Kyperský experiment

Reklama


Nedávné události v ráji Faganů nemohly nikoho při smyslech překvapit, a když, tak jen bleskovým průběhem, dlouhými bankovními prázdninami svědčícími o hloubce a významu autorů akce, a hloupostí politického management EU, který světu o svých záměrech odkryl vice, než si může v normálním světě podvodník dovolit, chce-li, aby neskončil ve vězení s holou řití.

Kyperský daňový ráj, jehož bankovní sektor byl pětinásobně větší než kyperský roční HDP a podíl šmeliny na HDP dosahoval 45 % (liší se ale moc od Británie?), šel po vyšlapané cestičce Irska, Islandu a navíc byl a stále je po krk ponořen v žumpě řeckých a italských dluhopisů. Jinými slovy reálná ekonomika tohoto národního státu a zdroje jeho daňových poplatníků neměly ani fiktivní možnost kolaps “svého” privátního bankovního sektoru orientovaného na vysoce rizikové investice s prostředky pochybného původu prostě ustát. To z Kypru, včetně jeho ekonomické bezvýznamnosti pro EU, udělalo optimální testovací polygon Zlaté Hordy. Byť by se na první pohled zdálo, že kyperská sranda je ve výhradní režii koridorů moci v Bruselu s holandským moulou Jeroenem Dijsselbloemem v hlavní herecké roli, realita je někde jinde, režisér sedí mimo Evropu. Máme přece globalizovaný svět.

Toto zamyšlení přinese nové, politicky-korektně nepublikované poznatky, pokusí se zobecnit “poučení z krizového vývoje” a nastínit, co nás, s pravděpodobností hraničící s jistotou, čeká v blízké budoucnosti. Toto zamyšlení nemůže zachytit všechny aspekty problém a ani si to nedává za cíl.

Pozadím našeho problému je úhelný kámen probíhající světové měnové války, koordinované, skryté devalvace měn, tzv. Závod měn ke dnu, k nule, k novému rozdání “měnových” karet. Americký dolar je na cestě ke ztrátě statutu světové měny, na této cestě ale musí působit jako nejsilnější měna ze všech existujících, bezpečný přístav pro spekulativní kapitál a parazitní oligarchy z globální periferie. Doslova sebevražedné měnové politiky Japonska, Číny, EU, Švýcarska a Británie, s fatálními dopady na národní státy užívající tyto dominantní měny (projeví se v plné míře až v nedaleké budoucnosti), neslouží dnes ničemu jinému než podpoře USD a prodloužení provozní doby americké strojovny, která už minimálně 30 let potřebuje generální opravu. Tato strojovna, lépe řečeno tiskárna amerického dolaru (Federal Reserve Board) nafukuje Evropu inflací a biliony ničím nekrytých US bankovek (skvělá pomoc) a zároveň okopává kotníky EU ve slabých a nekrytých místech jako PIIGS, dnes již včetně Itálie a Francie s cílem oslabovat pozici a status Eura. Kypr byl snadným cílem, lehké kopnutí, avízo oligarchům a ruský průvan z kyperských bank otřásl nejen již tak vratkým EU finančním systémem, ale zruinoval maličký národní stát, včetně jeho pověsti a budoucnosti jeho obyvatel. Ty peníze se tam již nikdy nevrátí.

Na pozadí této již běžné a nepřekvapující okopávačky mezi US a evropskými bratranci v globální finanční zbroji ale došlo k realizaci experimentu globálních parametrů. Pánové tohoto světa si vyzkoušeli v praxi něco, na čem pracovali v USA již dlouho, a od roku 2010 mají USA, Kanada, Španělsko a Nový Zéland zákony umožňující konfiskaci finančních prostředků na kontech vkladatelů k "záchraně" bankrotem ohrožených bank a blahobytu jejich akcionářů. V USA existuje státní instituce FDIC (Federal Deposit Insurance Corporation), jejímž původním účelem byla pomoc krachujícím bankám a ochrana vkladů občanů. Dnes se změnila v nástroj, který se podílí na přípravě krádeže majetku a finančních zdrojů fyzických osob i nebankovních subjektů USA v zastoupení globální banksterské oligarchie.

