Po "úspěšném" bombardování tripoliského stacionáře pro děti, postižené Downovým syndromem, do kterého se probudilo hlavní město Libyjské džamáhiríje přesně před týdnem, následovalo týž večer bombardování rezidenční čtvrti libyjského hlavního města. Při něm, jak známo, zahynul Sajf al-Arab Kaddáfí a tři vnuci nejvyššího libyjského představitele.
Jejich vražda, kterou si možná střelec zaznamená trofejně i na draka letounu, byla ve vzbouřeneckém Benghází přivítána nadšením a oslavnou střelbou do vzduchu. Pravděpodobně ranní kocovina pak přiměla vzbouřeneckou „Radu“ k veřejnému oznámení, že byla uznána de iure Gambií, Kanadou, Dánskem a Spojeným královstvím. Poslední tři jmenované země se od diplomatického uznání ovšem zatím… distancovaly. Názor Banjulu (hlavní město Gambie) medializován dosud nebyl.
Přesto Spojené státy a další země slíbily, že povstalcům "vypomohou" přesměrováním vládních libyjských aktiv výhradně do povstaleckých rukou. Povstalci tak budou mít hotovost na úhradu kvalitní „žoldnéřské péče“, která na východě země nahrazuje péči zdravotní. Následovala (od 5. 5. do 7. 5. 2011) Konference libyjských kmenů v Tripolisu, které se Kaddáfí neúčastnil. Přijelo přes dva tisíce zástupců 850 vnitrozemských kmenových a klanových struktur. Ti konstatovali, že je potřebné zabránit krveprolití, amnestovat „hříšníky“, zachovat státní jednotu, odpovědět bojem na intervenci a agresi. Rada vzbouřenců byla prohlášena za „ostudnou“ a nelegitimní, nereprezentující přání Libyjců.
Organizací konference byla pověřena komise, výbor, který také bude pokračovat v jednání s tripoliskými strukturami po dnešním závěru konference. Šejkové přijali poselství Muammara Kaddáfího, a podobné sdělení prezidenta Burkiny Fasso a dalších afrických kmenových představitelů. Muammar Kaddáfí tak získal oporu svých kmenů. Kaddáfího kupodivu dnes přestal kritizovat i Roberto Maroni, italský ministr vnitra, který vyzval vládu v Římě k okamžitému ukončení války proti Libyi. Spíše, než o péči o Libyi, jde Maronimu o to, že v Comu se deportovaní Arabové, kteří byli na Lampeduse přijati, nechovají podle očekávání. Situaci komplikuje, že v noci z 6. na 7. května přibylo na dvou lodích do Lampedusy 842 afrických uprchlíků. Ti by byli vráceni Tunisku, kdyby se prokázalo, že jde o tuniské státní příslušníky. Připluli ale na libyjských lodích a bez dokladů. Vrátit je tedy není kam, a návrat do válečné a bojové zóny z hlediska italského práva prý možný není. Na moři je přitom další loď s 1.300 uprchlíky…
Do toho zaznívají i v samotné Itálii hlasy, že prý egyptský ústřední deník al-Wafd nelenil, a zavolal bratrům bin Ládina Abdulazízovi a Chálidovi i jeho synovi, „Sammymu“. Ten údajně klidným hlasem řekl, že otec je živ. Je to přirozeně v přímém rozporu s tím, co včera sdělili pánové J. Biden a B. Obama svým vojákům ve Fort Campbell ve státě Kentucky, ale odpovídá to euroamerickému mediálnímu obrazu situace. Dnešní dhácký deník Daily Star připomněl, že agentura AP příliš neventilovala skutečnost, že v dobytém abotábádském domě byla nalezena jedna pistole a jedna zbraň AK- 47, z níž bylo, podle zdroje AP- vystřeleno jednou. Oč složitěji to vypadá, o to jednodušší to asi je, a nenáviděný nepřítel pravděpodobně složil „jednou ranou na komoru“ neviditelný vrtulník našich spojenců.
Foto: zdroj
