Daleko, daleko za horami, řekami a mořem se netaví jen fukušimské reaktory, ale celá ekonomika. Samurajové pijí svoje saké před posledním letem kamikadze, píší se opěvné eposy o kráse květu sakury, o konci jednoho hospodářského zázraku na US steroidech.
Japonsko opět vstupuje do dějin jako terminátor míru, jako faktor globální destrukce. Na nátlak okupanta bojuje o status US dolaru do posledního jenu a žijícího japonského důchodce.
Nemylme se, v podmínkách globalizace trhá finanční exploze domy až v Londýně či New Yorku. A roztavení japonské finanční mašiny a následnému výbuchu s univerzálními důsledky nelze zabránit. Šílenci se stali normálními, a normální lidé – rovnou teroristy. A zkuste se tomu bodáku na krční tepně vzepřít.
Po čtyřech amerických pokusech řešit systémové problém jejich ekonomiky tiskem ničím nekrytých, falešných dolarů, z nichž do reálné ekonomiky nedorazilo ani 20 % (vše sežraly finanční instituce), kdy každé další kvantitativní uvolňování přinášelo stále menší přínos pro ekonomiku, po dvaceti ztracených letech stagnace japonské ekonomiky, po globálních machinacích jenových carry-tradů v režii Wall Streetu a City of London – v okamžiku, kdy Japonsko a jeho krach, v řádu 30 řeckých krizí, představuje téměř jistotu – se nova vláda premiéra Abeho a nový šéf centrální Bank of Japan (BoJ) vydala na válečnou stezku. Prošlapanou cestu garantované zkázy.
Nominální vládci Japonského císařství v duchu hesla „dohonit a předhonit” přislíbili v listopadu 2012 provést globálně bezprecedentní kvantitativní uvolňování (QE) v rozsahu 1,2 bilionu USD, překonávající cokoli, k čemu se kdy odhodlal US FED. Minulý měsíc začali pumpovat fraudulentní peníze a výsledek je dramatický. Index Nikkei vyletěl k dnešnímu dni o vice než 70 procent a jen padl o cca 30 procent oproti světové měně.
Říká se, že co je dovoleno pánovi, není povoleno kmánovi. Jak vidíte, ne vždy, zvlášť když akce kmána vyhovuje zájmům pána. Kdyby Číňané udělali něco podobného, spadnou mediální nebesa a možná I nějaké příhodné zemětřesení umělého původu. Japonský kriminální akt požehnala G20 s tím, že k tomu nemá co říci, že je to (v globalizovaném světě) japonská interní záležitost.
Pád jedné z šesti hlavních měn banksterského světa lze s přehledem nazvat atomovým útokem na úvod další etapy měnové války, kdy koordinovanou cestu těchto měn k nulové kupní síle (konci systému FIAT měn) nahrazuje “šoková” terapie. Vzhledem k tomu, že cílem divadla je USD coby bezpečný přístav pro investice, nejpevnější ze všech devalvujících měn, je tento atomový útok, jehož důsledkem bude tsunami akcelerace inflace měn po celém světě, a zároveň vývoz japonské deflace průkazem zoufalství režisérů, neschopnosti domyslet následky svých činů anebo naopak jejich nelidské zločinnosti.
Venku je globální hospodářská krize, přes mediální slinty ekonomika na celém světě brzdí, klesá koupěschopná poptávka, dluhy a cena nových úvěrů dusí nejen soukromý sektor, ale I celé státy, a Japonci se v této mizérii snaží rozpumpovat ekonomiku, zahraniční obchod, přebírat trhy, doslova vyhlásit obchodní válku zejména Číně, Koreji, Vietnamu, Filipínám, Německu, zkrátka všem.
Blížíme se k okamžiku, kdy neodpovědné jednání Japonska hrozící krizí obchodně finančních vztahů minimálně v jihovýchodní Asii, povede k odvetě – vystavení neobchodních ochranných bariér, ne-li blokádě japonského zboží.