Proč? Docházejí zdroje a zákazníci utíkají z podvodného a manipulovaného trhu i z USA jako policejního státu, kde velké peníze skoupily vše – včetně soudců ústavního soudu – není tedy obecné právo a spravedlnost pro všechny, jen právo velkých peněz – a jejich tiskárna má pravdu vždy.

Systémové banky Západu, a tedy i celý globální systém je ve stadiu technického bankrotu již minimálně od roku 2001. Národní státy jednotlivě i jako celek ztratily kapacitu kontrolovat vývoj světové ekonomiky a stabilizovat situaci ze svých vlastních prostředků. Přes mohutný transfer odvodů daňových poplatníků do těchto systémových bank je na tom světový finanční systém hůře než přes kolapsem Lehmana v roce 2007. Z mnoha příčin, které jsou mimo rámec tohoto článku, "legální" zdroje bankovního kapitálu vysychají a ani nelegální – praní špinavých peněz, výnosy z ilegálního obchodu s drogami a zbraněmi – nejsou nekonečné a nafukovací. Dluhy, nesplatitelné dluhy jsou stále větší a okamžik zúčtování, přiznání, že dnešní etapa a forma transferu majetku neprivilegovaných do rukou finanční aristokracie je u konce, je za dveřmi. Trilionová derivátová bomba to jistí.

Padají poslední zbylé morální zábrany a parazit hledá zbývající mohutné zdroje k vyvlastnění. Které zdroje to jsou?

a) municipální a soukromé důchodové, sociální a zdravotní fondy v nevyvolených rukách

b) úspory občanů

Vlastní-li Zlatá Horda stát, je znárodnění či zestátnění de facto převedením majetku do rukou banksterů. V USA se o takovém znárodnění/zestátnění nejen veřejně spekuluje, ale právní rámec i precedent na to již existuje. Vyvlastnění/okradení akcionářů MF Global Johna Corzineho, zcizení obrovských deposit monetárního stříbra a zlata z Lehmanových sejfů JP Morganem proběhlo hladce – bez postihu. Stát nevidí a neslyší, státní zástupci I soudy na křik okradených nereagují. Slouží Systému, mamonu, ne lidem. Zákony pro privilegovaný zločin neplatí.

Je tedy otázkou, proč došlo ke kyperské srandě v Evropě, a ne v USA či na Zélandu, kde už by krádež úspor obyčejných lidí nebyla zločinem – byla by v souladu s právem elit. No, kde nic není, ani čert nehrabe. Občané USA nespoří, nemají z čeho, konzumují, a to ještě na dluh, na kreditky. Takže, co krást tam, kde nic není?

To Evropa s tradicí spořivosti, a daňový ráj, mimo jiné, nacucaný výnosy z korupce a privatizace v eldorádu zemí bývalé RVHP, tam má expropriační experiment elit význam nejen metodický, ale I finanční a je i politicky významný. Není to krása spojení příjemného s užitečným? Kopnout Putinům do kotníku, přijít k cizím penězům a ještě si v praxi ověřit reakci evropských spořivých volků na kopnutí do varlat?

Ale jak už to bývá u experimentů Zlaté Hordy s vyvlastněním od Velké říjnové revoluce pravidlem, nic se nepovede na poprvé, nic úplně perfektně a realizátoři experimentu nejsou občas na záhodné intelektuální úrovni. Na gaunerskou, lokajskou a špinavou práci Einsteina sotva zaverbujete. Je jen těžko zjistit, zda banksterská soldateska v Bruselu dostala kyperský test příkazem z Washingtonu (ani bych se nedivil), nebo zda se eurohujeři shlédli v americkém legislativním vzoru a s iniciativou a nasazením izraelských osadníků se vrhli za ostruhami při budování NWO sami. Obojí je možné.

Co nám ty kyperské události, které jsou overturou a předznamenáním toho, co nás všechny neprivilegované čeká, o dnešním EU, banksterskému garantovi míru a prosperity v Evropě, detonátoru systému národních států a principů demokracie, vlastně říkají?

