5. ledna 2009
Itálie udělala s financováním důchodů to, co G.W. Bush nemohl udělat v USA (a co se nyní chystá provést česká vláda – pozn. překl.). Privatizovala část systému sociálního pojištění. Časování nemohlo být horší.
Celosvětové zhroucení finančních trhů vytvořilo ztráty těm, kteří souhlasili s převodem svých plateb ze státního důchodového systému do soukromých fondů, což mělo pro ně znamenat daleko vyšší výnosy. Hrůza je teď jak na straně vlády, která podporovala změny, tak na straně finančníků, jako jsou například ti z UniCredit SpA nebo Arca Previdenza, kteří přišli o zisky.
Vláda premiéra Silvia Berlusconiho teď zvažuje způsoby, jak kompenzovat více než 1,2 milionům lidem, kteří udělali tento převod, jímž se vzdali stálých výnosů ve prospěch na finančních trzích závislých penzijních fondů. Lidem je umožněno, aby odložili čerpání z těchto fondů a zmírnili ztráty poté, co italský burzovní index klesl v roce 2008 o padesát procent a vymazal z finančních trhů hodnotu 300 miliard eur.
„Reforma nepomohla nikomu,“ řekla Gabriele Favaová, která je v čele milánské právní firmy Fava & Associati a zabývá se pracovním právem. „Ani vládě, která doufala, že všichni převedou své peníze do fondů, ani zaměstnancům, kteří nevyřešili svůj problém s tím, že potřebují připojištění ke státním důchodům.
Italská zkušenost ukazuje, jak je obtížné řešit problém, kterému čelí vlády vyspělých průmyslových zemí, a který spočívá v tom, že se systém průběžných penzí stává v důsledku stárnutí populace neudržitelným. Americký president Bush přitom neuspěl ve snaze přesvědčit Kongres, aby nechal zaměstnance část svého sociálního pojištění předat na soukromé investiční účty, protože odpor voličů vzrostl.
Překlad: Stan
Redakčně kráceno
Originál textu: http://www.bloomberg.com/
