Katarská bajka o exekutivokracii

Reklama


Čmirik čmirik – letěli kolem vrabci:

Ústavní soudci, ústavní soudci,
Sto sedmdesát sedm, sto sedmdesát sedm!
Maření voleb, maření voleb
Je to lstí! Je to lstí!!

Plavaly kolem kachničky barevné, čírky
a vodní potápky,
nožkami komíhaly od straky v Strakovce
a potvrzovaly:
vpravo i vlevo, i stojaté tůně,
všichni to tvrdí – tak, tak, tak!!:

Volební období soudcům nutno zkrátit,
Zákon o Ústavním soudu
ústavně změnit,
Nejlépe retroaktivně,
ke konci prázdnin, a s prvním zářím
Už vlastně nejsou soudci!
Kvak, kvak,kvak,
Dobře soudcům tak!!

Vůůůůle lidu – vůůůůle lidu
Žabák prál.
S tím že soud nepočítal???

Vrků vrků – tolik vzruchu
Vrků vrků – tolik vzruchu
Holub shora kokrhá:
Ze soudců (všech) je mrtvola!!!

Ze Senátu taky – vrány krákly.
Ze Senátu taky tak!!
Ať je z Valdštejnské vrak!

……..Poprvé se to provalilo s katarským princem. Zatímco jeden z mála skutečně světových českých umělců Pavel Opočenský si dodělával výuční list ze zámečnictví v kriminále, kamžto byl po zásluze odsouzen za svou přílišnou zálibu v mladinkých dívenkách, katarský princ opustil Čechy leteckým speciálem, aby jej dle hesla „slibem nezarmoutíš“, daným těm pitomým Čechům, co ani netuší jak se dělá sex, jeho drahá vlast následně plně osvobodila.

Obec právnická povětšinou skřípala zuby nad uplatněným právním výkladem o pravomocích ministra spravedlnosti a hádala se, zda-li je možno či není-li možno.

Lidu obecnému, čtenářům to významného právních periodik „Blesk“, případně „Hrom“, respektive „Aha“, bylo vše jasno, neb neopominul zaregistrovat, že spanilomyslný ministr spravedlnosti šeptnul drahé nastávající své cituplné „ano“ ve slunné Dubaji, odkud, jak známo, jest to do Kataru coby kamenem dohodil….

V dalších případech jsou – jak říká pan senátor Čunek – „silné indicie“.

Třeba v případu, ve kterém začala poprvé zářit jasná hvězda hradecké Bellatrix, vražda Roma Oty Absolona. Zde došlo k nevídanému jevu, totiž, že se anarchistické a skinheadské špičky dojemně shodly, že Vlasta Plekanec nebyl ten, kdo mu tu teplotku změřil, ledaže by měl ručičku dlouhou jako Saxána. Bellatrix vše zkoumala, přezkoumala a naučila se, jak vyčerpáním „přezkumu“ vše navždy pěkně utemovat. Proto se už nikdy nedozvíme, čí vraždící dítko to ve skutečnosti dodneška chodí po svobodě svoboděnce, zatímco Plekanec, vůl jeden skinheadská, provinivší se tím, že byl v nesprávnou dobu na nesprávném místě, pěkně bručí zaopatřen mnohaletým kriminálem.

Nebo taky případ exsenátora Fischera, prý že stíhaného již po krachu své první cestovní kanceláře, kteréžto bylo, jak se prošu(š)kává kolem, Bellatrix opět příhodně zastaveno.

Jak přehodit omeletku z jedné pánvičky na druhou pak bylo ozkoušeno známým žonglérským duobolem V + K v případu Koláček a privatizace OKD. Dotyčný obžalovaný byl shledán trpícím podjatostí ošklivého ostravského soudu (už zase – hle na to hnízdo hadů) a statečným nejvyšším Ká z důvodu „vhodnosti“ byl spis přešupačen do Hradce, kdežto bylo trestní stíhání pěkně zastaveno. Hádejte (jednou), kdo dozoroval…..

