Před pětadvaceti lety nás, tedy skoro většinu obyvatelstva, Klaus docela přesvědčivým způsobem ošálil, když tvrdil, že nejhlavnějším atributem kapitalismu je volný trh, proto nebojme se kapitalismu, trh vše vyřeší ke spokojenosti všech, neboť stát je nejhorší ze všech možných hospodářů. Já si to tehdy myslel taky, přece centrálně určované ceny čehokoliv bez ohledu na nabídku a poptávku jsou nesmyslné. Až když jsem vystřízlivěl a zjistil, že oni ti centrální plánovači nebyli zase žádní idioti a také k centrálně určovaným cenám měli jakési podklady, že ceny neurčovali ad hoc dle toho, jak se vyspali. Důkazem je fakt, že po převratu se většina základních potřeb skokově zvýšila na desetinásobek, tedy k cenám určeným centrálně připsali pouze nulu, kdežto mzdy maximálně na dvojnásobek (pouze několika šťastlivcům na trojnásobek). To byla perfektní krádež, co? Měnová reforma z roku 1953, která ostatně postihla pouze ty bohaté, je oproti této loupeži, která zase naopak postihla většinu řádně pracujících, byla naprosto zanedbatelnou a miniaturní krádeží. Že by pomsta zámožných za rok 1953? Když centrálně určená cena chleba a mléka byla dvě koruny a po převratu dvacet, cena piva taky tak, tož to jasně dokladuje skutečnost, že oni ekonomové určující centrálně ceny pro celé naše území nebyli žádní neumětelové, určovali to docela přesně! Textil a obuv je výjimka, neboť na trh se dostali konečně i Číňané a Vietnamci. A žvanit o tom, že jsme u nás neměli počítače, je mimo mísu, vždyť je neměli ani na Západě. Jistěže tam u nich byla vyšší životní úroveň, to nikdo nepopírá, ale srovnávat, že v době Rakouska-Uherska neměl nikdo barevnou televizi a dnes ji má každý (ó jak jsme oproti monarchii vyspělejší), je docela trapné.
Od doby Václava Klause si spousta obyvatel myslí, že volný trh a kapitalismus je jedno a totéž. Není to ovšem vůbec pravda! Volný trh byl už v době kamenné, obchodovalo se třeba s nástroji z pazourku. Prostě po celou dobu existence civilizace volný trh fungoval a kvetl. Trh může fungovat v jakémkoliv politickém režimu. Takoví orientální despotové, evropští feudálové, čínští mandaríni, indiánští kněží, muslimští šejkové… nikdy neměli tu moc a sílu si volný trh podřídit, ale v každém případě mohli regulovat výstřelky, neboť trh a obchod vždycky sváděl k podvádění, takže solidní vládcové jej měli stále pod dohledem, a to docela přísným. Poslední dobou vidíme na vlastní oči, že to, co fungovalo po staletí (ba tisíciletí), přestalo fungovat.
Pro kapitalismus jsou totiž charakteristiky úplně jiné, naprosto odlišné od volného trhu. Atributy kapitalismu jsou následující: Loupeže, vraždy, krádeže, tunelování, podvody, odklánění apod. Co třeba byla kuponová privatizace, kdy se přes noc z pár zločinců stali miliardáři, to bylo působení volné ruky trhu? Kdyby alespoň ty podivným způsobem získané finance investovali, tj. zřídili nějaké podniky a vyráběli potřebné věci a zaměstnali spoustu lidí, tak by se to dalo vcelku omluvit, ale oni s nakradeným majetkem prchli do ciziny a pokud u nás získali nějaký podnik, tak ho okamžitě střelili cizincům. Které podniky jsou naše? Které banky jsou naše? Mateřská německá banka vlastní dceřinou banku v Rakousku a ta vlastní svou dceřinou banku v Česku (není to vlastně ale vnučka?), reálně jsou všechny tři banky vlastnictvím německým. Podobné je to se strategickými podniky. V podstatě není naše už nic! Samozřejmě se tato praxe (zlodějna) musela nějak zakrýt, zamaskovat, zahalit, zakamuflovat a předstírat, že tak si to žádá volná ruka trhu. Všichni ovšem víme, že akorát bezostyšně kradli a kradou a podvádí podnes, snad s výjimkou Babiše, ten se zákony nemá problém. A že těch zákonů využívá? Však on je netvořil! No, a když jsou tak krásně nastavené pro podnikatele, proč toho nevyužít?
