Bártův proces víří spíše hladinu veřejného mínění než politické reality. Její reprezentaci je veřejné mínění lhostejné a jak se pan Nečas vyjádřil, ať výsledek dopadne jakkoli, koalice bude pokračovat.
Zdá se, že by ke stejnému závěru došel i v případě, pokud by šlo o hrdelní proces a před soudem stál usvědčený vrah. Koalice nemůže skončit, protože ve hře je pořád příliš mnoho penez a ty stále ještě nejsou umístěny, reálně řečeno privatizovány. Tučný balík jménem důchodová reforma čeká na své nové majitele a nejinak je tomu v případech reforem zdravotní (privatizace pojišťoven a zdravotnických zařízení) a sociální (spravování sociálních karet je velice dobrý obchod). Jak se nejnověji ukazuje, za hřích stojí i vysoké školy, resp. majetek, který jim dosud patří. Je skutečně s podivem, že náš nejlepší ministr školství, jakého jsme kdy měli, je pořád na svém místě vzhledem k chybám, které neustále dělá. On však také nenápadně posunuje nový vysokoškolský zákon ke schválení a až se tak stane, podnikatelské kruhy, které se do správních rad vysokých škol dostanou, už budou vědět, jak s tím majetkem naložit.
Když vystoupí několik desítek tisíc občanů s prohlášením, že se za svojí vládu stydí, každý slušný člověk by se poděkoval a odstoupil. Nikoli současná politická reprezentace. Ta prohlásí, že má ke svému chování mandát, oklepe se, ostuda z ní sklouzne jak z kachny voda a jde vesele privatizovat dál.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg řekl, že Bártův proces podkopává důvěru k vládě. V tom se mýlil. Proces nemá co podkopat, protože tato vláda už dávno žádnou důvěru nemá.
