TOPlist

Kinetické akce a humanitární genocida

Reklama


No to se dějí věci! Člověk jenom nevěřícně zírá a žasne. Vždycky oblíbený president (vždy přes 70 % oblíbenosti!) je nařčen z velezrady. To jsme u nás ještě neměli. Vlastně jo, měli – president Hácha, ten dokonce zemřel ve vězení za vlastizradu. Senátoři návrh obvinění z velezrady odsouhlasili a už zaslali Ústavnímu soudu, ovšem nějaký osobní právník presidenta vydal prohlášení, že projednávání onoho činu bylo protizákonné. Asi se domnívá, že president měl být pozván na projednávání do Senátu, aby se mohl bránit a v případě potřeby třeba Senát i rozpustit. Jednali o Něm a bez Něho! No to je něco, co si to vůbec dovolili! Dokonce by mohl být přítomen i kancléř presidenta a i jeho další sluhové jako hosté v místech určených pro veřejnost, kde by mohli svému zaměstnavateli fandit a pochvalně komentovat jeho výroky. No a když senátoři takto neučinili, je to protizákonné. Mít takového právníka je snem každého zločince, ten by kohokoliv vysekal i z vraždy, no právník jak má být.

Takže obvinění z velezrady a vlastizrady jsme už měli, ale určitě jsme u nás nikdy neměli obvinění vlády z genocidního jednání. Nejprve jsem byl z toho obvinění docela šokovaný, ale po chvíli mně došlo, že je to vlastně pravdivé konstatování. Jenomže takové obvinění Senát ještě neprojednával a určitě ani nikdy nebude. Leč minulý týden paní Věře Říhové otiskly Britské listy dva články o genocidním už více než dvacetiletém konání našich vlád. S názorem paní Říhové se naprosto ztotožňuji. (25.2.2013 – Genocida a 26.2.2013 – Autogenocida) Hned se ale také ozvala další paní s námitkou, že současnou situaci nelze srovnávat s Osvětimí. Já naopak tvrdím, že to srovnávat lze a že současná genocida překonává onu bývalou fašistickou (holt pokrok je nezadržitelný) a to svou takovou nenápadností a malou viditelností, ale o to větší zrůdností. Všichni si představujeme genocidu v podání Auschwitz či Treblinky, a to přece u nás nemáme, tak jakápak genocida? Očekával jsem nějakou ostrou diskuzi a ono skoro nic, nikdo k tomu nic moc neřekl, tak se o to pokusím já.


Vládnoucí vrstva nejenom u nás, ale v celé EU a USA, přišla na to, že formy ala Auschwitz, Treblinka apod. není potřebné napodobovat a opakovat, holt se poučili. Dokonce si přečetli poctivě i studie o tom, jak se takoví obyvatelé koncentráku chovali a podle toho jedou. Za oněch podmínek se chovali tak a tak, pokud jim podobné podmínky vytvoříme tady a dnes, budou se také tak chovat. Tedy přesně ví, jaké lze očekávat reakce – žádné!


Jde také o ideologii neoliberalismu, kterou Hitler a jeho kompatrioti ještě neznali. Přece cílem je vše nejenom předat do rukou soukromníků, ale cílem je i všechno zefektivnit a podnikat s co nejmenšími, případně nulovými náklady a vydělat na tom přesto majland. To ale v německých koncentračních táborech neplatilo, jenom se podívejme, jak vysoce nákladná, absolutně neefektivní a nezisková to byla činnost.


