Jistě, pane ministře Hegře…

Reklama






http://www.dekujeme-odchazime.cz/uploads/news/logo_ii.jpgDnešní Zdravotnické noviny online přinesly zprávu o včerejším jednání českých lékařů a představitelů LOK, zastupujících oněch 3 803 lékařů ve výpovědi, dále senátních zástupců a ministra zdravotnictví, MUDr. Leoše Hegera (TOP 09). Situaci známe a víme, že jde o  p r v n í   jednání resortního  minstra zdravotnictví s lékaři  po 246 dnech, v nichž pan ministr nepovažoval za nutné s těmito lékaři diskutovat. Diskuze až do včerejšího dne probíhala, jak už je ve zdejších krajích zvykem, prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize, které nejsou ani tak "masovými" sdělovacími prostředky, jako spíše prostředky, které nás "masírují " nepravdami a výmysly…

Zdravotnické noviny napsaly, že pan ministr je slušný člověk, kvalitní lékař, schopný manažer a dobrý komunikátor. Další „epitheton ornans“ pana redaktora nenapadl, a tak dodejme, že kromě toho, že je to „člověk, lékař, manažer a komunikátor“, je hlavní charakteristikou pana Hegera především amatérismus. Pan ministr přemýšlí a uvažuje nikoli ve floskulích již tisíckrát vyřčených, které by maskovaly nečas a nepohodu  panující v odborných lékařských kruzích, nýbrž rád představuje své původní myšlenky. Jak včera ozřejmil, ve zdravotnictví lze  r o č n ě  nalézt 27 miliard korun "korupčně prošustrovaných" kvůli předražené technice (lékaři ji ovšem nekupují, spíše náměstci pro hospodářsko-technickou správu a ředitelé špitálů – nebo snad znáte špitálního lékaře, podepisujícího  fakturační "košilky"?),  dále prošustrovaných  necíleně předepisovanými léčivy ze zahraničí (zde Heger cílil i na lékárníky, kteří mají se špitály vesměs málo co společného), a hlavně prý ztráty vznikají tam, kde se lékaři nechávají uplácet výlety, tedy tzv. kongresovou turistikou. „Napříště lékař, který nebude mít na konferenci příspěvek, nikam nepojede“, řekl ministr.

Podotýkám, že řečníkovi je celkem jedno, že se mají řešit platy a vzdělávání nemocničních lékařů, zatímco farmaceutická lobby oslovuje  hlavně lékaře v privátní či nestátní zdravotnické péči, ve špitálech se nevyskytující. Nemocniční lékař totiž dealera nevidí, jak je rok dlouhý (na rozdíl od bývalých obvoďáků, dnes praktických lékařů), a úplatky v hegerovských formách vlastně ani nemá možnost přijímat. Špitální lékař je ale existenčně odkázán, v rámci svého profesního růstu, na to, co Heger nazývá tuzemskou či zahraniční kongresovou turistikou. Dostat se na kongres je v rámci předatestační a poatestační přípravy pro nemocničního lékaře nejen terno, je to nutnost. Každý kongres znamená bodový kredit (stručně), který lékař potřebuje, aby byl připuštěn ke specializační zkoušce, atestaci, v oboru své přípravy. Zařídilo to tak kdysi samo ministerstvo, a tak lékaři ze svých tarifních nemocničních platů  a odměn za služby či příslužby  většinou sponzorují sebe sama. A mlčí.

Recipienty tohoto "korupčního plnění" jsou kromě zmíněných učících se mladých lékařů většinou koryfejové z okruhu kolegií odborných lékařských společností  (rádi předsedají),  poradních orgánů ministerstva, státních ústavů pro kontrolu "čehokoliv", a  dále ti, kteří tvoří páteř kongresů a seminářů a přednášejí, tedy „školáci“ (což jsou povětšinou učitelé lékařských fakult, kteří sice mají titul MUDr., ale kromě dalších titulů (CSc., PhD)  případně titulu docent nebo profesor, nemusí mít odbornou lékařskou specializační atestaci(!), jsouce považováni za pouhé teoretiky léčby samé. Proto se jim hantýrkou říká školáci a platí je ministerstvo školství.

Doslova pak tvrzení Hegerovo znamená, že bude-li mít kongres nebo seminář  v tuzemsku či zahraničí třicet referujících, smí být přítomno pouze oněch třicet přednášejících. Bude-li na kongresu třista účastníků, je nutno efektivně přednést třista příspěvků. Výhledově není a  nebude jasné, jak se na kongresy nebo semináře o nových metodách a poznatcích v oboru dostanou mladí lékaři, kteří  zatím nemají o čem referovat, protože ač denodenně léčí, praktické či teoretické poznatky mohou svým starším kolegům snad závidět, ne předávat.  Říká-li  ministr Heger, že „na kongresy nepatří nikdo, kdo na nich sám nevystupuje jako přednášející“, tedy kdo na nich „zdánlivě nepracuje“, říká tím to, čeho se vcelku bojím, že bude prosloveno mým naivním nezletilcem, totiž: „nebudu chodit do školy v  dny, kdy nebudu zkoušen“. Vlastně bych nezletilce do školy ani neměl vyhánět, není-li jistým a samozřejmým denním výsledkem výstup v podobě známky. Přiznám se, asi nezletilce korumpuji. K jeho škodě. Zajisté by chtěl být korumpován (jako domnělí "Hegerovi" lékaři), avšak zcela jistě podle svých představ, tedy, rozhodně lépe ale jinak…

Má-li pan ministr Heger dnes zprávy o tom, že jeho rezort promrhá 27 miliard korun ročně, tedy desetinu "obratu" rezortu (280 miliard), nevím, co je složitého na tom, vypůjčit si zlomek této částky, tedy tři miliardy, směrovat je na platy lékařů, pak  během kalendářního  roku 2011/12  ušetřit dalších  27 miliard (tedy nevyplatit je v provizích) a vrátit miliard šest. V zemi, kde jistota násobku je  to hlavní, co každého zajímá, by to neměl být problém. Co však problémem je? Pochopení a  vysvětlení toho, zda za dvacet let mohlo jen ve zdravotnictví  jako v černé díře zmizet třeba dvacetkrát dvacetsedm miliard korun. Možná méně – nebo… i  VÍCE?

Přejít do diskuze k článku