Mít dvojníka patří k běžnému bontonu každého slušného diktátora. Měl ho Hitler, Stalin, Saddám Husajn a u nás ho má z bezpečnostních důvodů Topolánek, Paroubek i Paroubkův pes. Spekulovalo se také o dvojníkovi Miroslava Kalouska, testy DNA ovšem později prokázaly, že čilý a veselý politik z rána a blábolící troska, motající se odpoledne u parlamentního bufetu, jsou jedna a táž osoba. A svého dvojníka má samozřejmě i vůdce severokorejského lidu Kim Čong-il. Nejvíce patrné to bylo při jeho setkání s bývalým prezidentem Billem Clintonem. Herec prý vypadal až příliš zdravě, většinu času setrvával ve vertikální poloze a do těla mu vedlo minimum drátků a hadiček. Podle odborníků z NASA mohlo jít snad o interkom do řídícího střediska a kontrolní přívod vzduchu. Dvojník Billa Clintona přešel vše s ledovým klidem.
Otázkou zůstává, nakolik zdravotně špatně na tom skutečný Kim Čong-il je. Dle mohutného nasazování jeho dvojníků lze usuzovat, že pravý Kim umřel někdy na přelomu tisíciletí. Poté ho špičky komunistické strany nechaly nabalzamovat tak, aby vypadal jako živý. Práce restaurátorů přinesla své plody v prvním přímém přenosu, kdy během novoročního minimalistického projevu upadla Kimovi levá noha. Naštěstí byl diktátor zabírán pouze od bundošky nahoru a rozhlasovým divákům tak nic divného nepřišlo. Následně byl severokorejský vůdce po vzoru bývalých kamarádů z Československa vložen do hermeticky uzavřeného skleněného sarkofágu, načež mělo být lidu oznámeno, že vůdce odletěl kolonizovat spřátelený rudý Mars. Když během pořizování oficiální fotografie z památného letu přeběhla v sarkofágu přes Kimovu tvář myš, následovaná kočkou, psem a rozzuřeným zahradníkem, rezignoval ústřední výbor na jakékoliv další smysluplné vysvětlení vůdcovy nepřítomnosti, pravého Kim Čong-ila zahrabal vedle mauzolea a najal dvojníky.
Důkazů, že jde o dvojníka je mnoho a dodávají je samy korejské agentury. Ačkoliv přiznaly, že nedávno jejich vůdce prodělal velmi, ale opravdu velmi lehkou mrtvici, vlastně šlo o něco mezi kýchnutím a zvýšenou teplotkou, následně adorují Kimovo turné po vesnicích, kterých na své cestě navštívil už 220. „Nevím, jestli jste někdy viděli člověka po mrtvici, ale takový pacient má většinou problém navštívit vedlejší pokoj, o nějakých vesnicích s nesmyslným číslem nemůže být vůbec řeč,“ rozčiluje se specialista na KLDR Alan Alda. A nezájem vysokých severokorejských představitelů o tento problém mu jen nahrává. Jediné, co jsou schopni připustit, je, že ať se stalo cokoliv, stalo se to dvojníkovi.
Nezajímavé není ani rekrutování dvojníků, lákavé finanční nabídky nenechávají chladným ani největší hollywoodské hvězdy. Do užšího výběru se tak dostali i Sylvester Stalone, Whoopi Goldbergová a Luděk Sobota. Sly nakonec neměl díky ohromujícímu počtu mrtvých komunistů ve svých filmech žádnou šanci, zatímco naopak Luděk má díky svému Ještě většímu blbci důchod v KLDR téměř jistý.
Převzato ze Strach.cz
