Jsme ve srabu

Reklama


Srpen 22, 2009


Posledních pár dní jsem občas, v rámci možností, koukala na atletiku v Berlíně. Asi mám v sobě nějakýho soutěživého ducha, či co. A pořád jsem přitom vzpomínala na názor jednoho svého ostře pravicového kamaráda (a starého novinářského sporťáka), který mi pravidelně  tvrdíval, že ty Rusové (Číňané a další bývalí komanči, zatímco my jsme komanči nebyli) jsou „ve sportech dobrý", aby se aspoň nějak prosadili, jezdili ven a tak, protože jsou jinak „úplně v prdeli". „To víš, Rusáci!" Ten můj kamarád to „myslel upřímně", ocitl se totiž kdysi po právu na seznamech, a tak si teď, když se to může, chladí žáhu a vylepšuje kádrový profil. Budiž. Vzpomínala jsem na něj ale často při pohledu na americkou reprezentaci, v níž aby člověk bělocha pohledal. Nejspíš by bylo asi logické uplatnit stejnou argumentaci, ale nevím, nerozumím tomu, ale mám dojem, že se to tak nějak samo nabízí.

Co mě ale (nepříjemně, protože hloupě) pobavilo, byli komentátoři, jeden z ČT a jeden Tomáš Dvořák. Při pohledu na ruskou oštěpařku se špičkovali, že by od ní nechtěli dostat ránu, při pohledu na stejně osvalněné Američanky-sprinterky se omezovali na to, jak jsou skvělé a jak studují na té či oné univerzitě. Nevěřím, že by tím chtěli nenápadně naznačovat, že ty americké holky (narozdíl od svalnatých holek ruských) umějí i číst a psát, jen prostě divákům říkali, že americká je nesrovnatelně dobrá (asi jako v té písničce o modré coby dobré). Zvláštní byl i komentátorův výlev na adresu Leni Rieffenstahlové, která natočila legendární dokument o Hitlerově olympiádě v Berlíně. Podle komentátora totiž režisérka jen fandila „špatným myšlenkám"… jak cudně lze ve veřejnoprávním médiu mluvit o nacismu, že?

A když k tomu přičtu ještě televizní reklamu na jakousi vodu, která mi otevřeně říká, že když si flašku té vody nekoupím, tak jedno dítě v Africe umře žízní (pokud koupím, tak bude moci pít jeden týden pitnou vodu), propadám jakémusi pocitu malomocenství. Duševnímu malomocenství. Při pohledu na komentátorskou hloupost a reklamní hynenismus…

Přátelé, dvacet let poté, jsme v pěkném srabu.

Převzato z Czech Free Press!

Foto Eckhard Pecher: zdroj

Přejít do diskuze k článku