Nejdříve musel stát vykoupit pozemky, na kterých budou stát koncentráky. Proto většina z nich byla v Polsku, kde se nemuselo nic vykupovat, prostě se nařídilo – tady to bude stát a bylo to vyřízené. Ovšem docela velké náklady byly se stavbou baráků pro vězně, ač většinou dřevěných. Dále se plocha musela ohradit ostnatým drátem nabitým elektřinou, postavit pece na spalování mrtvol, toho plynu, co se na to spotřebovalo. Lidé se také museli do tábora dopravit, většinou vlakem, to stálo rovněž nemalé finance, museli se po nějakou dobu také živit, i když mizerně, ale přece jen jakési kalorie dostávali, vždyť se ty potraviny mohly využít raději pro vlastní obyvatelstvo, no ne? Další náklady: vojáci na udržování pořádku, dozorci, hlídači na strážních věžích, všechno finančně cosi stálo. Muselo se započítat do nákladů také dřevo na otop, vězeňské mundůry, světla a reflektory, nákup plynu Cyklon… Provozovat koncentrační tábor bylo docela nákladné a zisky nulové, ba smrdělo to prodělkem. Cílem bylo ty lidi zlikvidovat bez ohledu na náklady. Takže fašističtí pohlaváři nepočítali náklady, ty jim jaksi nevadily, důležitá byla likvidace za jakoukoliv cenu.


Tak třeba v Treblince nepostavili spalovací krematorium, tam šetřili, takže pracovní komando vězňů spalovalo mrtvoly v nějakém příkopu a vězni zjistili, že nejlépe je prokládat vrstvy mužů vrstvami žen, ženy prý mají více tuku a tak hranice z takto promíchaných mrtvol lépe hořely, ženy byly holt i v této situaci užitečnější. Byl to velice zajímavý poznatek spalovacího komanda. Za pár let spálili skoro milion lidí, byl jsem se tam podívat, je tam jenom pěkná zelená louka a nemusí se už ani od té doby hnojit, neboť ten popel z takové spousty lidí bohatě dostačuje k růstu bujné vegetace. Jinak lidská těla byla k nepotřebě, nedala se nijak využít k nějakému účelu, ty pokusy vyrábět z nich mýdlo byly příliš nákladné a obtížné a tak od výroby mýdla z lidských těl bylo upuštěno. Potom se ještě vyráběly z lidské kůže stínítka na lampičky, ale to bylo pouze pro umělecky založené snoby, sériová výroba se nerozběhla, i když materiálu bylo nadbytek.


Lidská těla prostě nešlo, a vlastně dodnes ani ještě nejde, nějak efektivně využívat (i když masokostní moučka na krmení dobytka? Proč ne?) a ani takový návrh Janathana Swifta, aby se děti uvařily a používaly jako masitá příloha k obědu, se nějak neujal, ale co když někdy v budoucnu? (Jonathan Swift A Modest Proposal: For Preventing the Children of Poor People in Ireland from Being a Burden to Their Parents or Country, and for Making Them Beneficial to the Public z roku 1729, Skromný návrh, jak předejíti, aby děti irských chuďasů nebyly břemenem svým rodičům i zemi, a jak je udělat prospěšnými pro veřejnost, vrcholný Swiftův satirický pamflet, ve kterém navrhuje, aby děti chudých sloužily jako lahodná potrava pro bohaté. Metafora kanibalismu je zde sarkasmem pranýřujícím bezmezné vykořisťování Irska Angličany. Česky: Skromný návrh důstojného Jonathana Swifta, Arnošt Vaněček, Praha 1930, přeložil Aloys Skoumal.)


Osvětim, Treblinka a další podobná zařízení byly velice velmi zastaralé a málo efektivní podniky, v podstatě to byly docela prodělečné fabriky či firmy, které musely býti dotovány z peněz daňových poplatníků, jež by samozřejmě šlo lépe využít na investice ziskové.


Podobně byly zrušeny jako neefektivní i gulagy, vždyť tam lidi byli k práci donucováni, ale pracovali zajisté bez zájmu a bez nadšení, neměli totiž žádnou motivaci pracovat lépe, efektivněji a radostněji, žádné bonusy, ba ani žádné prachy, makali pouze za jídlo (mizerné) a bydlení pod střechou (tak jako dnes většina našich obyvatel). Solženicyn ve svém Souostroví Gulag popisuje, kterak si jedna paní odseděla deset let a byla konečně propuštěna na svobodu. Odešla do nejbližšího města a našla si práci v nějaké továrně. Po několika měsících zjistila, že si za vydělanou mzdu nekoupí ani tolik jídla, co dostávala jako vězeňkyně. Tak odešla nazpět do tábora a požádala, zda by mohla vykonávat tu samou práci účetní jako dřív. Všechna čest Solženicynovi, že popsal fakt, že nevězňové, tedy lidé svobodní, si mohli v oné době koupit za svou mzdu méně kalorií, než co dostávali věznění. Úplně absurdní situace, že?


