Jak se narodila slovenská Gorila

Reklama


Podle investigativního novináře s kanadským občanstvím a trvalým pobytem na Slovensku, Toma Nicholsona, to prý bylo takto: „Člověk z tajné služby působil jako šéf analytického oddělení v odboru, který se věnuje organizované kriminalitě a ekonomické trestné činnosti. Všiml si, jak se na jeho ulici motají auta – vládní bavoráky a auta, která patří jedné finanční skupině“. Tento zpravodajec poté svému šéfovi navrhl umístění odposlechu do Haščákova bytu. Jeho šéf požádal soud o souhlas k odposlechu a soud mu vyhověl. „Začali s odposlechy a hned načapali vysoce postavené lidi, kteří se setkávají a přitom plánují privatizaci a vyměňují si informace, jak politici a jimi jmenovaní lidé v rámci státní správy přijímají od tohoto vysoce postaveného oligarchy rozkazy a peníze,“ prozradil člen SIS. Odposlechy podle Nicholsona pokračovaly až do srpna 2006, kdy jej předčasně ukončilo nové vedení SIS – byt totiž navštěvovali lidé z vládních i opozičních stran. Nicholson o kauze Gorila napsal knihu, kterou mu však okresní soud Bratislava I zakázal zveřejnit.

Celých šest let trvalo, než kdosi (propuštěný zpravodajec, SaS, J&T?) na internetu zveřejnil záznamy utajených schůzek spolumajitele společnosti Penta Jaroslava Haščáka s vysokými slovenskými vládními úředníky a funkcionáři vládních i opozičních politických stran korupčního charakteru. Tyto záznamy vznikly na základě odposlechů Haščákova bratislavského konspiračního bytu, které od listopadu 2005 do srpna 2006 prováděla Slovenská informační služba (SIS). Akce měla krycí název Gorila.


V letech 2005 – 2006 byl ředitelem SIS Ladislav Pittner, kterého do funkce jmenoval tehdejší premiér Mikuláš Dzurinda. Přestože SIS odhalila závažnou korupci, politici ji přinutili mlčet. Po volbách v roce 2006 jmenoval nový premiér Róbert Fico do funkce ředitele SIS Jozefa Magalu. Magala zametl celou kauzu ještě hlouběji pod koberec a provedl v SIS rozsáhlé čistky, na místa vedoucích odborů dosadil lidi od soukromých bezpečnostních služeb a z privátní sféry. Ze Slovenské informační služby byli vyhozeni i lidé, kteří se v akci Gorila angažovali. V roce 2010, po dalších volbách, posadila premiérka Iveta Radičová do křesla ředitele SIS Karola Mitríka. Mitrík vše završil tím, že odmítl zbavit mlčenlivosti příslušníky tajné služby, kteří odposlechy prováděli a vyhodnocovali. SIS navíc v roce 2007 zjistila, že její bývalý sekční šéf Arpáš kontaktoval majitele konspiračního bytu Zoltána Vargu a jeho prostřednictvím odevzdal představitelům Penty nahrávky „Gorily“ výměnou za 3 – 4 miliony Sk. Nenásledovala žádná reakce ze strany vedení SIS. Prezident Ivan Gašparovič odmítl zbavit mlčenlivosti bývalého ředitele SIS Jozefa Magalu.


Hlavní účastníci schůzek v konspiračním bytě:

Jaroslav Haščák (*1969, Stará Ľubovňa)

