Červen 04, 2013
V tuto chvíli, kdy píšu tyto řádky, 3. června 2013, je vojín Bradley Edward Manning souzen v přísně střežené místnosti ve Fort Meade v americkém Marylandu za to, že údajně spáchal trestný čin – řekl pravdu. Válečný soud s nejvýznamnějším politickým vězněm v moderní historii Spojených států tedy konečně začal.
Začalo to před třemi roky. Tehdy dvaadvacetileý Bradley Manning byl 26. května 2010 zatčen v Bagdádu. Poté byl poslán do Kuvajtu, umístěn do klece a držen v omračujícím vedru tábora Arifjan. „Přestal jsem vnímat čas,” řekl soudu loni v listopadu. „Nevěděl jsem, zda je noc, nebo den. Můj svět se velmi zmenšil. Můžou za to ty klece… Vzpomínám si, že jsem si myslel, že umírám.”
Bradley Manning byl po protestech svých právníků přesunut do vězení na americké námořní základně Quantico ve Virginii, kde byl, a to je formální zjištění OSN, odsouzeníhodným způsobem podroben krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení ze strany svých věznitelů. Byl v izolaci, v malé cele 23 hodin denně, byly mu odebrány brýle, odepřen spánek, přikrývky, oblečení, možnost si zacvičit. To vše bylo nařízeno vojenským soudcem – byl potrestán ještě předtím, než stanul před soudem. „Domnívám se, že způsob, jakým zacházeli s Bradem v Quanticu, časem vejde do dějin našeho národa jako ostudný okamžik,” řekl jeho právník David Coombs. „To nebylo jen hloupé a kontraproduktivní, to bylo přímo zločinné.”
Teoreticky byly Spojené státy zemí, která dbá zákonů. Pro Bradleyho Manninga to už nikdy země dbající zákonů nebude.
Když se hrubé zacházení s Bradley Mannigem stalo natolik skandální, že se doneslo až k presidentovi Spojených států a mluvčí Hillary Clintonové odstoupil, aby vyjádřil svůj nesouhlas s tím, jak se s Manningem zachází, byl učiněn pokus učinit tento problém méně viditelným. Bradley Manning byl přemístěn do nápravného zařízení Fort Leavenworth na americkém Středozápadu, v Kansasu. Čekal ve vězení tři roky na proces – o 986 dní déle, než je zákonné maximum – protože celé 3 roky prokuratura otálela, sabotovala soudní líčení, odmítala obhajobě přístup k důkazům a zneužívala institut úředního tajemství. Toto je prostě nezákonné – všichni obvinění mají ústavní právo na rychlý proces – ale tento přestupek byl potvrzen a poté přehlédnut.
Bylo by lákavé, abychom se v porovnání s tím vším na současné zahájení procesu dívali jako na milosrdenství. Je však těžké to tak posoudit.
Nepotřebujeme už rozumět tomu, co je „kafkovština” optikou nějakého románu nebo nějaké alegorie. Opustila stránky knihy a žije mei námi, pronásleduje ty nejlepší a nejbystřejší z nás. Dění kolem Bradley Manninga můžeme oprávněně nazvat „monstrprocesem”. Ti, kteří investovali do něčeho, co se nazývá „americké vojenské soudnictví”, cítí povinnost hájit to, co zde probíhá, ale my ostatní můžeme zcela nezávisle a přesně popsat tuhle frašku. Žádný seriózní reportér nevěří v mírný rozsudek. Předběžné výslechy kompletně odstranily jakoukoli reálnou nejistotu, neboť byl vydán předběžný zákaz na všechny argumenty obhajoby, jež by měly jakoukoli šanci na úspěch. Manningovi není povoleno předložit důkazy o svém úmyslu (odhalit válečné zločiny a jejich kontext), ani prezentovat svědectví či dokumenty, jež ukazují, že jeho akcí nezvnikla žádná škoda. Představte si, že jste souzeni za vraždu. Pokud byste byli u soudu, který soudí Bradley Manninga, měli byste zákaz doložit, že to bylo v sebeobraně, protože každý argument nebo důkaz týkající se záměru je zakázán. Nebyl byste zároveň schopen ani prokázat, že „oběť” je ve skutečnosti stále naživu, protože to by byl důkaz, že jste nezpůsobili škodu.
Je to tak prosté. Zapomněli jste, čí představení se to koná?
