TOPlist

Křest knižky a cosik navic: Jak se naučit jazyky?

Reklama


Tuž v patek večer, kdy kulturně-medyjalni fronta byla na vrcholu sve propagačni kampaně, zme v ostravskem Librexu pokřtili novu knižku. V době, kdy osumdesat procent lidu čumělo na zpravy, aby zjistili, jestli vyhral ten jejich, nebo ten cizi, se v Ostravě v byvalem domě Brouk&Babka sešli na křtu zajimavi lidi. Lidi, keři dobře věděli, že ať vyhraje levičak ten nebo ten, je to uplně jedno.


Tuž tady aspoň maly nahled na to, jak to vypadalo, než zpracuju všecky fotky. 


IMG_1046.jpg

Učast, jak vidite, byla neuvěřitelna. Ja, a moje dvě čtenařky. :-)



IMG_1024.jpg

 Ne, kecam. Bylo to fajne.



Jak se naučit cizi jazyk?


Všeci vime, že škola je duležita. Hlavně proto, že nas može naučit čist, psat a počitat. Obvykle nas to nauči už tata s mamu ještě když s nama lazi do školky, ale nechejme jakusik zasluhu temu našemu školstvi, když už to stoji tolik peněz.


Možete se ještě cosik na škole naučit kromě čteni, psani a počitani? Možete. Musite! Pokud chcete byt uspěšni, věnujte se studyju cizich řeči!


Neni duležite, jake jazyky zvolite, duležite je, že v době studyji musite ovladnut aspoň tři jazyky. Že je to nemožne? Pokud mate na mysli to, jak se dnes uči jazyky, pak mate pravdu. Je nemožne naučit se komunykovat v cizich jazykach, pokud se spolehnete na školsku vyuku. Škola jazyky neuči. Škola se jen snaži ukazat, že je nemožne se jazyk naučit. Pokud se opravdu chcete naučit komunykovat v cizim jazyce, musite jako obvykle zebrat situaci do svojich pracek. Tady je jeden z navodu, jak na to:


Ať už vezmete za přiklad školu, nebo placene kurzy, oboji spočiva v tom, že se někdo snaži narvat vam do hlavy co největši kvantum sloviček a gramatyky. To neni v principu uplně špatna cesta. Bez znalosti sloviček a zakladni gramatyky se žadny student jazyka neobejde. Zasadně špatna je ovšem snaha učit se všechna slova daneho tematu (dodneška nevim, jak se řekne anglicky prst na noze, stehno, prsa, lytko, nicmeně děckam to dnes cpu do hlavy už v prvni třidě). Totalně špatne je hlubokomyslne studyjum gramatyky a vyslovnosti (dodnes si vzpominam, jak jsme hodiny travili spravnym vyslovovanim anglickeho „th“ a dodnes mam z teho trauma jak cyp). Generalnim ředitelem a jednim z mych byvalych šefu se stal Srb, ktery anglicke „th“ nevyslovil nikdy spravně. Přesto vydělaval dvakrat vice jak ja a desetkrat vice, než moji byvali skvěle artykulujici spolužaci z angličtiny. Vyslovnost „th“ ho evidentně netrapila.


Pokud se chcete naučit jazyk, pak si předevšeckym najděte slušnu učebnicu. Slušnu učebnicu každeho jazyka može byt  tzv. „Učebnica pro samouky“. V prvnich několika lekcach nauči přitomny, minuly a buduci čas a v prvnich dvaceti lekcach daju k dyspozici potřebne kvantum sloviček.


Po dvacate lekci nastava zlom. Zlom, o kerem vam žadny učitel neřekne, bo o něm možna ani nevi. Zlom, na ktery vas žadny placeny kurz neupozorni. Jestli se chcete fakt naučit v danem jazyce komunykovat, pak nejpozději fčil je čas zebrat situaci do svojich ruk. Přichazi křižovatka. Ti neuspěšni polevi, idu do jineho kurzu, nebo teho nechaju, bo si mysli, že už umi dost. Nebo za rok začnu zase tam, kaj už byli.


