Srpen 16, 2010
Spojené Státy už vyčerpaly veškerý čas potřebný k tomu, aby dostaly pod kontrolu svuj rozpočet a obchodní schodek. Rok 2010 byl navrzdory naléhavosti situace promarněn podvodným mlžením kolem neexistujícího oživení. Není to tak dávno, 2. srpna, kdy v New York Times vyšel úvodník ministra financí s titulkem Vítejte v zotavení.
John Williams na shadowstats.com na mnoha příkladech objasnil, že iluze ozdravení byla vytvořena nadhodnocením zaměstnanosti a podhodnocením inflace. Williamsova, Celenteho i moje varování byla ignorována, na reagovali na ně však nedávno profesoři Laurence Kotlikoff a David Stockman z Boston University, kteří podrobili Republikánskou stranu zničující kritice, že se stává stejně rozhazovačnou jako Demokraté.
Je povzbuzující vidět, že si někteří začali uvědomovat, že tentokrát se Washington z recese nebude moci dostat zvýšením výdajů. Finanční schodky jsou příliš velké na to, aby byl dolar schopný přežít jako rezervní měna, a schodek veřejných výdajů nenavrátí Američanům práci a pracovní místa, která byla přesunuta do zahraničí.
Řešení, nabízená těmi, kteří začínají chápat, že máme problém, jsou však neradostna. Kotlikoff se domnívá, naše ohromné zadlužení zlikviduje tvrdé ořezání sociálního zabezpečení a Medicare, výrazné rovnoměrné daňové navýšení, nebo hyperinflace.
Ekonomové buď postrádají fantazii, nebo se nechtějí odříznout od Wall Streetu a korporátních dotací, ale sociální zabezpečení a Medicare jsou na nedostačující úrovni, zvláště když zvážíme rozleptání soukromého důchodového systému dotcomovými, derivátovými a realitními bublinami. Škrty v sociálním zabezpečení a Medicare, do nichž lidé platili 15% svých výdělků po dobu celého života, by mohly mít za následek hladovění a úmrtí z léčitelných chorob.
Zvýšit daně dává ještě menší smysl. Je široce známo, že většina domácností nemůže z jednoho platu přežít. Oba dva manželé obvykle pracují a často jeden z nich má dvě pracovní místa, aby vůbec přežili. Zvýšení daní to situace ještě zhorší, můžeme tedy čekat více konfiskací majetků, více potravinových poukázek, více bezdomovectví. Jaký druh ekonoma nebo vůbec člověka si vůbec může myslet, že tohle je správné řešení?
Aha, ale budeme přece zdaňovat bohaté. Bohatí mají dost peněz. Oni však prostě přestanou vydělávat.
Vraťme se na zem a podívejme se, co vláda asi tak udělá. Jakmile si Washington uvědomí, že dolar je ohrožen, a že už nemůže nadále financovat své války prostřednictvím půjček v zahraničí, vláda buď uvalí daň na soukromé důchody, a to s odůvodněním, že důchody byly nahromaděny s odloženou daní, nebo bude požadovat, aby správci penzijních fondů za tyto naše vklady nakoupili státní obligace. To dá vládě trochu více času, zatímco do penzijních fondů budou napumpovány tyto (bez)cenné papíry.
Poslední Bushův rozpočtový schodek (2008) byl v rozmezí 400-500 miliard dolarů, tedy přibližně ve velikosti přebytků Číny, Japonska a OPEC v obchodní výměně s Amerikou. Tyto přebytky obchodní bilance byly tradičně recyklovány ve Spojených státech a financovaly schodek federálního rozpočtu. V letech 2009 a 2010 vyskočil federální rozpočtový deficit na 1,4 bilionu dolarů, což je zvýšení o 1 bilion dolarů. Neexistují takové přebytky v zahraničním obchodě, které by mohly financovat tak velký deficit. Odkud tedy přicházejí peníze?
Odpovědí je, že od jednotlivců, kteří se z akciových trhů přesunuli do „bezpečných“ státních dluhopisů a z pomoci banksterům, a to ani ne tak z peněz TARP, jako z toho, že FED mění bankovní rezervy za pochybné cenné papíry, jako jsou například subprime deriváty. Banky také používají své finanční rezervy k nákupu státních obligací.
Tyto finanční manévry jsou jednorázové triky. Jakmile skončil útěk od akcií, přesun ke státním obligacím ustává. Odpor vůči pomoci banksterům pravděpodobně zastaví další takové programy. Odkud tedy přijdou další peníze?
Ministerstvo financí bylo schopno se zbavit spousty dluhů díky „řecké krizi“, kterou newyorští banksteři a hedge fondy znásobily do „krize eura“. Tento finanční nátlak sloužil jako finanční opora pro americkou státní pokladnu tím, že vytvořil paniku kolem evropských dluhů a eura. Centrální banky i jednotlivci, kteří předtím uprchli od dolaru k euru, nyní zpanikařili, a překotně se vrátili k dolaru tím, že nakoupili americké státní dluhopisy.
Tento pohyb od eura k dolaru oslabil alternativní rezervní měnu, zastavil pokles dolaru a prodloužil financování rozpočtového schodku USA.
Tuto hru je možno opakovat se španelským dluhem, irským dluhem a jakoukoliv jinou nešťastnou zemí, se kterou je třeba zamést za nepromyšlené rozšiřování Evropské unie.
A co když nezůstanou žádné země, které lze destabilizovat wallstreetskými investičními bankstery a hedge fondy, čím potom bude financován rozpočtový schodek USA?