Dříve ředitel závodu a náměstci řídili podnik a odpovědni byli státu. A firmy docela fungovaly, i když zisky byly až na druhém místě, podnik mohl být klidně i ztrátový, neboť v první řadě šlo o prospěch dělníků a prospěch pro obyvatele. Bývala nastavena úplně jiná kritéria. Jsou zaměstnanci spokojeni? Jsou výsledky prospěšné pro obyvatelstvo? Ale dnes? Manažer manažeruje, tj. plní zadání akcionářů, jde o zisky, ne o funkčnost a prospěšnost. Jsou spokojeni akcionáři? Jiné kritérium není! Co pro kapitalisty znamená volná ruka trhu? Trhnout na podnikání co nejvíce, no a jediná cesta je svést to na tzv. konkurenceschopnost, jinými slovy – snížit mzdy na méně než je existenční minimum, což nedělali ani antičtí ba ani texaští a virginští otrokáři!
Snad každý jakž takž solidní stát má odjakživa monopol na železniční dopravu, energie, nerostné bohatství, vodu apod., vždyť z toho má bohaté příjmy do státní pokladny. Ale v zájmu oligarchů je státní monopoly na cokoliv rozbít na malé části, které se vyjmou z pravomocí státu a tudíž se dají snáze ovládat, a stát se vzdává i kontroly, ti pánové si potom mohou dělat, co se jim zlíbí dle své chuti a nálady. A na to vymysleli směšně divadelní tzv. protimonopolní úřad, jinak by se dal také nazvat lotrovský a lupičský úřad.
Jak jsem se nedávno dověděl z vyjádření ministra dopravy, tak antimonopolní úřad rozbil na 19 nezávislých akciovek bývalé československé státní dráhy. Pamatuji ještě parní lokomotivy, kde člověk když otevřel okno, měl okamžitě v očích plno sazí, sedávalo se na obyčejných dřevěných lavicích, uprostřed vagónu bývala kamna, kde v zimě chodila přikládat průvodčí. Teprve později začaly jezdit motorové lokomotivy a začala se provádět elektrifikace drah. Parní lokomotivy dnes už můžeme uvidět pouze v nějakém muzeu. A tento obrovský státní podnik, kde se neustále něco budovalo, řídil jeden ředitel a k ruce měl nějaké náměstky a spousty úředníků. Fungovalo to!
Dnes je ředitelů – manažerů celkem devatenáct, neboť musí být zvlášť nákladní doprava, zvlášť osobní doprava (štědře dotovaná státem), zvlášť opravárenské podniky, koleje a železniční svršek, nádražní budovy atd. Podobně třeba i státní monopol na elektřinu se musí rozbít na samostatné akciové společnosti – elektrárna je jedna akciovka, dráty a sloupy el. vedení je jiná akciovka, vysokonapěťové vedení jiná, transformátory jiná a pokud možno v každém kraji zvlášť, elektroměry a výběr peněz má pod palcem další akciovka. Podobně voda, benzínové pumpy a potravinářské i jiné obchodní domy. Lze se divit, že ceny elektřiny, vody apod. neustále rostou? Stát do toho nemá co kecat! Jinak řečeno, co je státu po tom, kolik na tom já trhnu. No ale když v těch výdělečných akciovkách mám většinu (anonymních) akcií já, tak jsem přece monopolním vlastníkem tak jak tak, ale už za podmínky, že mne nikdo nemůže kontrolovat a zisky nejdou do kapsy státu, nýbrž do mé, tedy to, co mohlo být příjmem státu, je příjmem mým. No není to krásné? Jakou tu hraje roli trh? Žádnou! Rozbíjet tyto státní monopoly je přece proti zdravému rozumu. Ale v dnešní době nějací ti kapitalisté podnikatelé nehrají zase nějak moc důležitou roli, podstatná základní role přísluší oligarchům, je v rukách nikoliv trhu, nýbrž je v rukách oligarchů či plutokratů, kteří prostřednictvím antimonopolního úřadu a dosazených manažerů sbírají smetanu.
