouská policie podle médií nevylučuje, že Hampton byl v úterý zavražděn. Zatím ale o jeho pádu ze 17. patra nezveřejnila žádné podrobnosti a čeká na výsledek pitvy.
Hampton se 20 let profesionálně zabýval jaderným zbrojením. Před svou smrtí pracoval v Organizaci pro úplný zákaz jaderných zkoušek. Měl tam na starost shromažďování počítačových dat o nukleárních testech.
Netanjahu: USA usilují o co nejlepší způsob zastavení Íránského nebezpečí 24. 10. 2009
"Rozhodující je, že mezinárodní společenství tlačí Írán k zastavení obohacování uranu, který má pouze jeden účel," řekl Netanjahu. Popisuje Írán jako "temný radikalismus, který se snaží vyzbrojit sebe a své spojence jadernými zbraněmi." "Jsme určitě první ohroženou zemí, ale rozhodně ne poslední," zdůraznil Netanjahu.
Inspektoři MAAE odletěli do Íránu, prověří nové atomové zařízení 24. 10. 2009
Do Íránu odletěla odpoledne skupina inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Od neděle tam má prověřovat nově budovaný provoz na obohacování uranu…
Izraelsko-americké cvičení Juniper Cobra 26. 10. 2009
Izrael a Spojené státy dne 21. října 2008 zahájily společné vojenské cvičení protivzdušné obrany, největší které kdy bylo provedeno, zaměřené na simulace kombinovaného raketového úderu na židovský stát. Dvoutýdenní cvičení je dle upřesnění představitele izraelské armády chápáno jako příprava na jakoukoliv konfrontaci s Íránem, který Izrael obviňuje z pokusů o získání jaderných zbraní.
Cvičení Juniper Cobra, které má vrtat až do 5. listopadu 2009, se účastní přibližně 1000 vojáků z Amerického velitelství v Evropě a zhruba stejný počet izraelských vojáků. Během cvičení má být testován izraelský protiraketový systém Arrow 2 (Hetz) a americké protiraketové systémy THAAD (Terminal High Altitude Area Defense), Aegis instalovaný na bojových lodích (BMDS – Ballistic Missile Defense System) spolu s protiletadlovými raketovými systémy Patriot a Hawk. Simulováno má být odpálení raket dalekého dosahu z Íránu, Sýrie a Libanonu, které má na závěr cvičení vyústit v ostrou střeleckou zkoušku a sestřelení cvičné balistické rakety.
Američané mají v Izraeli již delší dobu rozvinutou a zprovozněnou jednotku, obsluhující radar velkého dosahu AN/TPY-2 kmitočtového pásma X, který je považován za klíčový prvek systému protiraketové obrany a Izraeli má poskytovat včasnou výstrahu v případě odpálení íránských balistických raket. Jednotka byla na základě žádosti izraelské vlády zhruba před rokem rozvinuta na vojenské letecké základně Nevatim a působí na ní 100 amerických příslušníků. Základna by mohla být snadno a rychle propojena s americkými systémy protiraketové obrany, rozvinutými v Izraeli.
Irán: Jadrové palivo môžme kupovať alebo obohacovať v zahraničí 26. 10. 2009
"Jadrové palivo môžme nakupovať ako v minulosti alebo môžme vyviezť časť svojho slabo obohateného paliva, ktoré teraz nepotrebujeme," vyhlásil Mottakí, ktorého citovala agentúra IRNA. Irán by mohol podľa ministra nakupovať obohatený urán v Číne. Mottakí opäť zdôraznil, že Teherán sa nevzdá svojho práva na obohacovanie jadrového paliva.
Západ se k Íránu chová nespravedlivě, řekl turecký premiér 26. 10. 2009
„Je tu přístup, který není spravedlivý, protože ti, kdo Írán kvůli jadernému programu kritizují, mají sami vyspělou nukleární infrastrukturu,“ řekl Erdogan. Dodal, že íránský program má mírové účely a Teherán nevyrábí jadernou bombu. Případný vojenský zásah by v tom případě byl "šílenstvím".
Erdogan se tento týden chystá Írán navštívit, s Ahmadínežádem a ajatolláhem Alím Chameneím chce probrat hlavně obchodní záležitosti. Objem obchodu mezi oběma zeměmi činil loni v přepočtu přes 160 miliard korun.
Kouchner: Izrael nebude tolerovat íránskou bombu. Víme to všichni. 26. 10. 2009
Kouchner řel, že Izrael "nebude tolerovat íránskou bombu. Víme to všichni." Kouchner doufá, že se podaří zabránit nárůstu napětí a následné konfrontaci. "Je zde čas, který nám Izrael dá, než bude reagovat, protože Izrael bude reagovat jakmile budou jistě vědět, že je zde hrozba."
Nějaký uran bychom vyvážet mohli, oznámil íránský ministr zahraničí 26. 10. 2009
"Írán by nějaký uran vyvážet mohl," sdělil ministr zahraničních věcí Manúčehr Mottakí místní zpravodajské agentuře. Je to vůbec poprvé, co Teherán oficiálně promluvil o návrhu dohody…
"Nabízí se dvě možnosti," citoval Mottakího britský deník BBC "Buď ho (obohacený uran) nakoupit, nebo část našeho uranu poslat do zahraničí k dalšímu zpracování."
Jako možného poskytovatele těchto služeb jmenoval Čínu, jejíž "spoluúčast by Írán uvítal". Podle Mottakího se Teherán k dohodě vyjádří během několika dnů, až jej "důkladně prostudují íránští odborníci".
Ropná burza otevřena 27. 10. 2009
Íránská ropná burza byla v pondělí slavnostně otevřena na ostrově Kish v Perském zálivu jako místo vývozu ropy a ropných produktů.
Ropná burza je určena jak pro devizový trh ropy, zemního plynu a petrochemických výrobků v různých měnách, především euro a íránský rial, a koš ostatních hlavních měn.
Írán, který má druhé největší světové zásoby zemního plynu a třetí největší zásoby ropy, se snaží hrát aktivnější roli v ropných a petrochemických transakcích na mezinárodních trzích.
