Kdo prosazuje práva nezaměstnaných?

Reklama


Jako malá jsem slýchala znělku, po níž se ozvala tajuplná slova "esterajchdraj" a nařízení nikde nemluvit o tom, že tatínek poslouchá nějaké rádio. Když jsem později sama měla dceru, tatínek mi jednou vzkázal, ať nepouštím malou na písek, říkali na "esterajchdraj", že vybuchla atomová elektrárna. Datum: 26. dubna 1986. Absurdní zprávu jsem ověřovala u dalších matek, neuvěřitelná informace byla skutečností. Ale proč to neřekli v našem rádiu?


Nedůležité informace přinášejí mainstreamové servery, stejně jako běžný denní tisk v každé trafice. V souvislosti se škrty evropských států v sociální oblasti se objevil termín "strašení Řeckem". Používají jej novináři hlavně z médií, která nejsou dirigovaná nějakým panstvem. V Česku vznikla začátkem léta 2010 iniciativa, která nejen kritizuje vládní škrty, ale hledá jiné konstruktivní řešení. Iniciativu podepsalo k datu 17. 11. 2010 už 2400 lidí. Podepsala jsem také.


Hledala jsem v iniciativě ProAlt platformu, kde bych mohla být iniciativní víc než podpisem.V proalťáckém rozesílači se objevila informace o schůzce Akčního spolku nezaměstnaných. Se svým téměř třetinovým pracovním úvazkem a faktickou nemožností najít zaměstnání jsem se informace chytla a odpověděla jsem. Ano, mám o schůzku zájem. Setkání je v Praze, uspořádám takové v Brně! I dostalo se mi odpovědi a kontaktu na člověka, který už dávno brněnskou větev spolku koordinuje. Spousta lidí hledá práci, a aktivitu v "nějakém" spolku považuje za zdržování na cestě. Jenže dnes už nejde jen o mé zaměstnání, čísla jsou totiž děsivá – půl milionu až sedmsetpadesát tisíc nezaměstnaných v České republice! Mě například mezi nezaměstnanými nenajdete, nejsem evidovaná na úřadu práce, vyšplhala jsem nad 4 tisíce příjmu, ale hluboko pod minimální mzdu. Takových lidí je – kolik? Kdo ví?


Na čtvrtém brněnském setkání Akčního spolku nezaměstnaných (15. 11. 2010) jsme se seznámili s dalšími nezaměstnanými lidmi. Kdo o nás ví? Vědí o nezaměstnaných odbory? Kdo prosazuje práva nezaměstnaných? Cožpak se může beztresně plivat po jiných lidech a poštvávat proti nim "spořádanou společnost", která pracuje: na nezaměstnané, bezdomovce, cigány, staré, nemocné, bezmocné a jinak nepotřebné (lidi)? Probírali jsme nejen nezaměstnanost, dotkli jsme se obecně politických témat. Každý z nás má svůj příběh, a obyčejné lidské kontakty jsou pro nezaměstnané velice důležité. V sympatizujícím prostředí si utvrdíte vlastní lidskou důstojnost. Nemusíte nikomu vysvětlovat, že jste fakt dělali a děláte co můžete, že soukromě podnikat v některých oborech nelze, že opravdu nejste darmožrout a povaleč. Kromě těchto psychologicky podpůrných aspektů je prostor pro osobní angažovanost. Akční spolek nezaměstnaných má zpracováno programové prohlášení a 17. 11. 2010 oslovilo dopisem odpovědné představitele vládní koalice a prezidenta republiky s výzvou k řešení situace nezaměstnaných. Kromě toho zasíláme výzvu jako otevřený dopis médiím a opozici. Jsem docela obyčejně zvědavá, kde se informace o těchto aktivitách objeví nejdříve.


Jako za mého dětství, tak i dnes establishment nemá zájem zveřejňovat důležité informace. O stávkách milionů lidí v Evropě proti škrtům nebo studentské demonstraci v Londýně jsme se z "našich" agentur nedověděli. Ani to, že Scotland Yard už zakázal server, poskytující právní informace na obranu demonstrujících studentů. V reakci na tento policejní zásah zakázané informace okamžitě zveřejnila osmdesátka dalších serverů. Díky internetu se lze dovědět ledacos, jen je třeba vědět, kde hledat. Na příkladu cenzury ve Velké Británii je patrné, že dnes to nemá cenzura jednoduché. U nás v Česku je ale potřeba lidi probudit ze spánku. A vy o zaměstnání přijít nemůžete?


Převzato z Umlaufovin

Přejít do diskuze k článku