Ekonom Jeffrey Sachs promluvil k demonstrantům hnutí Occupy Wall Street v Zuccotti parku 7. října letošního roku. Záznam jeho projevu je zde:
Především bych vám chtěl poděkovat. Měníte směřování této země. A tato země potřebuje změnit své směřování. Po dlouhé době jste to vy, kteří se o to snažíte. Dáváte tím správné poselství. Je nás 99 %. Ano, my jsme těch 99 %. A 1 % to ještě nepochopilo. Tak jim dále říkejte pravdu. Pomalu chápou, ale časem pochopí.
Chtěl jsem vám něco říci o tom 1 %. Studuji je už dlouho. Je to dlouhá historie. Víte, že dlouho bylo toto 1 % pod dohledem. Dařilo se mu dobře, ale nepatřilo mu všechno a neřídilo všechno. Pak se tato země kolem roku 1980 počala rozdělovat.
Tady jsou základní skutečností a já jsem si jist, že je dobře znáte. V r. 1980 špičkové 1 % občanů si nosilo domů 9 % celkových příjmů našich domácností. Nyní si domů nosí už 23 %. Špičkové 1 % má více bohatství než spodních 90 % obyvatel této země. A špičková jedna setina procenta – to je 12 000 rodin – si bere 6 % příjmů. To je více než nejchudších 20 miliónů občanů této země. Naposledy byla v Americe taková nerovnost v roce 1929. A víte, co se tehdy stalo. Vedlo to ke katastrofě. Takže ji dnes musíme odvrátit.
Jak jsme se do této bídné situace dostali? Začalo to v sedmdesátých letech, kdy začala globalizace a ta byl dobrá pro mnoho chudých zemí. Bylo to dobré i pro bohaté v USA. Ale pokud jste byli jen obyčejní dělníci, začali jste zjišťovat, že váš příjem se snižuje. Z ničeho nic jste čelili konkurenci z druhé poloviny zeměkoule. Byly to tamější chudé země, které začaly bohatnout, což by bylo z mého pohledu dobré. Ale naše země se nestarala o lidi, kterým to ubližovalo.
Pokud jste měli maturitu a pracovali jste v továrně, mohli jste se se svým místem rozloučit. Odešlo kamsi jinam. Pokud jste si chtěli své místo zachovat, započal tlak proti vaší odborové organizaci, nebo vám odebírali benefity, nebo vám snižovali platy. Civilizovaná země by s tím měla něco udělat. Mělo se pomáhat lidem, aby si zvýšili kvalifikaci, vzdělávat je a přeškolovat je. Mělo se pomáhat, aby továrny byly více konkurenceschopné. Na to je vláda. Předpokládalo se, že pomůže.
Ovšem v roce 1982 se stala divná věc. Byl zvolen jeden člověk. Přišel první den do svého úřadu a řekl: „Vláda, to není řešení. To je problém.“ Ovšem člověk, který si myslí toto, neměl být naším presidentem. Měl zůstat v televizi a nechat nás být. Potřebujeme presidenty, kteří věří, že vláda je řešení pro všechny. Ovšem Ronald Reagan snížil daně bohatým a sebral benefity chudým, a tak dostal naši zemi na cestu k nerovnosti.
A dnes máme špatné zprávy. Pro vás to není novinka, vy jste si to uvědomili dříve než kdokoliv jiný. Nebyl to jen Ronald Reagan. Nebyli to jen Republikáni. Byli to jak Republikáni, tak Demokraté. Uvědomili si, že když bohatým sníží daně, budou jim bohatí přispívat na volební kampaně a oni budou žít šťastně až do smrti. Ale my ne. Oni jsou to 1 %. My jsme 99 %.
A to trvá již 30 let. Lobbisté velkých společností vlastní naši vládu – i Baracka Obamu, kterého jsem podporoval, volil a chtěl, aby uspěl. On stále večeří s bohatými lidmi, ale nevečeří s těmi 99 %. Kdybyste měli za večeři zaplatit 35 800 dolarů, zůstali byste hladoví. Každý týden president Obama pořádá předvolební večeři, za kterou se platí 35 800 dolarů. S kým myslíte, že se setkává? Komu myslíte, že naslouchá? Tomu 1 %. Potřebujeme si zvolit vládu pro 99 %.
Ale co musíme udělat až ji budeme mít? Musíme zřídit vládu pro lidi. Lidé potřebují pomoc a vláda je tu, aby pomáhala. Takže s těmi, co mají příjmy toho 1 %, je nutno něco udělat. Musíme získat nejméně 1 % HDP z daní z příjmu, musíme získat 1 % pomocí milionářské daně, 1 % z daní ze zisku, 1 % zajištěním poctivého placení daní tak, aby oni platili to, co nám dluží, aby se neskrývali na Kajmanských ostrovech. Nic proti Kajmanským ostrovům, ale neskrývejte tam své zisky.
Pokud budeme mít o 4 % větší HDP, můžeme k nim hned přidat další 2 %, protože odejdeme z Iráku a Afganistanu a zavřeme ty vojenské základny, ve kterých promarňujeme bohatství této země.
Takže budeme mít o 6 % větší HDP. Můžeme tak dostat náš rozpočet do pořádku. Budeme moci investovat do mladých lidí. Budeme moci investovat do infrastruktury. Budeme moci investovat do školství. Budeme moci investovat do vědy, aby se řešily problémy hladu a nemocí. Nebude nic, co by naše země nedokázala. Jo to stále velká země. Je to země velkých talentů. Je to země velké vynalézavosti.
S výjimkou toho 1 %, které je líné, přestalo se snažit a neplatí svůj díl. Již nejde o zvažování. Musíte jim říci, že budou platit, ať se jim to líbí nebo ne. Žádné další výmluvy. Není to jejich laskavost. Jestli se jim tato země nelíbí, musí udělat něco jiného. Nemohou zde žít, využívat privilegia a neplatit za to.
Nechávám to, dámy a pánové, na vás. Děláte skvělou práci. Tak se dělá historie. Tato země musí změnit směr. Udělám cokoliv, co budu moci, budu s vámi, abych vás podporoval. Držte se. Změníme tuto zemi a učiníme ji opět velkou.
Jeffrey David Sachs (* 5. listopadu 1954, Detroit, USA) je význačný americký ekonom. Intenzivně se zaměřuje v následujících vědeckých oblastech: hospodářský růst, udržitelnost životního porstředí, oddlužení rozvojových zemí, redukce chudoby, či globalizace. Sachs se proslavil jako poradce vlád po celém světě v ekonomických otázkách. Je ředitelem Earth Institute při Columbia University a speciálním poradcem generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ohledeně Rozvojových cílů tisíciletí (stejnou funkci zastával i u dřívějšího generálního tajemníka Kofiho Annana).
Překlad: onlooker