Ovšem volným trhem se dá zdůvodnit cokoliv, i masakry, genocidy a záměrně vyvolané hladomory. Tak třeba loupežení a vraždění v koloniích se krylo heslem – přinášíme přece těm divochům civilizaci, my máme ty nejlepší úmysly je zcivilizovat. Evropan, bílý člověk, ty barbary morálně vysoce převyšuje a navíc má jediné správné náboženství, které jim musíme pro jejich dobro vnutit třeba násilím.
Vynikala v tom Anglie, tedy Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Na jejím účtu jsou vepsána největší zvěrstva, zhovadilosti, brutality, bestiality, nelidskosti a zrůdnosti, které se kdy odehrály v historii lidstva. Viz třeba jenom její působení v Indii a Číně! Hitler se svým fašismem je pouhým slabým odvarem. Po pádu britského impéria nastoupilo impérium USA, které pokračuje v téže tradici zločinů proti lidskosti. Anglie, kolébka průmyslové revoluce, má minulost velice velmi temnou. Kupodivu, historikové (mimo Hobsbawma) se těmto zločinům nevěnují, případně pouze okrajově, asi proto, aby nebyl zneuctěn královský majestát. Málo také víme, jaké množství naloupeného v koloniích se ocitlo v Evropě a ve kterých rukou skončilo. Z lupu se dá docela slušně žít, no ne? To se nám to hodovalo! (Za cenu neúcty k životu, záměrného rozpoutávání národnostních vášní a nenávistí, ohlupování mas, apoteóza krve a síly, násilí nadlidí dovoleno, pouze v kapitalismu mohl vzniknout fašismus a rasismus.) Ale když už není kde loupit? Co teď?
Když se tedy tvrdí, že v Číně a v Rusku je kapitalismus, tak je to pravda pouze částečná. Existuje tam tržní hospodářství, to ano, ale jak jsem napsal výše, tržní ekonomika neznamená automaticky kapitalismus. Je pravda, že tržní hospodářství je tam u nich docela přísně regulováno a kontrolováno. Silně pochybuji, že Rusko si někdy v budoucnosti přidá do svého názvu slovo socialistické (Rusko) či komunistické (Rusko) či marxistické (Rusko). Proč by to dělali? Nemají k tomu nižádný důvod. Čína si ovšem slovo Rudá (Čína) zajisté ponechá, nemá důvod měnit fakt, že zakládá na marxismu, klidně totiž může tvrdit, že hlavním znakem (atributem) komunismu je volný trh a odvolávat se přitom na Karla Marxe!
Kapitalismus a neoliberalismus je pořád jedno a totéž, snad akorát že neoliberalismus je současná forma kapitalismu, můžeme to ale klidně pojmenovat jako třeba thatcherismus či raeganismus. Je mně a vlastně skoro každému, naprosto lhostejné, jak se bude nový systém jmenovat, jaký název se ujme, ať třeba putinismus či babišinismus, jenom probůh ne klausismus či pravdoláskismus či knížetismus a kalouskismus. Přece jde pouze o to, aby systém fungoval pro většinu obyvatelstva a ne pouze pro blaho oligarchů.