1) Vedení EU definitivně odhalilo neokoloniální, neofeudální podstatu fungování evropské základny budování NWO. Kulisy padly, státní suverenita neexistuje, existuje jen demokratura omezená na nadnárodní banksterské špičky a jejich pohůnky, principy tržního hospodářství jsou minulostí, nahradil je dirigismus nadnárodních elit sovětského, někdo by řekl bolševického typu. Politicko-finanční aristokracie eurozóny doslova svlékne evropské neprivilegované donaha, zbaví je veškerého majetku, bude-li to potřeba k zachování jejich moci a ochraně svých superbank (a jejich akcionářů) před důsledky jejich činnosti – ztrát. Evropa není a nebude mocností, je otrokem, a to zbytným otrokem procesu globální financializace a budování NWO. I londýnská City Evropu prodá za slušný krajíc na právě pečeném mamutím euroasijském koláči. Kdo si myslí, že po této akci EU do Evropy přijde nebo v ní setrvá nějaký neevropský kapitál, investice – ať hodí kamenem. Jak velký úkaz typu Kyperského testu evropský střádal ještě potřebuje, aby vyrazil v klasickém „bank-runu“ na svoji banku, která o něj tak pečuje? A pak dominový efekt…

2) Bláboly o vztazích jádra a periferie zastírají pravou podstatu této neokoloniální instituce. Neokolonialismus se éře financializace, charakterizovatelné jako vládě kartelů prostřednictvím servisních elit, projevuje jinak. Pravými kolonialisty již nejsou vlády, ale systémové banky jádra Evropy. Národní elity a občané národních států se stávají životně závislí na půjčkách bank jádra, jsou stimulováni k nákupu produktů ekonomik jádra EU, konzumaci na dluh u těchto bank, čímž je

a) zajištěna prosperita ekonomik jádra EU odbytem zboží periférií,

b) banky jádra akumulují zisky z úroků poskytnutých periférii (a odčerpávají kapitál z periférie)

c) banky jádra akumulují/získávají majetek periférie (nemovitosti, nerostné zdroje, infrastrukturu-transfer vlastnictví národních ekonomik I občanů periférie do rukou Elit).

Není to tedy Německo či Finsko, ale privátní megabanky registrované v Německu či třeba ve Finsku, kdo pod rouškou líbivých keců o mírové a prosperující Evropě rozbíjí její soudržnost a likvidují společnou budoucnost jednotné Evropy, plánů na evropský superstát. Jednotnou Evropu a její sny o míru a prosperitě zabíjí před našima očima nadnárodní mamon. Zvyšující se strádání periférie, kterému učiní konec pouze systémový kolaps nebo odchod z EMU, má i druhou stranu mince. Finanční aristokracie stejnou měrou okrádá i neprivilegované vrstvy společnosti v zemích evropského jádra. Daňoví poplatníci Německa a dalších strojoven Severu Evropy se mění na otroky ve vlastních zemích registrovaných cizích bank (např. Deutsche Bank je německá asi tak, jako je španělský ptáček španělským), protože z výnosů jejich práce jsou prostřednictvím zkorumpovaných internacionalistických servisních elit kryty ztráty de facto cizích superbank z hazardních operací na současných kasínových finančních trzích. V Evropě vládne plutokracie, finanční aristokracie prostřednictvím korupce a vydírání. Aristokracii slouží dobře placená vrstva prostituujících a převážně nic nechápajících technokratů, udržující pořádek mezi otroky dluhů a ve svém individualismu bezbrannými oběťmi zcizování majetku, kapitálu, obecně výsledků jejich práce. Kyperský experiment je jen progresí, převedením plundru majetku neprivilegovaných na vyšší úroveň. Na řadě je Itálie.

