Červen 06, 2012
Poté, co jeho stejnojmenná softwarová laboratoř objevila Flame, "nejdokonalejší kybernetickou zbraň, jaká kdy byla vypuštěna," se Jevgenij Kaspersky domnívá, že kyberterorismus může narůst natolik, že to bude znamenat konec života na Zemi tak, jak ho známe.
Obzvláště v roce 2012 není scénář konce světa ničím neobvyklým, ale v případě realisty s ocelovým pohledem, jako je Jevgenij Kasperský, může jeho volání po globálním úsilí k zastavení vznikajících kyber-ohrožení znít jako zvonění na poplach.
Kasperský naznačil, že globální výpadek Internetu a ochromující útoky na klíčovou infrastrukturu jsou dvě z možných variant této kyber-pandemie.
"Není to kybernetická válka, ale kybernetický terorismus, a já se obávám, že tato hra je teprve na začátku. Mnoho států po celém světě to jistě velmi brzy bezpochyby zjistí samo," řekl Kasperský novinářům na konferenci o kybernetické bezpečnosti
"Obávám se, že to bude konec světa tak jak ho známe," varoval. "Bojím se, věřte mi."
Jeho důrazné varování přišlo chvíli poté, co výzkumníci společnosti Kaspersky Lab odhalili Flame, pravděpodobně nejkomplexnější kybernetickou hrozbu vůbec. Tento špionážní nástroj infikoval systémy po celém Blízkém Východě a zdá se, že primárním cílem byl Írán.
Vypadá to, že Flame je následníkem Stuxnetu, revolučního počítačového červa, který infikoval průmyslové počítače systémů obohacování uranu v Íránu (Natanz, 2009-2010), a nadělal z nich kůlničku na dříví.
Kaspersky je přesvědčen, že za tímto počítačovým virem stojí nějaká bezpečnostní služba. Flame je totiž schopen nahrávat zvuky přes mikrofon počítače (sám si jej zapne), pořizovat snímky obrazovek, přepínat BlueTooth rozhraní v počítači a z dalších BT zařízení stahovat jména a telefonní čísla.
I když Kasperský tvrdí, že mezi státy schopnými vyvinout podobný software (s náklady dosahujícími 100 miliónů dolarů) je například USA, Británie, Indie, Izrael, Čína nebo Rusko, nijak to nesnižuje možnost, že i tyto státy jsou virem potenciálně ohroženy.
"Dokonce i takové země, které zatím nemají potřebné odborné znalosti k vytvoření viru typu Flame, mohou zaměstnat nebo unést inženýry, případně požádat hackery o pomoc."
Stejně jako Stuxnet, také Flame napadá operační sytémy Windows. S ohledem na tuto skutečnost Kasperský zdůrazňuje: "Software, který ovládá průmyslové systémy, dopravu, sítě infrastruktury nebo leteckou přepravu, musí být založen na bezpečném operačním systému. Zapomeňte na Microsoft, Linux nebo Unix."
Kasperský se domnívá, že vývoj od kybernetické války ke kybernetickému terorismu je způsoben nepřirozenou povahou kybernetických zbraní. Je to něco jako moderní Pandořina skříňka – Flame a ostatní formy malware nemohou být po vypuštění ovládány. Vzhledem k tomu, že kopírování neuznává státní hranice, jsou takové kybernetické zbraně schopny způsobit výpadek infrastruktury kdekoli na Zemi a zanechat za sebou množství nevinných obětí.
Kaspersky je přesvědčen, že je nezbytné pohlížet na kybernetické zbraně se stejnou vážností jako na chemické, biologické a samozřejmě i jaderné ohrožení. Jejich možnost "hromadného ničení" by měla vést k jejich vyloučení z arzenálu jednotlivých států.
Takto vylíčený apokalyptický scénář je vhodným námětem pro stříbrné plátno. Není žádným překvapením, že to byl právě film, který jej přivedl k přesvědčení, že kybernetický terorizmus je aktuálním a zjevným nebezpečím.
Jak Kasperský sám přiznává, sledoval v roce 2007 film Smrtonosná past 4 (Live Free or Die Hard) se sklenicí whisky v jedné ruce a s cigaretou v druhé a křičel "Proč jim říkáte jak na to?"
V tomto filmu bojuje policejní detektiv z New Yorku (Bruce Willis) proti gangu kyberteroristů, kteří se zaměřili na počítačové systémy FBI.
"Před filmem Smrtonosná past 4 byla slova kybernetický terorismus v mé společnosti tabu. Něco takového se prostě neříká nahlas ani nekonzultuje s médii. Snažil jsem se tuto Pandořinu skříňku držet zavřenou. Když se tento film dostal na plátna, zákaz jsem zrušil," přiznal Kaspersky.
Převzato z RT.com
Překlad: Greywolf