Takže očekávat od kapitalismu nějaké jiné civilizovanější chování než v minulosti, je příliš naivní, bude ve svých tradicích pokračovat dále, není se proto potřeba divit akcím v Libyi, Iráku, Jugoslávii, Afghánistánu a dnes na Ukrajině a Sýrii, příště kde? On ten kapitalismus jiný fakt nebude!
Závěrem bych přidal takové jakoby poučení z historie. Antický císařský Řím byl ukázkovým příkladem loupežení. Tehdejší Řím se choval stejně jako dnes USA, podobnosti jdou skoro do nejmenších detailů.
Když se císařem stal Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus, rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 37 – 68 n.l. (nebo po Kristu?), tak tehdejší Fendrychové, Lipoldové, Steigerwaldové a „televizní“ komentátoři ho vykreslili jako zločince a netvora. Dodnes se taky tak v hodinách dějepisu předkládá žactvu jeho životopis. Není ovšem divu, pro ně skutečně byl Nero nestvůra. Jenom výjimečně se dovíme, že: snížil obyvatelům daně ze 4,5 procent na 2,5 procenta, rovněž přikázal, aby byla veřejně vyhlašována běžná výše sazby každé daně. Obchodní lodě byly osvobozeny od daní, což vedlo k poklesu cen potravin. Nechal znovuvystavět Město, žádný dřevěný dům nezůstal, vše z cihel a kamene, dodnes obyvatelé Říma chodí po stejných ulicích jako tehdejší obyvatelé. Práce bylo spousta, žádná nezaměstnanost neexistovala, trh fungoval, jak se sluší a patří.
Císařovu správu říše můžeme tedy charakterizovat jako velice prospěšnou a efektivní. Traduje se, že v převleku se vydával do krčem a nevěstinců v doprovodu svých společníků (takové legendy máme i v naší historii), takže znal podrobně život, strasti a radosti obyčejných obyvatel. Není divu, že u prostého lidu byl nezvykle populární.
Ovšemže senátoři, nobilita a příslušníci horních vrstev ho přímo nenáviděli. Zase se není čemu divit, měli k nenávisti své důvody. Tehdejší Bakalové, Kožení, Bémové, Janouškové a podobní dostávali průběžně od císaře Nera dopisy asi tohoto znění: „Byl bych velice nerad, kdybych tě někdy potkal. S pozdravem Nero“. No a císařská garda, která dopis doručovala, pokud příjemce nespáchal sebevraždu hned, tak mu k tomu dopomohla. Ono také utéci nebylo kam, stejně jako dnes. Veškerý majetek superboháčů propadl ve prospěch státu. To se to plnila císařská pokladna, co?
Lid císaře přímo miloval a každý den s radostí očekával, který oligarcha zase spáchá sebevraždu. Masy obyvatel (dle Duky lůza) jásaly a měly radost nezměrnou. Nero se líbil i svatému Augustinovi, který věřil v opětovné nastolení jeho vlády. (Kardinál Duka nemá rád ani svatého Augustina!) Ve východní části říše obyvatelé neuvěřili, že císař spáchal sebevraždu, a propukla tam celkem tři povstání vedená muži přisvojujícími si Neronovo jméno
Oligarchové ovšem vítali tyranovo úmrtí s neskrývanou radostí. Koho se totiž dotýkal Nerův teror či jeho hrůzovláda? Takže dva diametrálně odlišné pohledy na kteroukoliv historickou osobnost, třeba našeho Husa či Žižku, jsou vlastně oprávněné, záleží pouze na stanovisku historika, buď vyje s oligarchy nebo s „lůzou“.
Myslím, že nějaký ten dnešní Nero by velké většině obyvatelstva vůbec nevadil a byl by dokonce vítán a milován. Bude tedy nějak divné, že i dnešní lid si bude žádat takového nějakého současného Nera? I já bych byl docela pro, protože jiné (demokratické) řešení snad ani není možné.