Kdysik sem chodil na jazykovu školu. Tři roky. Prospěl sem vyborně. Pak začala vyuka jazyka na zakladni škole. Byl sem polobůh, nejlepši široko daleko. Pak se totež od začatku opakovalo na středni, pak na vysoke škole. Byl sem buch. Považovali mě za jazykoveho guru. Pak sem poprve vyjel za hranice a poprve chtěl promluvit s rodilyma Angličanama. Naraz sem se citil jak debil. Ja blbec sem nerozuměl vubec ničemu, mistni lidi nepochopili dokonce ani ty moje nejprimityvnějši otazky na cestu. Dalo mi neskutečne usili vratit si zničene sebevědomi zpatky.


Kaj je tedy ta spravna odbočka na křižovatce vyuky jazyka? Po dvaceti lekcach standardniho učeni byste měli umět take množstvi sloviček a gramatyky, že byste se měli dokazat domluvit na zakladnich věcach aji s rodilym mluvčim. Každy dalši kurs jazyka je zbytečny. Pokud se chcete opravdu naučit komunykovat v danem jazyce, kupte si aktualni vydani novin v originale, zeberte se do ruky slovnik a začněte překladat „živy text“. Den po dňu! Nesmite vynechat jediny den, ale nevěnujte temu vic jak hodinu, bo jinak by vas dostalo do deprese to, kolik teho ještě neumite. Hodinu dneska, hodinu zitra, pozitři…za deset dnu byste měli byt schopni si přeložit celu prvni stranku novin. Až budete na konci prvni strany, pusťte se do druhe. Nepřeskakujte temata. Je třeba jit slovo po slově, větu po větě, članek po članku a přeložit a pochopit smysl textu. Pak se vraťte zpatky a překladejte ještě raz. Poznamenavejte si slova, u kerych ještě neznate vyznam a učte se je. Nekupujte si „nove“ noviny. Věřte mi, nic „noveho“ v nich neni. Vaš ukol je přeložit to, co ste už kupili. Buďte na sebe tvrdi. Každy den hodinu! Jinak neuspějete. Nemate-li čas jeden den, učte se dvě hodiny dalši den. Toto je dril, keremu neuniknete, pokud se jazyk chcete fakt naučit. Změřte si čas, jak dluho vam trval překlad prvni, druhe, x-te strany. Budete to potřebovat pro svoju vlastni motyvaci, bo enem vy sami dokažete měřit svoje vlastni pokroky. Budete překvapeni, jak se zrychluje čas, za kery ste dokazali přeluskat prvni stranu, a čas, za kery jste přečetli patu stranu. Tento pokrok je neuvěřitelně motyvujici.


„Neumíme jazyky. Malokdo umí ten jazyk, který potřebuje k tomu, aby se mohl uplatnit ve světě. A neumíme se smát. Jsme tragičtí ve styku s lidmi. Naše sebevědomí je nedostatečné. Nejsme si jistí. Myslíme si, že jiní lidé – jiných národů – jsou cosi jiného než my, přestože vidíme, že jsou to lidé z masa a krve pravě tak, jako my sami.“ (Jan Antonin Baťa)


Dočetli ste a přeložili svoje prvni noviny? Super! Gratuluju! Ne každy ma pevnu vuli tajak vy (ani ja ni, několikrat sem se musel vracet a dokopat k temu, abysem dokončil, co sem už raz začal). Je čas kupit si dalši noviny, nebo možna časopis, nebo knižku. Na co se citite? Je nadherny zažitek čitat knižku v originale, aji když rychlost čteni je snad desetkrat, stokrat pomalejši, než by to bylo v češtině.


Dodnes si pamatuju na svoju prvni anglicku knihu, keru sem si přečetl v originale. Bylo to na počatku 90. let ve Švedsku za fajnych polarnich noci. Knižka se jmenovala Animal Farm. Autor – George Orwell.