Jeden ze zakladatelů a hlavních akcionářů akciové společnosti Penta. V roce 1991 ukončil moskevský Institut mezinárodních vztahů. Rok strávil také na studiích v Pekingu, kde si zdokonaloval svou čínštinu. Svůj první milion prý společnost Penta vydělala prodejem čínského textilu do České republiky, podle Haščáka však svůj hlavní kapitál získala při kuponové privatizaci. Dá-li se věřit obsahu záznamů z odposlechů, měl Haščák na výplatní pásce desítky slovenských politiků. Jako šedá eminence rozhodoval o tom, kdo bude na Slovensku vládnout a s kým. Penta prý 50 miliony financovala „puč“ v ANO v roce 2005, aby poté 50 miliony korun pro „váhavé poslance“ a „přeběhlíky“ zabránila pádu vlády. Haščák také „bokem“  vyplácel statisíce poradcům ministra Malchárka. Podle Haščákových pokynů se psaly zakládací smlouvy státních organizací (např. GovCo, do nějž vláda před privatizací vyvedla jaderné elektrárny) a obsazoval se v nich vrcholový i střední management. Haščák společně s Malchárkem plánoval založení nové politické strany, která měla odlákat voliče od Ficova Smeru. Strana byla nakonec zaregistrována v březnu 2006 pod jménem Nádej, ale ve volbách do SNR propadla. Haščák v současnosti prostřednictvím svých právních zástupců vyhrožuje trestním stíháním za zveřejnění utajovaných dokumentů a osobních údajů webům, které vyvěsily spis Gorila.


Anna Bubeníková (*1963, Topoľčany)

Haščákova milenka, v té době členka výkonného výboru slovenského Fondu národného majetku. Podle odposlechů prosazovala privatizace slovenských státních podniků ve prospěch Penty, ale i dalších podniků. Za to inkasovala tučné provize. Společně s Haščákem prováděla „kádrovou práci“ až na ministerskou úroveň. Poté, co byla slovenskou vládou 18. ledna t. r. odvolána z funkce šéfky Fondu národného majetku, zmizela.


Jirko Malchárek (*1966 v Jeseníku)

Bývalý reprezentant Slovenska v automobilovém sportu, tehdejší místopředseda vlády a ministr hospodářství. Do parlamentu se dostal na kandidátce mediálního magnáta Pavla Ruska Aliance nového občana (ANO), po Ruskově korupční aféře a následném stranickém rozkolu, při němž byl z této strany vyloučen, zůstal ve vládě. Na „provizích“ od Haščáka údajně vyinkasoval částku přes 300 milionů Sk. V rozhovorech s Haščákem se ukázala ohromná míra korupce při privatizaci slovenských státních podniků. Malchárek tvrdí, že v případě, že vydělá na „provizích“ 500 mil. Sk, dá 50 mil. na založení nové strany (a stalo se, takže asi vydělal – pozn. aut.). V současnosti je spolumajitelem kyperské firmy HM Invest, která byla založena se základním jměním 300 mil. Sk a v současnosti má majetek 2,6 mld. Sk. Bydlí ve vile za 26 mil. Sk, kterou mu poskytla jeho další, tentokrát slovenská firma, a je majitelem největšího prodejního centra AUDI v Evropě. Malchárek je v zahraničí a v odpovědi na dotaz slovenských Hospodárských novin sdělil, že se vrátí v polovině února.


O čem se na schůzkách především mluvilo a za co se rozdělovaly provize od společnosti PENTA:

  • Privatizace bratislavského letiště

  • Privatizace slovenských tepláren

  • Prodej akcií elektroenergetických společností VSE, ZSE a SSE

  • Vyvedení jaderných elektráren ze společnosti Slovenské elektrárne (zájemce o privatizaci, italský ENEL o ně údajně neměl zájem)

  • Prodej Transpetrolu do Ruska

  • Obstarání informačního systému pro společnost Slovenská elekrizační prenosová sústava

  • Privatizace polikliniky Tehelná

  • Akvizice vodárenských společností

  • Privatizace nákladní železniční dopravy


Schůzek s Haščákem se dále zúčastnili:

Róbert Fico, předseda strany SMER, který s Haščákem spíše probíral vyhlídky SMERu ve volbách, možné povolební koalice a informoval ho o záměrech SMERu v případě volebního vítězství. Na dotaz novinářů řekl:  „My s tím nechceme mít nic společného, mě zajímají velké věci, nezajímá mě, kdo se s kým schází, či neschází. Politici, finančníci a ekonomové se setkávají.“ Fica prý zajímá, zda došlo ke kupování poslanců a zda byla korupce při privatizaci Slovenských elektráren.