Vláda se připravila na dobré představení. Soud má trvat rovných dvanáct týdnů – se vší choreografickou parádou, se silným obsazením 141 svědků obžaloby. Obhajobě bylo odepřeno právo povolat všechny svědky, ale jen jejich hrstku. Před třemi týdny dokonce soud na uzavřeném jednání provedl generálku. Dokonce i experti na vojenské právo to označili za bezprecedentní. Je také již napsán scénář k usvědčení Manninga. Barack Obama, vrchní velitel ozbrojených sil Spojených států, překazil spiknutí proti nám všem, když už před dvěma lety označil Bradleyho Manninga za viníka. „Porušil zákon,” tvrdil president Obama, když se ho před kamerou jeden z jeho sponzorů ptal na jeho postoj k Manningovi. V civilizované společnosti by takové předběžné tvrzení samo o sobě vedlo k ukončení trestního řízení.
K odsouzení Bradley Manninga bude nutné, aby americká vláda utajila podstatné části jeho procesu. Klíčové části řízení budou vedeny v utajení: 24 svědků obžaloby podá tajné svědectví na neveřejném zasedání, což umožní soudci, aby své rozhodnutí zdůvodnil utajenými důkazy. Taková utajená spravedlnost však už vůbec žádnou spravedlností není.
To, co nemůže být zahaleno rouškou tajemství, bude zamlženo. Nepřístupnost soudní budovy, předem dohodnutý a omezený přístup žurnalistům a zámrěrná komplikovanost a rozsah případu mají za cíl to, aby se po informacích hladoví reportéři vrhli do náruče oficiálních armádních tiskových mluvčích, kteří se budou točit kolem místností určených pro tisk jako nedočkaví prodejci. Management kauzy Manning se nezastaví na hranicích soudní budovy. Právě bylo zveřejněno, že Pentagon pozorně sleduje zpravodajství a diskuse na internetu k tomuto případu.
Tohle není spravedlnost, nemá to nic společného se spravedlností. Rozsudek byl už dávno vynesen. Úkolem není dávat otázky viny a neviny nebo pravdy a lži. Je to cvičení v PR, jehož záměrem je poskytnout vládě alibi pro příští generace. Je to představení plné pomstychtivosti; teatrální varování lidem se svědomím.
Čin, ze kterého je Manning obviněn, je projevem vyspělého svědomí – tím vůbec nejdůležitějším odhalením v historii podmaněných. Neexistuje žádný politický systém na světě, který by jím byl takto odhalen. Bradley Manning v únoru před soudem řekl, že chtěl demaskovat nezákonnost a vyvolat celosvětovou diskusi a nápravu. Bradley Manning je obviněn z toho, že je whitleblower, skvělý člověk, který se stará o ostatní a který uposlechl nejvyššího příkazu. Bradley Manning je účelově obviněn ze spiknutí, kterým spáchal čin žurnalistiky.
Obžaloba ovšem používá jiný jazyk. Nejzávažnějším obviněním proti Bradley Manningovi je, že „napomáhal nepříteli”, což je hrdelní zločin, který by si žádal tu největší vážnost, ale americká vláda se směje světu a oživuje fantoma. Vláda tvrdí, že Manning komunikoval s mediální organizací WikiLeaks, která komunikovala s veřejností. Rovněž tvrdí, že al-Kájda (kdo jiný) je členem této veřejnosti. A z toho plyne, že Bradley Manning „nepřímo” komunikoval s al-Kájdou, která je formálně označena za amerického „nepřítele”, takže Manning komunikoval s tímto „nepřítelem”.
A teď k tomu nejzávažnějšímu obvinění z „napomáhání nepříteli”. Nezapomeňte, že se jedná o monstrporces. Soud zakázal veškeré důkazy týkající se záměru. Soud zakázal veškeré důkazy o následcích, nepřítomnosti poškození, nepřítomnosti obětí. Rozhodl, že vláda nebude muset prokázat, že by došlo k jakémukoli „napomáhání”, a prokurátor nepotvrdil, že by došlo. Soudce uvedl, že pro trestní stíhání je směrodatné, když se prokáže, že al-Kájda, stejně jako zbytek světa, čte WikiLeaks.
„Svoboda nemůže být uchována bez všeobecné informovanosti těch lidí,” napsal John Adams, „kteří mají právo a touhu být informováni.” Pokud je komunikace „napomáhání nepříteli” potom se „všeobecná informovanost lidí”, sama o sobě stává zločinem. Pokud je souzen Bradley Manning, je s ním souzen i duch svobody, na němž byla založena Amerika.
V konečném důsledku to není Bradley Manning, kdo je souzen. Jeho proces skončil už dávno. Obžalovanými jsou a ještě dalších 12 týdnů budou Spojené státy. Zbabělá armáda, jejíž zločiny byly odhaleny, a tajnůstkářská vláda, která válčí s veřejností. To oni sedí v lavicích obžalovaných. A my jsme vyzváni, abychom se stali jejich soudci. Nezůstaňme k této výzvě neteční.
Převzato z WikiLeaks
Překlad: Stan