Neoliberálové tedy velice dobře vědí, že podnikání ve stavbách a provozu koncentračních táborů se prostě finančně nevyplatí. Co tedy neoliberálové prosazují? Už nikdy žádné koncentráky, na kterých by se nedalo vydělávat, už nikdy žádné bydlení zadarmo, už nikdy žádné teplo a elektřina zadarmo, už nikdy žádné ani mizerné jídlo zadarmo, ba ani spálení těla v krematoriu nemůže být zadarmo – vše musí být zpěněženo, vše musí být ziskové, takže tihle chudáci odsouzeni k nebytí nám ještě přinesou zisky, a tak to má být, tak je to přesně v intencích naší neoliberální ideologie. Kdyby se na tom dalo vydělat, tak to by u nás Treblinky a Březinky už dávno fungovaly.


Z tohoto důvodu, tedy pouze kvůli zisku, paní Mgr. Ing. Ivana Řápková a paní Ing. arch. Liana Janáčková (a podobní) jsou zastánkyně a propagátorky budování ghett či předměstských slumů a favel, což je vlastně takový předstupeň koncentračních táborů, a daří se jim. Že by proto, že ženy jako kápa se ukázaly daleko krutější a nelítostnější mužů ve stejné funkci? To možná také hraje určitou roli, ale ta nejhlavnější role je zisk. V ghettech se totiž koncentrují (od toho slova je také koncentrák) lidé nepřizpůsobiví, nepracující, neschopní a většinou s tmavší kůží, kterým je nutné zařídit bydlení – samozřejmě v nájemních bytech. A protože tahle sorta lidí nemá peníze na zaplacení nájmu, hradí to za ně stát. Ovšem tento státní příspěvek oni nájemníci nikdy nedostanou do vlastních rukou, většina z nich ani neví, kolik a jakou částku za ně stát hradí. Ono totiž přímo z úřadu, který ony dávky vyplácí, je nájemné převedeno na účet vlastníka-nájemce, a ten má samozřejmě zájem na tom, aby nájem byl co nejvyšší, což se také děje – je to prostě překrásný penězovod ze státní kasy do kapes pronajímatelům-vlastníkům bytů přes nepřizpůsobivé a nepracující a musím napsat i přes cikány, to je přece úplně zlatý důl pro podnikatele. Že by výše uvedené dámy podnikaly v tomto oboru? Možné to je, akcie jsou totiž většinou anonymní. Škoda že nemám více financí, hned bych si za pakatel koupil v nějakém ghettu několik paneláků s prošlou záruční lhůtou k pronajímání, no a mohl bych potom trávit zimní období na jachtě v Karibiku. Dokonce mám návrh, aby to majitelům bytů zasílalo přímo ministerstvo práce a sociálních věcí, vždyť má tak dokonalý IT systém po Drábkovi, že to lehce zvládne.


No a takoví obyvatelé ghett samozřejmě nemají a nikdy nebudou mít peníze na lékařskou péči (o školství nemluvě), tož se rozšíří všelijaké nemoci, epidemie apod. Nepochybně si za to mohou sami, dobře jim tak.