František Határ, osobní tajemník Róberta Fica, u nějž se Haščák snažil prosadit svého kandidáta na budoucího ministra zdravotnictví, a jehož se ptal, zda k Ficovi dorazil úplatek za privatizaci nejmenované společnosti (poznámka analytika k tomu je, že se jedná o privatizaci společnosti Stredoslovenská vodárenská prevádzková spoločnosť francouzské Veolii). Na jedné ze schůzek se také ukazuje, že Penta spolupracovala s Veolií při privatizaci českého vodárenství a že Haščák vystupuje ve prospěch Veolie i na Slovensku, přitom Penta v té době formálně chodila do výběrových řízení proti Veolii. Haščák nabízí a na další schůzce předává Határovi 5 mil. Sk v hotovosti jako „černé peníze“. Határ také požádal Haščáka o „soukromou půjčku“ ve výši jednoho milionu Sk.


Mluvčí Penty Marián Danko tvrdí, že se šéfové Penty včetně Haščáka setkávali i s premiérkou Radičovou: „Je přirozené a nevyhnutelné, že se představitelé jedné z nejvýznamnějších podnikatelských skupin scházejí a komunikují se zástupci politického spektra. Mezi veřejné činitele, se kterými zástupci Penty komunikovali, patřila i premiérka Radičová.“ Danko však neřekl, kde se setkávali, ani co bylo obsahem schůzek. Premiérka Radičová se proti tomuto tvrzení ostře ohradila. (Že by si Penta myslela, že spis Gorila zveřejnila Radičová? – pozn. aut.)


Ministr vnitra Daniel Lipšic (KDH) v souvislosti s „Gorilou“ zbavil mlčenlivosti bývalého ředitele policejního Úřadu boje proti korupci Tibora Gašpara a bývalého vysokého funkcionáře tohoto úřadu Jána Rejdu. Úřad boje proti korupci pod vedením Tibora Gašpara vyšetřoval podezření ze spisu Gorila, v roce 2008 v něm však byly písemnosti s informacemi od SIS protiprávně skartovány. Rejda, který navštěvoval Haščákův konspirační byt v době, kdy byl odposloucháván, veřejně přiznal, že má dokumenty, které potvrzují pravost spisu Gorila. Rejda prý o odposlechu věděl od příslušníků SIS. Podle něj byly originály záznamů odposlechů zničeny, někteří příslušníci SIS je však zkopírovali a pokusili se je zobchodovat nebo použít k vydírání. Potvrdil, že do bytu chodil i Jirko Malchárek.


Lipšic  založil zvláštní tým složený ze špičkových vyšetřovatelů a kriminalistů z policejních složek, zabývajících se hospodářskou kriminalitou a korupcí, který 9. ledna zahájil vyšetřování zločinů založení, zosnování a podpory zločinecké skupiny. Stíhané osoby jsou podezřelé také z korupce a zneužívání pravomoci veřejného činitele.


Podle Nicholsona, kterého s velkou pravděpodobností čeká žaloba za zveřejnění utajovaných dokumentů, se tento případ vyšetřovat nebude: „V zemi, kde policie, prokuratura a soudcové jsou již do této míry zpolitizovaní a těžce zkorumpovaní, se nedá čekat, že po 19 letech, kdy žádný politik nešel do basy, už tam žádný další nepůjde.“ Nicholson tvrdí, že mu byl nabídnut úplatek 10 milionů korun, aby zapomněl na Gorilu.

 

A co na to Slováci?



Celý spis Gorila je zde, ovšem zde, ani na jiných avizovaných umístěních už ho nenajdete :(

 

A komu by to ještě nestačilo, najde další výživné čtení zde.

Přejít do diskuze k článku 2 komentáře