Kdy začala druhá světová válka?

Reklama






Pořád jenom slyšíme: přepadení Polska, přepadení Polska, přepadení Polska… Toto tvrzení je však naprosto nehistorické. Navíc je v čím dál větší míře zneužíváno k tomu, aby se fašistické Polsko stavělo do role oběti.

 

U druhé světové války je vůbec problém stanovit, kdy vlastně začala. Máme zde spíš jakýsi kontinuální přechod od první světové války do druhé, můžeme najít desítky událostí, které jsou předurčeny jedna druhou, a nelze je tedy chápat jako nějaký zlomový bod.

 

Můžeme proto hledat dřívější data, jako anšlus Rakouska, anšlus Sárska, od roku 1935 Německo také tak hrubě porušovalo versailleské mírové smlouvy (hlavně zavedením všeobecné branné povinnosti), že tím vstoupilo do války nejen fakticky ale i formálně, můžeme uvažovat o nástupu Hitlera k moci (přesněji jeho dosazení k moci na nátlak papeže – který nařídil všem německým katolíkům, aby Hitlera volili a podporovali), o vytvoření státu Vatikánu Mussolinim (což papežovi natolik zvýšilo autoritu a moc, že mohl Hitlera de facto k moci dosadit), o nástupu Mussoliniho k moci (ten se zase dostal k moci, protože jej podporoval papež, takže to pak bylo na oplátku), ale všechny tyto události jsou zřetězeny, jedna vychází z druhé – a nakonec se dostáváme k Mussoliniho bandě teroristů, bývalých frontových vojáků z první světové války, kteří neuměli nic jiného než bojovat a chtěli ve válce pokračovat. …Nakonec se tedy dostaneme k tomu, že válka probíhá nepřetržitě už od roku 1914 – v této věci mají jehovisté pravdu.

 

Můžeme se setkat i s datováním od začátku nebo od některé z pozdějších fází japonsko-čínské války (v letech 1931-1945). Je dobré si připomenout, že v roce 1938, kdy podle těch, co tvrdí, že začátek války byl až v roce 1939, žádná válka nebyla, vedlo Japonsko válku nejen proti Číně, ale i proti Sovětskému svazu. A válka proti Sovětskému svazu a Číně najednou je už válka proti slušnému kusu světa.

 

Proč považovat za začátek války anšlus fašistického Polska, a ne předcházející anšlus fašistického Rakouska v roce 1938? Mezi těmito událostmi nebyl, pokud jde o jejich významnost, zase až tak velký rozdíl. Důvod pro anšlus Rakouska byl, zjednodušeně řečeno, ten, že Hitler byl Rakušan a nechtěl bydlet v cizině. Po útoku Německa na Polsko sice Anglie a Francie Německu vypověděly válku, ale jen slovně a žádnou válečnou činnost nezahájily. Proto je i oficiálně tato fáze války označována jako „podivná válka“.

 

…Odvozovat začátek druhé světové války od anšlusu Polska je, s prominutím, asi tak na stejné úrovni, jako odvozovat jej od toho, kdy se který generál uprdl.

 

Skutečným začátkem skutečně světové války bylo zabrání zbytku Československa 15. března 1939, neboť teprve zabráním Československa bylo Německu umožněno vést válečný konflikt většího rozsahu. Okupací zbytku Československa a zabráním moderní výzbroje československé armády získalo Německo takové množství zbraní, že mu to umožnilo okamžitě zdvojnásobit početní stav své armády – a navíc ji vyzbrojit moderními zbraněmi. Do té doby mělo v podstatě jen zbytky výzbroje z první světové války a nepředstavovalo žádnou reálnou vojenskou hrozbu. Zabráním českých zbrojovek byl zajištěn další přísun obrovského množství zbraní. Ten byl tak obrovský, že Německu dokonce umožnil v roce 1940 a znovu v roce 1941 snížit vlastní zbrojní výrobu. I Kruppovy závody tenkrát byly ve srovnání s plzeňskou Škodovkou v podstatě zámečnickou dílnou.