Zbývá už jen jediný zdroj financí – americká centrální banka neboli FED. Když se dluhopisy ústřední banky v aukcích neprodávají, musí je koupit FED. Ústřední banka nakoupí dluhopisy vytvořením nově požadovaných vkladů nebo bankovních účtů státní pokladny. Jakmile ministerstvo financí utratí výnosy z těchto nových úvěrových transakcí, peněžní zásoba Spojených států se rozšíří o částku, za níž FED vykoupil tyto státní dluhy.
Rozšíří se zboží a služby o stejnou částku? Ne, americká pracovní místa přesunuta do zahraničí a dána cizincům, zvýší se tedy dovozy, a tím se dále zvýší i obchodní schodek. Pokud FED nakoupí nové obligace, zásoba peněz vzroste více než nabídka zboží a služeb, vyrobených v USA. Ceny pravděpodobně porostou.
Jak dlouho porostou? Čím déle budou peníze vytvářeny, aby vláda mohla zaplatit své účty, tím větší bude hyperinflace.
Ekonomika se dosud nevzpamatovala. Koncem tohoto roku bude jasné, že kolabující ekonomika má hradit rozpočtový schodek větší než 1,4 bilionu USD. Budou to 2 biliony? Nebo ještě více?
Bez ohledu na velikost tohoto deficitu zbytek světa zjistí, že dolar je tištěn v takovém množství, že nemůže sloužit jako rezervní měna. A jakmile se zahraniční centrální banky pokusí zbavit bezcenné měny, nastane celosvětový výprodej dolaru.
Zhroucení dolaru vyžene ceny dovezeného zahraničního zboží, na němž jsou Američané zavislí, směrem nahoru. Zákazníci z Wal-Martu si budou myslet, že se omylem octli v obchodním domě Neiman Marcus.
Domácí ceny budou také prudce růst s tím, jak se rostoucí přísun peněz bude snažit dohonit nabídku domácího zboží a služeb.
Dolar jako rezervní měna nemůže přežít tuhle pohromu. Jakmile skončí dolar, Spojené státy nebudou moci financovat svuj obchodní schodek. Proto prudce poklesnou dovozy, které navýší domací inflaci, a jelikož jsou Spojené státy závislé na dovozu energie, nastanou poruchy v přepravě, které naruší práci a zásobování potravinami.
Nastane panika.
Začnou být přepadány farmy? Budou ti, kteří se ocitli uvěznění ve městech, uchylovat k nepokojům a rabování?
Je tohle ta nadějná budoucnost, kterou pro nás připravila „naše vláda“ a „naše vlastenecké korporace“?
„Što dělať?“, napsal by Lenin.
Může se udělat toto: Války, ze kterých netěží nikdo jiný, než vojensko-bezpečnostní komplex a Izrael se svou územní expanzí, mohou být okamžitě ukončeny. To by mohlo snížit rozpočtový schodek USA o stovky miliard dolarů ročně. Další stovky miliard dolarů by mohly být ušetřeny ořezáním zbytku vojenského rozpočtu, jehož současná velikost přesahuje součet rozpočtů všech důležitých světových vojenských mocností.
Americké vojenské výdaje jsou odrazem finančně nedostupných a nedosažitelných cílů šílených neokonzervativců, usilujících o Americkou říši a světovou hegemonii. Co je to za hlupáky ve Washingtonu, kteří si myslí, že Čína bude financovat americkou nadvládu… nad Čínou?
Jediný způsob, kterým může USA opět uvést ekonomiku do chodu, je přitáhnout zpět ze zahraničí pracovní příležitosti. Ztráta těchto pracovních míst ožebračila Američany, přičemž vygenerovala nadměrné zisky Wall Streetu, akcionářům a manažerům korporací. Tato pracovní místa mohou být navrácena zpátky, kam vlastně náleží, tím, že korporace budou zdaněny podle toho, kde byla přidána hodnota do jejich výrobků. Pokud hodnota k jejich výrobkům a službám byla přidána v Číně, korporace budou daněny vysokou sazbou. Pokud bude hodnota k jejich výrobkům a službám přidána ve Spojených státech, korporace budou mít nízké zdanění.
Tato změna zdanění právnických osob by kompenzovala levnou zahraniční pracovní sílu, která odsála pracovní příležitosti z Ameriky, a obnovila by žebřík vzestupné mobility, který vytvořil z Ameriky společnost příležitostí.
Pokud nebudou okamžitě zastaveny války a pracovní příležitosti nebudou vráceny zpět do Ameriky, budou Spojené státy vyhozeny na smetiště dějin.
Je pravděpodobné, že korporace a Wall Street budou chtít použít svoji finanční sílu a příspěvky na volební kampaň, aby zablokovaly všechny návrhy zákonů, které by snížily krátkodobé výdělky a bonusy při návratu pracovních příležitostí zpátky do Ameriky. Američané nemají většího nepřítele než Wall Street, korporace a jejich prostitutky v Kongresu a Bílém domě.
Neoconi, kteří jsou spřízněni s Izraelem, který ovládá obě dvě politické strany a většinu medií, jenom protahují naši imperiální extázi.
Spojené státy a prosperitu jeho 300 milionů obyvatel nelze obnovit, pokud nebudou neoconi, Wall Street, korporace a jejich servilní otroci v Kongresu a v Bílém domě poraženi.
Bez revoluce odejdou Američané do zapomnění.
Paul Craig Roberts byl redaktorem Wall Street Journalu a náměstkem ministra financí Spojených států. Vydavatelství CounterPunch/AK Press právě vydalo jeho poslední knihu How the economy was lost. Můžete jej kontaktovat zde
Převzato z CounterPunch
Překlad: Clair
Foto: zdroj
