Když diktátoři začínají moralizovat

Reklama


Srpen 09, 2011

Saúdská Arábie, Saúdskou Arábií prakticky okupovaný Bahrajn a Saúdskou Arábií prakticky koupený Katar vyzvaly Sýrii, aby přestala se zabíjením vlastního obyvatelstva. „To, co se odehrává v Sýrii, je pro Saúdskou Arábii nepřijatelné," prohlásil prý saúdský král Abdalláh, prý rozhodně. Páni!

Některé titulky to popisovaly jako „odklon arabských států od Sýrie", někteří experti mluví dokonce o úspěchu americké zahraniční politiky. Podle mého je to naopak jasný důkaz, že americká zahraniční politika je na tom tak zle, že nemá v regionu po ruce nikoho alespoň na oko čistého, a tak proti jednomu vraždícímu sekulárnímu režimu staví hned tři jemu podobné, vraždící a feudální. (Škoda, že už nežije Saddám, v té řadě „spravedlivých" by se vyjímal přímo náramně). Mravní rovina celého toho výstupu je bizarní, ale cyniky rozhodně hladí po okoralé duši.

Některé komentáře soudí, že tahle trapná mezihra má poskytnout Spojeným státům „arabské krytí" pro jejich další postup proti Sýrii. Saúdská vláda tu syrskou po desítky let udržovala nad vodou štědrými dotacemi, za což jí Damašek dělal vše, co jí na očích viděl: v roce 1976 podnikl vojenskou invazi do Libanonu, v roce 1991 podpořil americkou invazi do Iráku… Legrační je, že syrský režim podporoval letos na jaře i saúdskou invazi do Bahrajnu, nejspíš v naději, že se mu pak od obou režimů dostane reciproční podpory ve chvíli, kdy začne potlačovat demonstranty své. Nezadařilo se, ale motivem saúdského postupu proti Damašku určitě není snaha zavést v Sýrii demokracii a dodržování lidských práv, protože to jsou pojmy, které v Rijádu považují za slova ďáblova. Spíš je to snaha, spekuluje třeba The Guardian, zvýšeným tlakem na Damašek vrazit klín mezi Sýrii a jejího tradičního spojence, šíitský Írán, a v postasadovské Sýrii si zajistit dominanci na úkor Teheránu. Mimochodem, v sobotu svou podporu syrským protirežimním (islamistickým) bojovníkům vyjádřili íránští „reformátoři" Mir Hosejn Musáví a Mahdí Karrúbí, kteří se staví proti současným pragmatickým a zkorumpovaným ajatolláhům v Teheránu a chtějí Írán vrátit zpět k „čistým idejím" ajatolláha Chomejního. A zřejmě nejen Írán.

Saúdská Arábie je celkově velmi aktivní: nejprve nabídla azyl svrženému tuniskému diktátorovi bin Alímu, v březnu zmasakrovala prodemokratické protesty v Bahrajnu, pak sice u sebe nechala vyléčit zraněného jemenského diktátora Sáliha, ale zpět do vlasti ho už nepouští, aby jeho návrat nevedl k občanské válce, která by mohla saúdský vliv v Jemenu jednoznačně ohrozit, a nyní zkouší zarýt prsty do Sýrie. Napětí v regionu by se dalo krájet, a kdyby po celé oblasti neumírali lidé, byla by to zajímavá a hlavně napínavá politologická podívaná. Tím spíš, že Saúdská Arábie je uprostřed boje o nástupnictví trůnu, protože negramotný král Abdalláh (je skoro Bůh, a tak se nikdy nemusel učit číst a psát, vždy mu vše někdo přečetl a napsal za něj) je na smrtelné posteli (proto jsem k jeho citaci v úvodu přidala „prý") a jeho zástupce a následník, princ Sultan trpí Alzheimerem a podle některých zdrojů už ani neví, kdo vlastně je. V takové situaci se pak vnitropolitické spory a intriky v Rijádu mohou přelít do regionu Blízkého východu a stát se může cokoli, určitě ale nic pozitivního.

Se stejným zájmem se nyní čeká, co po svém jednání s Asadem v Damašku prohlásí turecký ministr zahraničí Ahmad Davutoglu. Prý to bude ostré.

A pro úplnost: Asad odvolal svého ministra obrany a nahradil ho náčelníkem generálního štábu. Nula od nuly pošla.

 

 

A už stručněji:

— Nedávná vražda libyjského povstaleckého generála Júnise prokázala, že rebelové jsou až po uši ve vnitřních sporech. Výsledek se ukázal nyní, kdy „premiér" Džibríl rozpustil celou „prozatímní radu", kterou mnoho států Západu uznalo coby legitimní vládu nezávislé východní Libye, a novou „vládu" prý představí během několika dní. Kdepak do ní asi chce hledat nové lidi?

— Pentagon zakázal médiím ukazovat rakve s ostatky třicítky amerických vojáků, kteří zahynuli v sestřeleném vrtulníku v Afghánistánu. Pohled veřejnosti na záplavu amerických rakví kdysi ukončil válku ve Vietnamu, podobnou chybu už opakovat nelze!

— Spojené arabské emiráty svou měnu bez ohledu na snížení ratingu USA sváží s americkým dolarem. To je ale odvaha/servilita!

Christian Science Monitor přináší rozsáhlou analýzu snah vysoce postavených amerických činitelů ze všech sil pomoci íránské marxisticko-islámské teroristické organizaci Lidových mudžáhedů, Mudžáhedín Chalk.

— Celkem 81 amerických kongresmanů, tedy skoro pětina, stráví letošní prázdniny v Izraeli.

— Mohutným sociálním protestům v Izraeli ke zklidnění rozhodně nepomůže zdražení elektřiny až o 10 procent.

— Izraelské učebnice jsou rasistické, konstatuje profesorka hebrejské univerzity v Jeruzalémě Nurit Peled-Elhananová. Palestinci v nich nejsou zmíněni jako Palestinci, s výjimkou případů, kdy se jedná o teroristické útoky. Jinak se o nich píše jako o Arabech: „Arab s velbloudem, oblečený jako Ali Baba. Jsou popisováni jako odporní a úchylní a zločinní, jako lidé, kteří neplatí daně, žijí mimo stát, jako lidé, kteří se nechtějí rozvíjet. Jsou zobrazováni jen jako uprchlíci, primitivní rolníci a teroristé. Nenajdete zmínku o palestinském dítěti nebo doktorovi nebo učiteli nebo inženýrovi…" více v The Guardian.

— Egyptský ministr financí ve vládě pod vojenskou juntou prohlásil, že se nebude privatizovat, ani znárodňovat. Copak má tedy ten kujón asi za lubem?

— Přes 60 procent Egypťanů si pro Mubaraka přeje trest smrti.

— NATO se nezná k údajným 85 mrtvým civilistům, kteří zahynuli při náletu NATO na libyjský Zlitán.

Přejít do diskuze k článku