I když se k Jednotě bratrské v předbělohorské době hlásilo asi 2-3 % obyvatelstva, byla to silně výběrová církev, takže její vliv byl nepoměrně větší. Byla to církev hlavně inteligence a šlechty. (Jejím členem byl i Petr Vok z Rožmberka, poslední z rožmberského rodu.) A byla to opět bratrská šlechta, kdo se hlavně účastnil stavovského povstání, což také přispělo k volbě Fridricha Falckého, který jí byl blízký svým kalvinismem.
Za pobělohorské rektolizace odešli roku 1625 zbylí moravští čeští bratři do Uher – hlavně na dnešní Slovensko, do Skalice, Púchova a Lednice, čeští čeští bratři hlavně do polského Lešna, které bylo tehdy díky své vrchnosti svou tolerancí v jezuity okupovaném Polsku světlou výjimkou, a ve kterém žila již asi osmdesát let česká komunita, která se sem uchýlila před habsburským útlakem.
Vůbec nejznámějším představitelem Jednoty bratrské však bezesporu je Jan Amos Komenský (Jan Amos Segeš Nivnický, *1592 v Nivnici u Uherského Brodu, rodina pocházela z blízké vesnice Komňa – takže by tedy měl být spíše Komeňský, †1670 v Amsterodamu, pochován v Naardenu). Komenský studoval na bratrských školách a na kalvínsky orientovaných universitách v Herbornu a Heidelbergu. Později se soustředil hlavně na pedagogickou činnost, kterou chápal v duchu humanismu a renesance, jako výchovu k plnému lidství. Jeho dílo však představuje i poslední pokus o syntézu všech oblastí lidského poznání. Také sní o civilizaci založené místo na manipulaci a násilí na komunikaci. Komenského učebnice nakonec převzali do svých škol i jezuité, protože naučit své žáky pořádně latině prostě museli. Za samozřejmou Komenský považoval výuku dívek. …Jak se zpívá: …založil jim dívčí školu, učil je tam rokenrolu…
V letech 1614-1618 působil Komenský jako kazatel a rektor bratrské školy v Přerově. Roku 1618 se přestěhoval do Fulneku. Zajímavé je, že tento „největší Čech“ byl ve Fulneku správcem německého bratrského sboru. Ve Fulneku žil do roku 1621, kdy musel prchnout. V roce 1623 spálil fanatický kapucínský mnich na fulneckém náměstí za zpěvu zfanatizovaných dětí Komenského knihovnu. V letech 1621-1628 se Komenský skrýval na různých panstvích bratrských šlechticů (hlavně na východočeském panství Karla staršího ze Žerotína, v Brandýse nad Orlicí), z jejichž obsáhlých knihoven načerpal další podněty.
Komenský také byl roku 1649 zvolen posledním českým biskupem Jednoty bratrské. Komenským ovšem bratrská biskupská posloupnost nezanikla. Přešla přes jeho zetě a vnuka na ochranovské seniory.
Komenský se nakonec nedočkal ani posmrtného uznání v Holandsku. Holandsko, které se mezitím stalo skatolickým, se totiž rozhodlo Komenského muzeum v Naardenu, s jeho hrobem, zrušit. Nakonec od svého plánu na úplné zrušení muzea prozatím upustili, za podmínky, že provoz muzea budou platit „kacířští Češi“. …Je to tím absurdnější, že Komenský strávil ze svého dospělého života delší část v Holandsku než v českých zemích (a tím, že muzeum navíc založili sami Holanďané).
V roce 1722 pak byla Jednota bratrská obnovena na hornolužickém panství hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa založením obce Herrnhut, známé také pod českým jménem Ochranov. Zde však již mluvíme o moravských bratřích, neboť základem nové Jednoty byli převážně přistěhovalci z Moravy, potomci členů německého bratrského sboru, který ve Fulneku vedl Jan Amos Komenský.
Tato nová Jednota bratrská se odtud postupně rozšířila po celém světě – vlivem misionářské činnosti, které se intenzívně věnovala již od roku 1732. Nejúspěšněji kupodivu mezi grónskými Eskymáky, kteří se tak stali moravskými bratry.
Pozoruhodný je už sám vývoj Jednoty bratrské, jejíž plné jméno bylo Jednota Bratří zákona Kristova, která vznikla jako sekta odmítající vzdělání a obranu proti násilí, poučila se, že takový směr nikam nevede, a tak nakonec vedla dvě protihabsburská povstání (1547 a 1618) a dvakrát dosáhla vrcholu v evropském školství – poprvé v bratrských školách v druhé polovině 16. století, a podruhé v osobě Jana Amose Komenského.
Ve druhé polovině 16. století byly české bratrské školy nejlepšími v Evropě. Šlo o obdobu dnešních středních škol, škola v moravských Ivančicích byla od roku 1574 dokonce vysokým učením. Vysokou školou se stala roku 1583 i bratrská škola ve Velkém Meziříčí. Pravděpodobně zde byla i spolupráce s židovskou školou v moravském Mikulově – cesta z Prahy do Mikulova vedla přes Ivančice a Velké Meziříčí. Židé té doby byli totiž velmi vzdělaní. Legendární Rabi Löw, který byl v letech 1553-1573 inspektorem moravských židovských škol, se sídlem právě v Mikulově, se zajímal o řadu vědních oborů, a měl dokonce podobné pedagogické názory jako později Jan Amos Komenský.
Jak jsem již psal, po vystoupení Luthera se Jednota bratrská začala sbližovat s luteránstvím (za Augusty), po vzniku kalvinismu (za Blahoslava) však měla blíž ke kalvínskému učení. Mimo jiné proto, že na rozdíl od luteránství, kalvinismus i nadále hlásal právo na povstání.
Foto: Komenský od Rembradta? Možná, ale není to jisté.
Z historie českobratrské jednoty v Ochranově