O případu Čunek netřeba hovořiti, tam už šlo jen o pouhou rutinu. Kdyby se aktéři neprojížděli z Brna do Ostravy novou audinou registrovanou na Úřadu vlády a kdyby si ostravské státní zastupitelství, evidentně stejně tupé jako všechny tamější soudy, připitoměle nezapisovalo espézetky všech přijíždějících vozů, nikdy by se na to nepřišlo….. takže je zřejmé, že za vše opět může Ostrava.

Že se za těchto okoličností moc zákonodárná rozhodla jako ta děvečka pěkně posloužit moci výkonné, v likvidaci justice (o spravedlnosti nehovoře) již pěkně sběhlé, nikoho nemůže překvapit….

Překvapivé je, že se i v tomto lobbyistickém sboru našla osoba, která evidentně vlastní alespoň jeden výtisk Ústavy a na dobrou noc si v ní počítá. Je signifikantní, že tou osobou byl obecní pomatenec, přeběhlík, kličkovač a osoba pochybná, na čemž se shodla nejdříve strana jedna, přičemž dnes se k ní připojily i všechny strany ostatní – hle, jak dojemná shoda! Trojitý vzájemný brežněvák 199 osob lze očekávat každým okamžikem…. a pak že se na ničem neshodnou. Taková křivda!!!

Ústavnímu soudu pak na základě iniciativy obecního parlamentního pomatence stačilo vzít učebnici Občanské výchovy ze sedmé třídy ZŠ a mírně pohovořit o oddělení moci výkonné, zákonodárné a soudní….

A co dále – a co dál??

Co vrabci, kachničky, žabák a holub??
Z čeho budou platit své hypotéky, když budou tak brutálně zkráceni??

V dobách, kdy nebyl ani ministrem, ani senátorem, ale už ani ne kancléřem, plakala jsem na raménečku pana K. S., jakže to je s tou justicí, spravedlností, právem a tak, když nikde světélko na konci tunelu…..

Jeho jasnost upadla do snícobdící polohy motejlovského typu a po procitnutí svou nezaměnitelnou dikcí prála:

Drrrrahá paní doktorrrrko: prrrrípad pozorrrrujete z neprrrríhodného směrrrru.
Pozrrrrete na náš bankovní sektorrrr. Poté, co téměrrrrr celý zbankrrrrotoval, jak prekrrrrásně vzkvétá!!

Dobrou radu předávám dál: kdyby snad někdo z p.t. čtenářstva upadal jako já do bludů, že je snad něco špatně, odkazuji na stanovisko knížete a sděluji, že obraz je nutno přerámovat. Vše jde naprosto skvěle, ba svým způsobem směrem zcela nejlepším!!

Jen pro zamezení dalšího matení pojmů bych navrhovala, aby se z toho baráku na Joštově sundala cedule „Ústavní soud“ a přisekla k očekávanému státnímu bankrotu (éééé, pardon, ještě ne, zatím jenom dluhu) tedy ke státnímu dluhu 240 miliard ještě sekérečka za výrobu a zavěšení cedule „Správce konkurzní podstaty“.

P.t. čtenář si může sám domyslet, co všechno v této zemi již zbankrotovalo….

P.S. Není-li vysloveně uvedeno jinak, veškeré informace zde obsažené pocházejí z veřejně dostupných zdrojů. Proto až budou osoby dotčené na mne psát žaloby na ochranu osobnosti a návrhy na kárný postih na Českou advokátní komoru za to, že jsem si dovolila se vyjádřit k právnickým záležitostem, které nejsou moje kauzy, nechť laskavě zároveń přižalují i tyto veřejné zdroje. Pokud by dotyčné osoby měly problém s nalezením těchto zdrojů, ráda pomohu s vyplněním okénečka v googlu…

Převzato z blogu autorky na www.aktualne.centrum.cz

Foto: zdroj, autor Matěj Baťha

Přejít do diskuze k článku