Dalšim krokem vašeho studyja je přidat k psanemu slovu slovo mluvene – nebo zpivane! Najděte si na webu lokalni radyjo, nebo ještě lip – muzyku, keru mate radi a je v danem jazyce. Najděte si text, slovnik a pusťte se do pisničky, dokud nebudete rozumět každemu slovu. Vite, kdy zjistite, že rozumite cizimu jazyku? Jednoduše! Když zni v radyju muzyka v cizim jazyku a vy naraz zjistite, že temu rozumite. To je přesně ten okamžik, kery mluvi za všecko. Dokazali ste se vžit do podvědomi ciziho jazyka!


Obyčejnym posluchanim ciziho vysilani se opravdu da naučit jazyk! Podivejte se na pas okolo česko-polskych hranic, lude pasivně rozumi a mnozi aji aktivně použivaju polsky jazyk enem diky temu, že sledovali polsku televizu a radyjo. Zkuste se zeptat podobne skupiny lidi v Olmiku, Svitavach, Plzni, kery z nich rozumi polsky? Nikdo. Chapete to? Nikdo! A přitom to je tak blizky jazyk.


Jazyk se uči podvědomě, jeho praktyckym posluchanim a uživanim.


Ne stupidnim drilem z našich zakladnich, střednich, vysokych škol a jazykovych kurzu. Tam budete stokrat začinat a stokrat vam ukažu, že nic neumite.


Po třech měsicach denniho studyja se dostanete do stavu, kdy docela plynule čtete, chapete mluvene slovo v radyju, rozumite zpivane pisničce. Zbyva posledni, nejduležitějši krok, kery vam zajisti, že je možne se naučit plynně komunykovat v jakemkoliv jazyce během 6 měsicu.


Timto krokem je zebrat se a odjet do země, kaj je vybrany jazyk doma. Enem to vas zbavi posledniho ostychu z použivani ciziho jazyka, nauči vas komunykovat s obyčejnyma lidma a zafixujete si obraty a styl, ktery by vas stejně žadna škola nenaučila.


Jak to zrobit praktycky? Potřebujete 4tydenni prazdniny/dovolenu. Jakykoliv kratši čas nema ten spravny efekt. Na webu si vyhledejte mista, kaj byste se mohli uplatnit jako levna pracovni sila. Zapomeňte na svoje vzdělani, nehrajte si na frajery, je třeba se vžit plně do role obyčejneho mistniho chasnika, kery se spokoji s jednoduchu robotu. Oslovte majitele penzionu, malych hotylku, rodinnych farem, malych firem. Napište mejla majitelum, vysvětlete, že se učite jejich jazyk a že byste radi robili  zadarmo – snad jen za jednoduchu stravu a ubytovani. Vašim cilem je najit jednoduchu robotu, kde budete nuceni komunykovat v mistnim jazyce a hlavně – nesmite si připustit žadnu možnost komunykovat česky. Zapomeňte na to, že pojedete s babu, zapomeňte na kamoše, na rodinu. Jste na intenzivnim, měsičnim kurzu. Aji noviny a web mate povoleny enem v mistnim jazyce.


Obvykle su prvni tři tydny drsne a připadate si jako uplny blbec a kokot. Pak přichazi ten spravny zlom. Po teto škole jazyka vam už nic nedokaže zebrat vaše sebevědomi. Umite, znate a nebojite se jazyk použivat. Odlišili ste se od 90% ostatnich, keři se jazyk uči, uči, uči…a nikdy nenauči.


„Začni uskutečňovat všechno, co můžeš udělat, nebo o čem sníš. Smělost má v sobě moc, sílu a kouzlo. Ale začni teď hned!“ (J.W.Goethe)


Dalši publikovane kapitoly z knihy Tajemstvi bohatych tu.


Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz

Přejít do diskuze k článku