Odjaktěživa se nejvíce peněz vydělávalo na chudých, sice od každého se vyždímala pouhá troška, ale zato těch chudých je obrovská spousta, takže se vybere mnohem více, než kdyby se zabavil majetek nějakým boháčům. To je známo od starověku, proto je potřeba mít obrovskou masu chudáků a neustále si ji s láskou pěstovat. No a že to občas někteří jedinci nevydrží, je nasnadě. Tak třeba v naší dědince, která má kolem šesti stovek obyvatel spáchalo sebevraždu z ekonomických důvodů, nikoliv z nějaké zhrzené lásky, jak nás přesvědčují psychiatři, už sedm lidí, všechny jsem znal, také znám pět bývalých majitelů rodinných domů, které jim byly exekučně zabaveny. Občas se zajedu podívat do své rodné vísky, přibližně stejné velikosti jako je ta, ve které teď žiju, a situace je tam málem stejná, akorát více sebevražd a méně exekucí domů. A tak to vypadá přibližně všude. Spočteme-li to v celé republice, budeme šokováni počty zničených životů.


Statistiky se samozřejmě nevedou, my na dědinách to víme, ale ve městech se to jakoby ztratilo, tam se o tom neví. Přitom statistické údaje lze snadno zjistit na matrikách jednotlivých obcí a měst, a bude to možné zjistit i v budoucnu. Prokáže se z těchto statistických dat genocida? Myslím si, že ano, že to jsou a budou průkazná stvrzení! Už vládnou delší dobu než Gustáv Husák a kam to dovedli? A co se jim podařilo? Podařilo se jim úspěšně vytvořit hrstku nezměrně bohatých lidí a obrovskou masu zbídačených, zbědovaných lidí a spousty bezdomovců.


Je třeba poděkovat šéfredaktorovi Britských listů, který měl odvahu zveřejnit články o genocidě, i když se samozřejmě od článku distancoval, tak jako by to měl každý správný novinář dělat, neopomenul ovšem navrhnout, že bychom měli přemýšlet a vymýšlet nové paradigma, tedy česky řečeno: vymyslet nový vzor, příklad, model společnosti, což u mne vyvolalo úsměv ve tváři. Je to jakoby navrhoval, že je nutné vymyslet kolo, že je nutné znovu objevit Ameriku, tož se intelektuálové čiňte a namáhejte své mozkové závity a hlavně myslete postmoderně!


Dle mne není potřeba vymýšlet nová paradigmata, když už spousta fungujících paradigmat byla uvedena do praxe a docela se osvědčila (třeba demokracie zdola, kontrola činnosti zvolených zástupců lidu a jejich odvolatelnost, zveřejňování uzavíraných smluv, majetková přiznání, progresivní zdanění atd. atp.). Nač objevovat znovu cosi už dávno objevené? Nač dnes objevovat Ameriku, nač dnes objevovat kolo? To je zaměstnání postmoderních kavárenských povalečů, ti s oblibou objevují dávno a dávno objevené, akorát témuž dávají nový postmoderní nátěr, složitě sepsaný, aby bylo hned na první pohled vidět jejich inteligenci a vysoké až převysoké vzdělání, pokud ale jejich přesložitá souvětí prošpikovaná cizími výrazy, občas i úplně nově vymyšlenými neurčitými a nejasnými pojmy, přeložíme do srozumitelštiny, vyjde nám, že je to plácání banalit a dávno známých věcí, nového tam není vůbec nic (viz třeba texty Bělohradského či Karla Dolejšího).


Takových paradigmat můžeme navrhnout spoustu, nejenom jedno, nýbrž dvě, tři, pět, deset… Některá nedávno vymyšlená a docela fungující, i když s nedostatky všem známými, které šlo snadno a lehce napravit a upravit k takovému fungování, aby to obyvatelstvu vyhovovalo, jsou přece běžně k dispozici. Jenže tyhle docela solidně v praxi fungující systémy byly naší euroamerickou neoliberální civilizací vždy naprosto brutálním způsobem zlikvidovány, vizme například třeba rozpad a zničení Sovětského svazu, bombardování Jugoslávie, uvedení Libye, Iráku a Afghánistánu do doby kamenné taktéž naším bombardováním a to ještě museli navíc málem v přímém přenosu ukázat lynčování Kaddáfího a věšení Saddáma.


