Noviny Mladá fronta Dnes se nikdy netajily svými sympatiemi k ODS. Ve stejném duchu napsal v dnešním čísle, v rubrice Názory, svůj článek Vilém Barák, dle svého vyjádření publicista. Nazval ho Jedeme z kopce a zabývá se současnou aktualitou, finanční krizí. Článek mimo jiné obsahuje i následující myšlenkovou perlu, cituji doslova: „Většina lidí si neuvědomuje, že přes veškeré řeči o rovné dani daňová progrese stále existuje. Kdo zdaňuje 200 000 korun, zaplatí 30 000 korun, kdo 500 000 korun, musí již odvést dvojnásobek, tedy 75 000 korun. Myslím, že toto vysvětlení by mohlo uspokojit všechny nepatologické závistivce. Jestliže se někdo pozastaví nad hloupým užitím slova progresivní, tak tvrdím, že stejně hloupé je tvrdit, že máme rovnou daň. Kdyby tomu tak skutečně bylo, všichni, bez ohledu na to, zda vydělají 200 000 nebo 500 000 korun by platili rovně, například 30 000 korun. Ano, takhle vypadá rovná daň, jenže my platíme se zvyšujícím se příjmem stále větší částku.
Na námitku, že někteří lidé by nebyli schopni hradit minimální částku opravdové rovné daně, protože žijí ze sociálních dávek, přesněji milodarů jiných, odpovídám, že potom ani nemají právo volit do Poslanecké sněmovny, která určuje příjmy a výdaje státního rozpočtu, tedy i jejich vlastní příjmy.“
První odstavec je směšný. Pokud někdo vydělá deset tisíc (a takový měsíční výdělek je v ČR celkem běžný), za rovné patnáctiprocentní daně by zaplatil 1500.- Kč. Když někdo vydělá milion, podle pana Baráka by měl zaplatit rovněž patnáct stovek. Další komentář netřeba.
Druhý odstavec je nebezpečný – představuje křížence mezi primitivním kapitalismem první poloviny 19. století a fašismem. Důchodci, ženy na mateřské, studenti by podle pana Baráka měli být zbaveni volebního práva, protože žijí z milodarů. To se naposledy dělo ve Viktoriánské Anglii a pak ve Třetí říši, kde také existovaly vrstvy obyvatel, zbavené volebního práva.
