Kterak nevidět velikonoce

Reklama


Duben 01, 2012


My kněží to máme na velikonoce těžké. Organizujeme totiž jedno zmrtvýchvstání, které se stalo před dvěma tisíci lety a které nikdo neviděl na vlastní oči. Na velikou noc se zaradujeme s ostatními, že to letos zase klaplo, i to Exultet bylo skoro bez chyby. Odsloužíme zbylé mše do oktávu a jdeme zase s Pánem po svých. Církevní a kostelní zařizování nemožného nás plně zaměstnává. Proto je pochopitelné, že nemáme čas sledovat, jestli se náhodou také něco podobného neděje kolem nás. Málem spíme v kostele a ve zpovědnici, takže světské věci vnímáme jen zdálky. Ale svět kolem nás stejně vnímáme skrze naše církevní starosti, a ty mají málem kosmický charakter.


Naši židovští kolegové v Jeruzalémě velikonočního roku 33 na tom byli úplně stejně. Kolaborovali s tehdejší vládou Heroda i s Římany; pilně a odpovědně přemýšleli jako my dnes, kdo a jak má spravovat chrámový majetek. Možná sháněli i lesníky a bankéře neb peníze a pozemky nespí, vše se musí hlídat a spravovat. Do toho přišel ten nemožný laik Jošua a začal přímo na velikonoce kázat v Jeruzalémské katedrále. Čistě mezi námi farizeji, on to byl něco jako takový cikán přivandrovalý až z Egypta. Pak bydlel někde na sídlišti v pohanské Galileji, kam slušní věřící raději ani nejdou, aby se rituálně nepošpinili. Z hlavního chrámu vyhodil bankéře, pak udělal sérii zázraků, a lidi kvůli němu málem přestali v sobotu chodit do kostela. No hrůza, víte. Teď ho máme v Jeruzalémě a rozhodně je lépe, aby jeden člověk umřel za lid, než aby to bylo přesně opačně.


A když jsme u toho lidu. Dnes za ním vyběhli na ulici s palmovými ratolestmi a dělají mu pomyšlení jako pominutí. To je urážka velikonoc, jako vzdělaní saduceové o tom něco víme. Naštěstí dav nemá rozum. Na ulici vyběhne snadno, ale pak se musí vrátit domů. Sežeňme falešné svědky a konečně připravme náboženský proces. Ale pozor, to nemůže být jen nějaké kostelní show, potřebujeme trest smrti. Takže jsme zase u politiky. Jak je to nepříjemné jednat s tím chytrým Pilátem na hradě. Ale on i my potřebujeme moc a peníze, zatím jsme se vždy domluvili. A toho Ježíše vyhoďte z Jeruzalémského chrámu, ať tam nestraší. Proces uděláme raději politický. Nebo ho uděláme na daně, to je ještě lepší. A ten dav si zmanipulujeme tak, aby to klaplo. Od toho máme média a placené informátory. Buďte klidní, ten chlap je už prakticky mrtvý. Jen to ukřižování musí proběhnout někde za městem, daleko od kostela. Na takové divadlo má žaludek jen opravdová lůza, a z hrobu zatím nikdo nevstal.


Když jsem to dopsal až sem, tak jsem se opravdu zalekl. Minimálně první část do pátečního nevzkříšení u nás běží podle podobného scénáře. Vláda s oficiální církví za zády se opravdu snaží, davová scéna je už hotova. Veřejnoprávní ČT po x-té normalizaci, tenkrát pod topkou, začala první útoky na nezávislé kandidáty. A to dělá za naše koncesionářské peníze. Uvidíme, zda napadený dostane možnost obrany, ale to je už jedno. Sémě nedůvěry je potřeba zasévat hned na začátku svatého týdne, pardon, na začátku krajské volební kampaně. Volby budou v listopadu 2012, ale kandidátky a uskupení se formují právě nyní. Ukřižování je třeba připravovat dlouho dopředu, i tak nezbývá mnoho času. Místní volební „hosana!“ už nezávislí zastupitelé ve městech měli, konečně nastává čas na „ukřižuj!“. Přes oposmlouvy zlodějů jsme je dostali mimo vládu radnic, a nyní je musíme konečně politicky zničit. A zvlášť ty, kteří se odváží vejít přímo na mocenské politické kolbiště. Vzteklý dav, ten je v pohodě. Možná jednou vyjde do ulic, ale pak pomaže domů a do samošky. Další režii převezmou političtí farizejové, jejichž tváře vidíme dvacet let u různých zlodějen. Hosana se pak změní v ukřižuj, a k tomu máme pilné hráče v zákulisí. Ti nespí a jednají za zavřenými dveřmi stejně usilovně jako židovský Sanhedrin v oné památné velikonoční noci. Konec konců, od toho máme média, aby položila červený koberec našim zlatým a prověřeným hochům a veřejně ukřižovala ty, kteří se odvážili politicky a mravně jednat.


Převzato z Umlaufovin

Přejít do diskuze k článku