Co si myslet o člověku, který vsadí všechno co má, celou svoji budoucnost i svoje sousedy na herku, co nikdy nic nevyhrála a ještě ji špatně živí? Japonci to udělali a dělají dále. Z rozkazu a v zoufalství, ale přesto. Abychom se nemýlili – to, co právě dělají, je pro globální ekonomiku nový PEARL HARBOR. Nic menšího. A svět se teprve probírá ze šoku, a reakce MUSÍ následovat – a nebude to nic pěkného ani pro nás v Evropě. Japonská sázka „na Krugmana a jeho šílenost“ je stejně významným ekonomickým incidentem, jakým byl v 30. letech Rooseveltův New Deal (v podmínkách zlatého standardu, který skončil 2. světovou), avšak v podmínkách ekonomiky s více než 240 % státního dluhu po 24 letech neúspěšného boje s deflací, tragickou demografickou situací a problémy v energetice, zásobování i jinde. Odtud je již k válce v Asii jen krůček.
Analytik Mauldin již delší dobu přirovnává Japonsko k mouše, která letí přímo proti čelnímu sklu rozjetého auta. Teď ta moucha zapnula forsáž a je téměř jisté, že při střetu japonské mouchy s realitou, tato nejen roztříští sklo auta globální ekonomiky, ale to auto shodí jako vrak ze silnice.
A G20 vyjevevě mlčí, protože obrana dolaru má přednost přede vším. Japonská měna – jen – dramaticky klesá. Japonci tisknou ničím nekryté jeny v globálně bezprecedentním tempu 1, 2 bilionu USD ročně (20 % HDP), japonští exportéři si mnou ruce (Toyota odhaduje, že pokles směnného kurzu jen/USD o jeden jen se promítne ve zvýšení zisku koncernu o 340 milionů USD jen v minulém kvartálu), ALE trh se státními obligacemi Japonska se otřásá v základech (říká se tomu volatilita), čtyři pokusy o stabilizaci stavu ze strany japonské centrální banky (BoJ) – a skutek utek´. Jde přitom o druhý největší trh s obligacemi na světě a jeho kolaps zruší zbytek iluzí o idyle ve financích na celém světě. Stačí, aby nedůvěra investorů v japonský kamikadze zázrak vytlačila úroky na trhu japonských státních obligací – O PÁR DESETIN PROCENTA – a hra je u konce – bankrot – ekonomika, která k úhradě vlastních dluhů metabolizuje cca 80 % vlastního rozpočtu nemá budoucnost. S Abeho plánem na docílení 2 % inflace v japonsku je pár desetin procenta nárůstu úrokových měr hračkou.
Let japonské mouchy je tragický, neb vymaže úspory několika generací spořivých Japonců. Její let je zákonitý, neb je završením politicko-hospodářského systému kolonie naplněného deflací a stagnací produktivity práce trvající již 24 let.
Premiéra Abeho lze považovat za šílence, ale on nemá moc možností, co dělat jinak. Vstoupí do historie jako banksterský panák, co zruinoval svoje spoluobčany sázkou vabank na keynesiánského koně, co klopýtá a padá na celém světě. Sázkou na kasino, nikoli na reálnou ekonomiku. Vyhraje-li , bude to nejen zázrak, ale naplnění snů všech Krugmanů. Otázkou však je, zda bude výhrou i izolace, obchodní válka s celou Asií a postupně i s Evropou.
První letky kamikadze právě útočí na Čínu, Jižní Koreu, Vietnam, Filipíny a potažmo všechny státy světa postavené na exportním modelu. Bude-li jen padat o 20 % vůči ostatním měnám ročně (takový je plán), budeme za chvíli kupovat Lexusy za cenu Citigo. Pearl Harbor v globalizovaném světě FIAT měn – nic menšího. Zoufalí Japonci zahnaní do rohu, v útoku na celý svět. Bez zdrojů a šance rozpoutanou válku vyhrát. Naděje jejich servisních elit umírá poslední.
Pominu-li čínský hospodářský prostor-Jihozápadní Asii, co na japonský útok bude říkat Německo … a Evropa.
Jen ve FEDu se smějí, ostatním se potí i zuby. U nás přitom řešíme hrátky na pražské radnici…
Padly první výstřely největší měnové války všech dob v době vlády FIAT peněz. Jsme svědky akcelerace a tvorby dějin. Nic zanedbatelného.
Padne-li Bank of Japan, padne i kartel Centrálních bank – kostky byly vrženy. Jdeme do finále
