Březen 09, 2012
Vypadá to, že český premiér se teprve dnes dozvěděl, že je nějaký problém s naším čerpáním z fondů EU. Zřejmě to poprvé zjistil, když mu v úterý telefonoval evropský komisař Johannes Hahn. Když jsme mu to opakovaně říkali ve Sněmovně, tak tvrdil, že nehodlá podléhat hysterii. Zdá se, že celé poslední měsíce měl důkladně zacpané uši. Zřejmě se zařekl, že ve věci evropských fondů nepohne prstem, ani kdyby kolem něj trakaře padaly. A dodržel to. Celý půlrok nehnul ani brvou, když se na ministerstvech vyklučovali odborníci na evropské peníze.
Obdivuhodný premiér, který, když jde o desítky miliard pro jeho zemi, se dokáže tak dlouho tvářit, že se ho to netýká. Jmenoval si sice státního tajemníka pro evropské záležitosti, který by měl tyto záležitosti také koordinovat, ale ten, jak se ukázalo, tomu nerozumí ani za mák. Premiér v této chvíli na úřadu vlády žádné kompetentní praktiky pro tuto oblast nemá. Přímo odpovědné je pro tuto oblast ministerstvo pro místní rozvoj. Nevypadá, že by trobilo na poplach a hlásilo se k odpovědnosti. Odjinud jsme dostávali informace, že Česká republika je na těch nejspodnějších příčkách ve schopnosti čerpat evropské peníze. Sami jsme ve Sněmovně předčítali dopisy vysokých úředníků Evropské komise, kteří upozorňovali českou administrativu, že situace je pro naši zemi mimořádně vážná. Opakovaně se vypočítávalo, které operační programy patří k nejohroženějším. Ministr Josef Dobeš se usmíval jako sluníčko. Premiér Nečas se usmíval taky. Dnes se nesměje a říká, že slabým článkem je systém auditů řízený ministerstvem financí. To je výborné! Teď můžeme koukat, jak si dva pohlaváři, Kalousek a Nečas, přehazují shnilý brambor.
Ale kdo s tím, ksakru, začne něco dělat? To si z nás dělá premiér legraci, že je třeba nyní nalézt tzv. road map, prý plán postupu, jak budeme odstraňovat námitky Evropské komise vůči způsobu, jak jsme dosud peníze z fondů čerpali? Kdo bude odpovědný za ztráty, které jsou v této chvíli prakticky neodvratné? Nyní už můžeme pouze odhadovat, jak velké ztráty to budou, jestli půjde o třicet miliard anebo o mnohem víc – šedesát, sedmdesát? Čas pokročil natolik, že žádná „road map“ nás už z toho nevytáhne. Proč teprve teď premiér zveřejňuje záměr přesunout miliardy korun z neúspěšných operačních programů do úspěšných? Jak dlouho mu už tohle navrhujeme? Řadu měsíců. Proč s tím přichází až teď? Proč se tak dlouho nic nedělo a neděje? Proč na ministerstvech stále sedí ministři, kteří nejsou schopni ani osobně vyrazit do Bruselu a něco vyjednat? Proč máme ministry, kteří se snad vyloženě bojí vytáhnout paty z domu? A pokud by do Bruselu opravdu vyrazili, pak bychom mohli čekat snad jen další katastrofu.
Proč tam ti ministři stále sedí? Proč musíme přihlížet vzniku dalších nesmyslných programů na získávání evropských peněz, jako je protikorupční balíček Josefa Dobeše za 150 milionů? Je dnes ještě někdo v této zemi zvědavý na to, aby se Věci veřejné stavěly do čela boje s korupcí za peníze z evropských fondů? Na co premiér celou dobu čeká?
Nezájem premiéra v téhle oblasti je něčím naprosto nepochopitelným a jeho selhání je absolutní. Máme před sebou rok 2013, což je nejobtížnější rok z hlediska čerpání evropských prostředků. Pro tento rok se má čerpat jedna šestina prostředků roku 2007 a navíc prostředky z let 2010, 2011. Je to poslední rok, kdy je možné schvalovat projekty podle pravidla N+2. Poslední rok čerpání je potom rok 2015. Při současném stavu čerpání je nemožné projekty v takovém rozsahu v roce 2013 profinancovat. Na konci roku 2012 a v dalších letech budeme tedy do rozpočtu EU vracet prostředky v řádu desítek miliard korun. Podle toho, jak se nám bude dařit či nedařit, se budou rozdělovat prostředky následující. Naše neúspěchy se přímo odrazí v tom, co dostaneme pro léta 2014-2020.
Na nekompetenci současné vlády a nefungujícího premiéra budeme ještě dlouho vzpomínat. Zaplatí za tohle někdy někdo?
Převzato z blogu autora na Aktuálně
