Jezero Kárún poblíž Fajúmu asi 70 kilometrů od Káhiry se mi vrylo do paměti navždy. Často jsme jezdívali do té liduprázdné oblasti v poušti, protože okamžik, kdy se člověku jako neuvěřitelná fatamorgána před očima vynoří vodní hladina, je čarovný. A navíc je tu další primát: vodopád. Uznávám, voda do jezera sice padá asi tak z metru či dvou, ale i tak to je asi největší vodopád široko daleko. Po neustálém lomozu přelidněné Káhiry je jeho zurčení balzámem pro duši.
Oblast kolem Kárúnu byla státem chráněná od 80. let a její hranice se postupně rozšiřovaly, až s celkovou rozlohou 1100 kilometrů čtverečních pohltily i Gebel Katrání, poušť doslova nabitou archeologickými a geologickými poklady. Nebylo divu, že se Kárún a okolí zařadily mezi čekatele na zařazení na seznam světového dědictví UNESCO.
Loni v prosinci ale Úřad pro rozvoj turistiky vyčlenil z přírodní rezervace skoro tři kilometry čtvereční (mimochodem, celkem za 28 tisíc dolarů) „pro potřeby" egyptské developerské firmy Amer Group, která okamžitě oznámila úmysl vystavět na březích jezera turistické letovisko Porto Fayoum. Památkáři i aktivisté byli zralí na infarkt – Amer Group totiž podobnými letovisky dokázala pohřbít řecké a římské památky (Porto Marina) a mamutím letoviskem (Porto Sokhna) zohyzdila i panenskou oblast Sochna u Rudého moře.
Mezitím ale přišla revoluce a tři ministři, kteří ve výboru o vpádu developerů do chráněné oblasti rozhodli, jsou už za mřížemi kvůli korupci. Jeden z nich, ministr bytové výstavby Ahmad Maghrábí, se pro agenturu Reuter´s dušuje, že jim tento krok posvětil tehdejší všemocný šéf egyptského památkového úřadu Zahí Havás, ten se ale pro změnu dušuje, že to není pravda. A zatímco se jeden vysoký státní úředník po druhém mění v muzikanta, na facebooku se zvedla mohutná vlna požadující záchranu Karúnu a okolí. Výstavba samotného letoviska ještě nezačala, do oblasti už ale z Káhiry míří nově budovaná silnice. Ostatně, s její výstavbou Amer Group započala už loni v červnu, tedy dlouho předtím, než jí úřady kus chráněné oblasti přikleply… „Jsme svědky ničení egyptského kulturního bohatství, které ale naopak musíme uchovat pro budoucí generace," říká Alí Fahmí, ředitel ekologické organizace Friends of Lake Qarun. „Vzniká tu nebezpečný precedent ničení chráněných oblastí."
V okolí Kárúnu je přitom opravdu co chránit. Podle dostupných údajů bylo právě tady nalezeno hned třináct (z pětadvaceti ve světě celkem) fosilií savců a loni v létě vykopávky v Gebel Katrání odhalily vědě dosud neznámý druh prehistorické velryby. „Oblast máme prozkoumanou asi tak z deseti procent, ale i tak jsme už našli skutečné poklady pokrývající období od neolitu až do dob Muhammada Alího," říká pro egyptský deník Al Misr Al Jóm archeolog Cháled Sa´ád s poukazem na skutečnost, že vykopávky nabízejí unikátní pohled na vývoj života od čáry 200 tisíc let opřed naším letopočtem až do časů osmanské vlády z první poloviny 19. století. V jeho výčtu jsou zkameněliny prvních primátů, velryb, krokodýlů, želv a vedle nich i islámské a koptské artefakty, zatímco například pozůstatky neolitických farem zase mohou pomoci odhalit tajemství technologií, s nimiž tehdejší obyvatelé dokázali využívat vodu z Nilu k zavlažování polí. „Abychom mohli oblast prozkoumat pečlivě a celou, potřebovali bychom přinejmenším dalších deset let."
Spolu s ostatními experty nyní tlačí na to, aby se oblast Gebel Katrání stala prvním egyptským geoparkem. Byl by to nejen první krok k udržitelnému ekonomickému rozvoji regionu, ale i konečně k jeho zapsání na seznam UNESCO. Ochránci přírody nyní tlačí na ministerstvo turistiky, aby výstavbu letoviska u jezera Kárún zakázalo. Možná i uspějí, nicméně vyhráno tím rozhodně mít nebudou. „Zatím se vše vyvíjí opravdu dobře," připustila pro deník Al Ahrám Mindy Bahá al Dínová z Přátel jezera Kárún. „Tuhle výstavbu možná zarazíme, ale co bude příště?"
Převzato z Literárek