 

Pro určení začátku druhé světové války jsou tedy daleko důležitější vztahy Německa s Československem. A pokud jde o otázku, od kdy bylo Německo a jeho spojenec Maďarsko ve válečném stavu s Československem, je přijímáno datum 19. září 1938, kdy zahájily své operace jednotky sudetských teroristů Freikorps, vytvořené v Německu na Hitlerův rozkaz, vyzbrojené říší, a podléhající německému vrchnímu velitelství pozemního vojska. Druhá světová válka tedy nezačala až nějakým anšlusem Polska, jak se dnes tvrdí ve sdělovacích prostředcích (a bohužel i v učebnicích a ve značné části, i starší historické literatury), ale nejpozději útoky jednotek Freikorps proti Československu, 19. září 1938, podle některých historiků již Hitlerovým rozkazem k jejich vytvoření ze 17. září 1938. Pozdější data postrádají jakoukoli logiku.

 

Podobně nehistorický je den, který se dnes uvádí jako konec války. Místo, aby slavili den, kdy byla válka skutečně ukončena podpisem smlouvy – tedy 9. květen – začali fašisté svými oslavami 8. května nostalgicky vzpomínat na „poslední ničím nerušený den války“, což po roce 1989 vnutili i nám. (Příjemně mě překvapilo, když jsem se nedávno dozvěděl, že v Izraeli se slaví historický 9. květen.)

 

…Druhá světová válka tak přišla o svůj skutečný začátek i konec, a vzhledem k současnému masivnímu překrucování dějin se už nebudeme příliš divit, až uslyšíme, že vlastně ani žádná nebyla.

 

Polsko se dnes ovšem staví do role oběti dokonce i ve vztahu k Sovětskému svazu. Vykládá, jak se Německo a Sovětský svaz dohodli, společně je přepadli, a rozdělili si je. Jak se spolu „paktovali“, jak byli úplně stejní, ale Sovětský svaz „samozřejmě“ horší. Přitom Sovětský svaz ve skutečnosti v tomto případě nezabíral „cizí území“, ale osvobozoval vlastní území – části Běloruska a Ukrajiny, která Polsko okupovalo od polsko-ruské války (v letech 1920-1921), a která Polsku předtím nepatřila. Bylo to naopak právě Polsko, které se s Hitlerem paktovalo, nabízelo Hitlerovi vojenskou pomoc proti Československu, a po Mnichovu také hned přispěchalo, aby si kus cizího území – Československa – zabralo.

 

Nestoudně mluví o polských důstojnících zlikvidovaných za války v Katyni jako o mučednících, samozřejmě bez uzardění nad tím, že to byli důstojníci fašistického státu a patrně většina z nich navíc váleční zločinci z polsko-ruské války … takže každý soudný člověk musí uznat, že jich rozhodně nebyla až taková škoda.

 

…Mnoho lidí přijde s tím, že Sovětský svaz přece také zabíral cizí území – že nám přece „ukradl“ Podkarpatskou Rus. Příliš se dnes už totiž neví, že Podkarpatskou Rus Československo muselo dát Sovětskému svazu právě za to, že zpacifikoval Polsko, které nám hned po válce hrozilo vojenským útokem. Nebýt této polské hrozby, byla by Podkarpatská Rus součástí Československa možná dosud – „vystřihnout“ Slovensko z prostředku státu by bylo složitější, a tak by k rozdělení Československa možná ani nedošlo.

 

Dokud bylo Polsko ve „východním bloku“, bylo ve svých excesech bržděno. Dnes, kdy již opět navázalo na svou „takovou tradici“ tím, že na svém území rychle a ochotně postavilo koncentrační tábory, do kterých američtí fašisté vozili vězně k mučení, kdy je v Polsku šití esesáckých uniforem pro německé neonacisty legálním a uznávaným podnikáním (nehledě na další čistě fašistické rysy, jako je zákaz potratů), je situace jiná.

 

Bylo by proto vhodné upustit od nevhodně vybraného data začátku druhé světové války, které sice bylo pro školáky snadno zapamatovatelné, protože je shodné se začátkem školního roku, ale které má s historickými skutečnostmi pramálo společného, vybrat datum vhodnější, nebo říci, že je to složitější, a že prostě jednoznačné datum neznáme.

 

Jan Kristek


Foto: zdroj

Přejít do diskuze k článku