Kauza Dominique Strauss-Kahn: Zatčení nebo únos?

Reklama


http://www.minefe.gouv.fr/directions_services/cedef/histomin/img/096_strauss-kahn.jpgJak dnes uváděla světová média, předseda MMF se sídlem ve Washingtonu D.C., Dominique Strauss-Kahn, byl zadržen kvůli podezření z trestného činu pokusu o znásilnění,  a to přímo na palubě francouzského letounu společnosti Air France, linky 23, operující denně mezi New Yorkem a Paříží. Zadržení na letišti Johna Fitzgeralda Kennedyho v New Yorku se účastnili dva policisté v civilu, přidělení k N. Y. Port Authority, kteří si pro DSK došli na palubu letadla.

Jako bývalý praktik konzulárních vztahů mám k tomuto provedení jisté výhrady. Ať už DSK provedl cokoli, platí presumpce neviny, dokud řádný proces neprokáže opak. Dominik Strauss-Kahn prošel celou budovou Terminálu 1 letiště, aniž by mu v tom bylo zabráněno. Dostal se k letadlu společnosti domovské země Air France  po řádném odbavení. Nastoupil do letounu a patrně se nechal poznat (využil totiž tzv. vládní rezervy volných míst) a usedl (byl usazen) do první třídy i bez platné letenky a rezervace pro daný let.


Nedlouho před startem se na palubu letounu dostavili dva policisté, a vyzvali DSK k následování. Vzhledem k pokojnému chování nebyla DSK přiložena pouta, a on, s oběma muži, vystoupil z letadla. Chybou DSK bylo, že svým "tacit admission", tichým souhlasem, vyjádřil souhlas s tím, aby byl podroben martyriu amerického práva (jurisdikci). Americké orgány sice mají právo zkontrolovat, zda se na té či oné palubě nenachází osoba, ohrožující dopravu nebo bezpečnost letového provozu, po nástupu do letounu cizího státu (tzv. právo vlajky, které se u letounů odvozuje z imatrikulace) se však musí  také podrobit zákonům státu, na jehož půdu vstoupili a pokynům kapitána (zápis v palubním deníku).


Kapitán letadla rozhoduje s definitivní platností, ať je jím kdokoli, a neplatí slovo přišedšího  detektiva seržanta z okrskového oddělení letištní policie. Kapitánem letadla bývá zpravidla pouze jeden člověk v kokpitu stroje, hodnostně označený. Nemůže  ovšem vědět, zda se DSK či jinému udělalo/neudělalo špatně, a proto  před startem náhle vystupuje. Výstup zájmové osoby totiž zpravidla represivní orgány kamuflují. Kahn se měl chytit sedadla, nechat se  potupně vyvlékat a měl křičet tak, aby posádka byla upozorněna a kapitán musel rozhodnout.


Násilné vyvlečení je  přirozeně únosem, pokud není k dispozici platný zatykač. Není možné před svědky spáchat trestný čin únosu navíc v podstatě v letecké dopravě byť nejde o "únos v plném smyslu slova" (tedy stroje), s odvoláním se na to, že unášený spáchal trestný čin jinde a jinak (na americké půdě, na níž letadlo sice technicky stojí, ale právně nikoli). Kapitán  letadla přitom musí mít vždy a stále  stoprocentní kontrolu nad strojem a pasažéry. To znamená, že pokud ho civilové s průkazy informovali (případně věž), že na palubě se nachází podezřelá osoba, mělo být jedinou odpovědí kapitána letounu: rozumím, jmenovaného předám na cílovém letišti (Charles de Gaulle, Paříž) policii nebo jiným orgánům na základě zatykače.


Není důvodné se domnívat, že francouzské úřady by se spolupráci s Američany vyhnuli, přičemž přílet v neděli v 6:03 byl dostatečnou dobou, aby si americké orgány zatykač opatřily a postoupili ho Paříži. Každé jiné jednání  znamená zneplatnění mezinárodních norem platných pro civilní letectví, uzavíraných už od Varšavské konvence v roce 1929 a protokolů následujících. Ve své podstatě by toto ignorování znamenalo, že všichni můžeme žít, pracovat a odpovídat se jediné "celosvětové" vládě. Přitom právě existující princip exteritoriality  i pro podezřelé osoby na palubě letounu či lodi  jako jediný garantuje práva náboženská  a rasová. Bez nich by totiž bývala řada černošských politiků i obyvatel nemohla  kdysi tranzitovat jižní Afrikou jako kontinentem, svého času děleným tvrdými rasovými zákony od severní hranice Rhodesie po  jihoafrické Kapské Město…


Nečinnost francouzského kapitána ve prospěch činnosti místní  americké exekutivy  v případě DSK lze než přijmout se silným znepokojením.


P. S.: Létali s Air France (a nebyli přitom zatčeni)


Foto: zdroj

 

Přejít do diskuze k článku