Jeden obraz hry „Podobenství o peci“

Reklama






 http://www.danfoss.com/NR/rdonlyres/C9682F52-C6BD-45D1-898B-D304A9509958/0/Biomass_fire250x188.jpgSocialistické hnutí mělo dva velké náměty – postavení pracujících a jejich vykořisťování, ale také námět, který se jaksi týkal všech – zkrocení kapitálového systému ekonomické reprodukce, kdy by společenská ekonomika (podle Řeků oikonomos, domácnost, kde se hospodaří) nebyla jen vozíkem na horské dráze hospodářských cyklů, kde jízda dolů není jen závrať jako na skutečné horské dráze, ale problémem pro většinu a těžké utrpení pro ty nejslabší…

 

Proto v tomto podobenství-dramatu nenajdeme osobu Dělníka a Kapitalisty, ale vystupuje tu za oba dva Václav Dvojjedinný, jehož starosti a rysy jsou ale spíše dělnické.

Autor se omlouvá za svou svévoli, s jakou Aftalionovo podobenství bez velkých okolků a ohledů na vznešenou historii ekonomického myšlení prostě narouboval na všechno, čeho si příběh zvaný kapitalismus podle něho žádal.

 

(Zcela své)volně podle námětu Alberta Aftaliona, 1909-1913

 

Scénář a režie: Miroslav Tejkl

 

Osoby a obsazení:

 

Relativní saturaci hraje Horko

 

Trojjedinou roli otvíráku motivačních převisů nad náklady (zisků), tedy roli dluhů, pomocných finančních produktů a nouze hraje Mráz

 

Antonín Topič, domovník

 

Václav Dvojjedinný, dřevorubec, jeho žena Jarka a děti Šárka, Zbyněk, Ronald, Patricie, Terezka, Broňa, Gertruda, Tomáš, Silvio, Gisela, Istvan, Marica, Natalka, Susan, José a další a další a další

 

Bohumír Přidal, předseda Komise Mrazíků Nikoli Nelítostných Naopak Velmi Pomáhajících (KMNNNVP) – jak zní úplný korektní název.

Stručný název jest Komise Mrazíků Velmi Pomáhajících (KMVP)

 

 

 

X-tý obraz hry:

 

 

Antonín otevřel dvířka Pece.

Mihotavé plameny se odrážely na zdech pokoje.

 

Antonín si povolil límeček.

 

Pec divoce žhnula a jakoby na Antonína řvala: „Dej polínko, dej, mám hlad.“

 

Žebra mrazáku „Sibiřský tygr“ jsou pokryta krustou a tlustou vrstvou ledu, ale v místnostech Budovy je přesto den za dnem tepleji.

 

-.-.-.-.-.-

 

Horko nebylo ještě výslovně k zalknutí, jako před lety, kdy bylo nutno omezit odběr polínek a Václav Dvojjedinný si to přišel vyříkat na regulační oddělení Obce a práskl tam prý dveřmi od kanceláře tak, že se odlomil kousek zdi u futer. Václav, stejně jako ostatní Václavové, je čím dál šikovnější při štípání polínek – jeho griffy jsou doslova vymakané. Polínka se kupí a neustále se smlouvá o vyšší odběr a hledají se řešení, aby Budova nemusela platit na tvrdo. Václav přistoupil už na nejrůznější způsoby, jak se mu platí a tak Pec pohlcuje těch polínek víc. Bez mrazáku, bez jeho mrazících žeber by se nedalo v Budově vůbec žít. A to účty za elektřinu pro Mrazák stále rostou a Mrazák je nastaven na plný výkon.

 

Už se prý ale jedná o nákup Mrazáku s ještě větším chladícím výkonem…

 

-.-.-.-.-.-

 

Antonínův pohled se svezl na okno pokryté jinovatkou.

 

U kůlny se pohybovala stará Prokešová, zachumlaná od paty k hlavě.

Tak vida – přece se jí podařilo přečkat další mrazivou noc. Ještě pár dní a bude mít vyhráno – noci budou teď teplejší.

 

Antonín pocítil – jako už dříve vícekrát – soucit s ubohou paní. Ale věděl, že do Budovy nesmí nikoho bez peněz vpustit. Je sice fakt, že stará Prokešová občas něco vyžebrá a taky její políčko na veřejném pozemku, které jí Zastupitelstvo Obce poskytlo bezplatně, jí něco vydělá, když to pak přinese na tržnici.

Ale málo platné – na nájem v Budově to není dost…

 

Nicméně Antonín staré Prokešové vždycky večer držel palce a zcela upřímně ji přál, aby vydržela i do dalšího rána.

Prostě jak se říká:

„Díky za každé nové ráno“…

-.-.-.-.-.-

 

A vůbec – měli bychom si blahopřát, že žijeme na tomto Kontinentě. Občas sice nějakého zmrzlého odvezou Technické služby, ale vzhledem k tomu, kolik Lidí z Kůlen se kolem potlouká, kolik jich občas registrovaně přespí aspoň ve Stodolách Budov, není ještě tak nejhůř…  

 

-.-.-.-.-.-

 

Antonín si sedl k daňovému přiznání.

 

Podobně jako jiní řádní občané žijící v Budovách nadával na daně často a rád, ale s určitou únavou – jakoby už beztak šlo jen o určitý nezbytný rituál.

Vždyť mrazák „Sibiřský tygr“ přece KMVP pořídila z daní

A ten nový, co bude ještě víc mrazit, ten přivezou taky na účet Obce – nebo přesněji na účet tzv. daňového poplatníka…

 

-.-.-.-.-.-

 

A oslabit výheň Pece není možné – Václav Dvojjediný musí svá polínka udat – děj se, co děj.

 

Václav Dvojjediný musí udat svá polínka, kterých přitom ale za den vyrobí dnes víc než před lety. Václav čeká s Jarkou další dítě a malá Šárka už taky není tak malá – udělala už prý zkoušky na střední školu a nemůže tam vypadat mezi ostatními děvčaty jako houmlesačka. Václav se smířil už s tím, že Equilibrální úřad (EÚ), který řídí Velkou Rovnováhu, mu stanovil – stejně jako ostatním Václavům – kvóty polínek, které půjdou do Pecí, ale dál ho dráždit nelze.

 

 

 

V Chrudimi dne 6. 3. 2009

 

                                                                                                        

Přejít do diskuze k článku