3) Je nutné zdůraznit, že jde o nadnárodní zlodějinu, že jde o boj mezi reálnou ekonomikou a šmelinou, že jde o specifickou formu třídního boje, v němž finanční aristokracie a její spojenci a agenti útočí na samotnou kulturní podstatu Evropy a její civilizace, na sociální a společenské výdobytky posledních 300 let. Nic méně a možná i mnohem více. Jde o NWO – o ekonomiku či krizi vůbec, to je jen prostředek k dosažení politických cílů! Jde o vytvoření množiny individualistických otroků neschopných odporu moci Pyramidy. Je úplně jedno, co si Němec nebo 50 milionů Němců myslí o kyperské krádeži. Je otrokem banksterů a jejich zvůle, ať zvolí kteréhokoli politika či stranu, neb Německu vládne Deutsche Bank a jí podobné, ne Merkelová, nebo nějaká zelená či sociálně-demokratická loutka. Gauneři typu Schäuble kontrolují všechny německé mainstreamové strany, a nejspíš i ty zakázané. Všichni ti Schäublové mají jedno společné – absence loajality ke svým spoluobčanům, příslušnost ke Zlaté Hordě. Nenechme se zatáhnout do obvyklých a ohraných hrátek médií a jejich pánů ve stylu “Rozděl a panuj”. Postavit otroky dluhu jádra EU proti otrokům dluhu periférie, kecy o tom, jak Německo profitovalo na EU, euru, jak si periférie žila královsky na úkor ubohých dělníků v Německu má jediný cíl. Zastínit, že Aristokracie peněz odrbává lidi práce všude a bez rozdílu, každého jinak, ale všechny neúnosně. Uvědomme si, že jestli někdo na realizaci Schachtova projektu “Festung Europa”, na spolknutí ampulky s cyankáli jménem EMU/EURO a bolševicky destruktivních lisabonských pravidel hry vydělal, nebyl to nikdo neprivilegovaný, dělníci megatunely neprovozují. Výnosy z Německé Evropy skončily hlavně v nadnárodních bankách a dalších kartelech. Obyčejný Němec, Ital či Řek, ani jeden není dnes odpovědný za svoje servisní elity, natož za jednání jejich pánů. Všichni žijí v podmínkách, mají životní úroveň, jaká jim byla vytvořena či umožněna servisními elitami v žoldu banksterů. Na zadlužení jejich států nikdy vliv neměli, a také nikdy mít nebudou, pokud jim jejich vlast a děti budou lhostejné.

4) EMU připomíná vlak, co šílený strojvůdce vykolejil. EMU teď má, díky omezení toků kapitálu (capital controls) na Kypru de facto dvě Eura, jedno ostrovní, co nesmí ven, a jedno evropské, co nesmí dovnitř. Dopady EMU mají potenciál zničit model Evropy vytvořený po 2. světové válce. Kyperské události změnily středomořskou otázku „Zůstat v EMU?“ na „Kdy odejít?“ Už ne „jestli“, ale „kdy“. Španělsko i Itálie musí trnout hrůzou, teď jsou na řadě, a půjde o podstatně více. Kypr se stane výkladní skříní bídy. Předčí zoufalce v Pobaltí i v Řecku. Skoro 45 % kyperského HDP tvořily banky – a je fuč. Představte si dopady minimálně tři roky trvajícího meziročního poklesu HDP o až 20%. I Afrodita bude plakat…

5) Demokracie je fikcí v podmínkách, kdy bez ohledu na to, koho zvolíte, nějaká nadnárodní banka a její akcionáři rozhodují o vašich daních, vašem majetku, vašich svobodách a budoucnosti vás i vašich dětí. Demokracie praktikovaná nyní židovsko-křesťanským civilizačním prostorem je travesty show, výsměchem a podvodem na neprivilegovaných. Je to římský cirkus “chléb a hry”, kde hloupější ztrácí vše, i sám sebe, aniž by o tom věděl. Již za totality nás učili, že informace, správné a pravdivé informace jsou VŠE. Umožňují kapitalizovat konkurenční výhodu, zvyšovat zisk. Neustálé přepisování historie neumožňuje poučit se z minulosti, přerušení informační výměny mezi generacemi jde ještě dál. Debilizace školství a rozklad fungujícího systému vzdělávání s tím jde v ruku v ruce. Neobjektivní systémová media a propaganda absolutního individualismu nepřišla sama od sebe. Plivání na vlastní život a národní historii se nestalo sportem vyvolených náhodou. Potřebují samotářské, samolibé, individuálně intelektuálně neschopné a neakční a pracovně výkonné opice bez pochopení svého místa v systému, bez pudu sebezáchovy, neschopné kolektivní akce. Goebbels by žasnul. Dezorientované stádo dobytka motající se v kulisách fiktivního světa, světa, který reálně neexistuje tak, jak si myslíme, tak, jak je nám vsugerováno. Probuzení ze sna bude děsivé. Přitom je to tak primitivní a scénář po 300 let stejný. Krádež majetku neprivilegovaných privilegovanými, tentokráte s komplicem, který se zove národní stát a lotři u jeho kormidla.