Postmodernisté se štítí pojmu válka, raději používají pojem kinetická akce, taktéž zbombardování do doby kamenné považují za prospěšné a humanitní, neboť obyvatelstvo takto humanitou postižené, se vrátí k přírodnímu životu a bude více spjato s přírodou a nebude trpět nějakými civilizačními neduhy. A to vše děláme jen a pouze pro jejich dobro a štěstí. Zbombardujeme je do doby kamenné pro jejich prospěch a blaho, ti lidé co přežijí, budou mít potom blíže k přírodě a k planetě Zemi (Gaia), která jest živoucím superorganismem, v jehož metabolismu proudí hmota a energie. Takže to vše činíme k jejich dobru, akorát oni to nechápou, jsou holt nevzdělaní a zaostalí.


Kinetická akce se může také nazývat humanitárním vyčištěním od neschopných, neúspěšných a starých. Vždyť i nějaký japonský politik nedávno otevřeně navrhoval, aby staří lidé-důchodci byli odejiti do nebytí, a jakýsi britský politik navrhoval natrvalo uspat nemocné děti. Oba dva to zdůvodňovali vysokými náklady na udržování jejich životů. Je to logický neoliberální návrh. Není potřeba se tomu divit. Stejně tak, když bezpilotní letadýlka (drony) vraždí civilisty, ženy a děti, nelze mluvit o vraždách, to jsou přece pouze vedlejší tzv. kolaterální škody. Tak proč nepoužívat i pojem humanitární genocida? Já jsem pro, vždyť všichni ví, o co přesně jde. (Nechápu, proč třeba v té Jugoslávii a Libyi udělali revoluce, když měli dostatek banánů a toaletního papíru, to kdyby tehdy komanči místo policajtů přivezli na Václavák pár kamionů banánů a pár kamionů toaletního papíru a rozdávali to lidem zdarma, tak žádná revoluce by u nás neproběhla. No jo, jiný kraj, jiný mrav.)


Takže i kdybychom vymysleli nějaké nové jiné paradigma, dle kterého by bylo možné fungovat, nemělo by to stejně šanci na uskutečnění v praxi, to prostě EU a USA nedovolí, i za cenu zničení celého světa. Takže vymýšlet nějaké supernové či superoriginální paradigmata je docela srandovní návrh, když už je jich spousta vymyšlených a spousta z nich dokonce úspěšně odzkoušených v praxi, i když většinou pouze krátkou dobu, neboť byla hned v zárodku a začátcích násilně zlikvidována.


No co závěrem? Závěrem musím konstatovat, že to vše je vlastně velikánská sranda (velice smutná ovšem).


Vedle hlavního vchodu do Senátu je v současnosti zabudována bronzová deska s textem, že minulý režim byl zločinný a zavrženíhodný. Jenomže zanedlouho, protože situace je nadále neudržitelná a změna je nutná, nový režim dá zabudovat na druhou stranu také bronzovou desku s textem. Obě bronzové desky budou zdobit hlavní vchod do budovy Senátu, jedna deska, ta po levé straně, má text: Režim od roku 48 do roku 89 byl zločinný a zavrženíhodný, druhá na pravé straně bude mít zase text: Režim od roku 1990 do roku 2013(?) byl genocidní a vlastizrádný. No není to sranda?


Kdoví, jakou bronzovou desku bude mít ten ještě pozdější další režim, a s jakým textem. Co když už žádná budova senátu nebude existovat a ani nikdo, kdo by si to případně mohl přečíst?


Proto bych navrhoval, aby nový režim si dal zabudovat svou bronzovou desku hned první dny po převratu a umístil ji na čestné místo, tedy nad vchodové dveře Senátu, ve znění asi takovémto: Náš režim je nejdemokratičtější, nejsvobodnější a nejspravedlivější, zapochybování je trestné a trestá se vězením až do doby úplného převychování. 


Foto: zdroj

Přejít do diskuze k článku