Včera v pořadu paní Jílkové nakousl Petr Nečas další oblíbený mýtus ODS: podle něj lidi budou rádi a ochotně platit menší daně, zatímco větší se budou snažit zatajit a ošvindlovat. Pravdou je, že daně nebude chtít platit nikdo a je na státu, aby je vymohl, chce-li fungovat. Kupodivu daně a jiné poplatky nechtějí platit ani ti nejbohatší, kteří už dávno nemají zapotřebí hromadit další a další majetek. Pan Bakala, jehož majetek má hodnotu miliardy dolarů, se soudí v poněkud nechutné aféře s nájemníky bytů, kterých se zmocnil. Dokonce si k tomuto účelu najal holandského advokáta, specialistu na občanské právo. Majitel fotbalové Sparty se pokoušel ošidit stát o clo za dovoz velice drahého auta. Rovněž o clo šlo panu Železného, který se pokoušel propašovat z Rakouska několik obrazů. Tehdy byl majitelem televize Nova, za níž mu údajně nabízeli půldruhé miliardy korun. Od té doby se schovává za různé poslanecké imunity.
Dalším evergreenem ODS je tvrzení, že za jejich vlády dostali důchodci 1800,- korun. Také včera to opakoval pan Nečas a ani se přitom nezačervenal. Zapomněl dodat, že jeho vláda zavinila šestiprocentní inflaci. Při průměrné výši důchodu deset tisíc (to aby se to lépe počítalo) každý penzista přišel na reálné hodnotě svého důchodu měsíčně o šest stovek. Za rok to dělá 7 200,- korun
Tuto díru zaplácl asociální pan ministr osmnácti stovkami!
Zdá se, že pan Nečas nemá ani tušení, že v této zemi je celkem běžný plat okolo deseti tisíc korun. Bylo by pomalu na čase, aby mu to někdo řekl. Jestli se zprůměruje devět lidí s tímto příjmem s manažerem, který bere sto tisíc, pak vyjde průměrný plat 19 000,- korun. Zato se přece dá žít, pane Nečasi, že? Že jde o pomyslné číslo, to panu exministrovi nevadí. Přitom ale takový poměr v této zemi je – deset procent dobře placených lidí a devadesát procent těch, kteří se protloukají ze dne na den.
Hitem poslední doby jsou pro pravici veřejné práce. Nic proti nim. Jen by si měl politik, horlivě papouškující toto heslo uvědomit, že při nezaměstnanosti deset procent bude mít v pětitisícovém městě několik set adeptů na veřejné práce. Moc rád bych viděl, jak je zaměstná! V Novém Boru se bez práce naráz ocitlo 1 200 sklářů – to měli dostat dvanáct set košťat a jít zametat náměstí?