6) V podmínkách, kde “systémový” investor, podnikatel, “too-big-to fail” banka nemůže, není mu systémově povoleno či umožněno bankrotovat, když udělal špatné investiční rozhodnutí, hazardoval a prohrál, pokračovat v diskuzi o tom, zda budujeme kapitalismus, žijeme v tržním hospodářství, zda existuje volný obchod, je hodné jen duševně postiženého. Ale i tomu debilovi musí jednou dojít, že když banksteři vládnou světu, utvářejí k obrazu svému i Systém. A žádný monopolista nikdy nebyl přítelem konkurence (to by monopoly nikdy nevznikly) a účelem monopolu je dosáhnout monopolních zisků. V případě finančního kapitálu maximální míry a masy úžeru. Budujeme banskterský neofeudalismus a tržní hospodářství je týká jen systémově nedůležitých odvětví. Zatím.

7) Kyperský test měl a má dominantní význam v tom, že bylo potřeba v praxi ověřit jaká míra krádeže, vyvlastnění soukromého majetku, zahrnující úspory občanů ještě nevyvolá vzpouru a revoluci. V případě malého Kypru snadno zlikvidovatelnou vzpouru. Kyperský parlament se vzepřel, pravicový kyperský president zradil, vlastní úspory vyvedl včas ze země. Přijaté řešení není řešením. Dluhy zůstávají dluhy. Otázkou je další vývoj na Kypru. Pokud odpor proti diktátu EU banksterů a jejich experiment utichne brzo, bez efektu – poté uvidíme aplikaci této techniky vyvlastnění i jinde a ve větším měřítku. Až padne globální finanční domek z karet, aplikují tuto metodu globální elity globálně, i u nás. Pokud nikdo nebere slova amatérsky upřímného Jeroena Dijsselbloema vážně, že kyperský model je budoucím modelem do celou Evropu, už přišel o úspory.

Doslova šílené kroky pánů EU by měly každého čtenáře přimět k zamyšlení nad aktuální situací a vývojem v EU. Šílené kroky dělají lidé v bezvýchodných životních situacích. Moment “černé labutě” je evidentně stále blíže. Zřejmě za rohem. Poučili jsme se, že vládní záruky za vklady do 25 tisíc euro nelze brát vážně, že depozitáře cenností v bankovních sejfech a schránkách nechrání před zlodějem bankéřem. Poučili jsme se, že je třeba držet doma trvale k dispozici hotovost, umožňující pokrýt základní životní potřeby po dobu minimálně 14 dnů bankovních prázdnin, nedržet v jedné bance prostředky nad rámec stále ještě platné státní záruky bankovních vkladů.

Oni nemají zábrany, "kyperštinou" to nekončí. Mussolini definoval fašismus jako absolutní vládu velkokapitálu prostřednictvím státu. Jak ale pojmenovat systém, ve kterém vám šahá úplně cizí finančník úplně legálně do vaší kapsy a stát mu pošle na pomoc a na ochranu z vašich daní vydržovaného policajta? A nemůžete přitom ani říci, že dotyčný krade, protože on vás tím vlastně zachraňuje? V několika zemích už i legálně.

Na závěr si dovolím položit otázku :

Kam až se, dlužní otroku, necháš bez odporu dotlačit? Kde je hranice existence sebeúcty? Budeme čekat, až nám vyvlastní dům i půdu pod nohama, zruší papírové oběživo a bez funkční kreditky a identity si nekoupíme ani rohlík? Pobijeme se zase navzájem za zvuků provázejících cinkající otvírání a zavírání kasy ve skladbě Pink Floyd – Money? „The Wall“ se ale třese v základech a hrozivé zvuky jsou již ohlušující.

To je ale jaro! Z jihu mrtvolný puch, od Bruselu mráz, jak kdysi z Kremlu. No, a to je pro dnešek vše. Hup zpět do lauderovského světa ČT a Novy.

Přejít do diskuze k článku