Prosinec 26, 2010
Tuto zprávu zveřejňujeme s velkou lítostí. Nebylo pro nás lehké vzít na sebe takovou zodpovědnost, vzhledem k tomu, že to, co vyplývá z níže uvedených poznatků, je tak vysoce významné a má to dalekosáhlé následky pro celou planetu. Osud světových oceánů skutečně visí na vlásku, stejně jako budoucnost celého lidstva.
Mexický záliv není izolovaný, ale ve skutečnosti je propojen se sedmi moři. Tato zjištění tedy zveřejňujeme i proto, aby se světové společenství sešlo k dalšímu zhodnocení této děsivé a naléhavé situace. Děláme to také v naději, že bude dohodnuta odpovídající globální reakce, která bude jednat v zájmu budoucích generací. Nejzákladnější odpovědností každé civilizace je opustit svůj svět v lepším stavu, než byl ten, který zdědila po svých předcích.
Po více než sedm měsíců probíhající činnosti Sdružení pro sanaci ropného úniku v zálivu (Gulf Oil Spill Remediation Conference) teď můžeme šířit níže uvedené informace s plnou vážností a důvěryhodností těch, kteří důkladně prošetřili místo činu. Existuje mnoho výzkumných zpráv, vyšetřovacích zpráv a pronikavých odhalení, jež jsou archivovány na této internetové adrese. Zejména ty, které byly zveřejněny od srpna do listopadu, poskytují jedinečný soubor důkazů, mnohé z nich s přesvědčivou fotodokumentací, která zobrazuje skutečný stav věcí v nalezišti Macondo v Mexickém zálivu.
Obr. 137-06 Kamera zachytila rozprašování chemikálií – vše je zamaskováno jako následné operace, pohyb techniky a aplikace tmelící hmoty. Obrázek vpravo dole ukazuje formování hydrátového ledu na mořském dně.
Celou událost ilustrují obrazové dokumenty.
Především dokládají, že historka od British Petroleum nejsou nic jiného, než touto společností vytvořená iluze, síť smyšlenek upředená ve spolupráci s americkou federální vládou a mainstreamovými médii. Velké ropné společnosti, stejně jako vojensko-průmyslový komplex, podněcovaly všechny ty podvody, radily, jak na ně a na veškeré zamlžování informací, protože je v sázce nejbližší budoucnost ropného průmyslu, stejně tak jako budoucnost amerického impéria, které se roztahuje po celém světě a vyžaduje obrovské množství fosilních paliv.
Pravda o tom, že Mexický záliv se pomalu, ale jistě zaplňuje ropou a zemním plynem, by měla prosáknout na povrch a dostat se do společenského vědomí – mnozí by se poté jistě právem ptali na bezúhonnost a rozumnost celé této spekulace, a nakonec i veškerého ropného průmyslu. A pak, možná, začne proces přechodu planety zcela pryč od uhlíkatých paliv.
Obr. 136-3 Poslední záběr (z 9. 11. 2010) z blízkosti vrtu A, po poslední injektáži cementové hmoty. Po každém pokusu injektovat maltu a zastavit únik plynu a oleje, nastal ještě silnější únik plynu a oleje. Jasný důkaz toho, že se BP nepodařilo zastavit monstróznímu úniku ropy a plynu, který se prodral na mořské dno.
Není to zrovna pěkný obrázek
Různé obrázky, fotografie a grafy, kterými jsou vyplněny mnohé články na zde uvedených webových stránkách, představují fotodokumentaci skutečného stavu věcí na mořském dně v okolí naleziště Macondo v podmořském kaňonu Mississipi, jenž je umístěn uprostřed zmapované oblasti na severní straně Mexického zálivu. Samotná dynamika dramatických změn a pokračující vývoj mořského dna byly zachyceny nevídaným způsobem. Tyto snímky nám otevřely dveře k pochopení skutečného stavu podložních geologických formací v souvislosti s různými ropnými vrty v nalezišti Macondo.
Přestože mnohé závěry mohou být pro laika zpočátku obtížně pochopitelné, cvičené oko dovede znalce k závěrům, které jsou jednoduše výsledkem vztahu příčiny a následku. Jinými slovy, neexistují žádné pochybnosti kolem těch nejvážnějších geologických změn, ke kterým došlo a stále dochází v okolí naleziště Macondo. Původní průšvih – 87denní únik ropy z vrtu – byl nesmírně vážný, a tak také byl pochopen světem, avšak stávající situace se postupně zhoršuje.
Takže, jaký je současný celkový obraz. Prosím, prohlédněte si patřičná schémata a přečtěte si komentář An AUTOPSY of the BP Gulf Oil Well at the Macondo Prospect.
Obr. 1h – Popis geologických vrstev a šíření ropy a plynu (černá barva) snad ani nepotřebuje překlad (pozn. edit.)
Diagramy jasně ukazují, že hornina kolem vrtu se zbortila. Stalo se tak vlivem vrtání v blízkosti přilehlého solného dómu a rovněž kvůli výbuchům plynu, které poškodily celistvost opláštění vrtu, zatěsnění šachty, vrtné hlavice a základů vrtné hlavice. Celých osmdesát sedm dní pod ohromným tlakem tryskající uhlovodíkový pramen jen pomohl k dalšímu narušení celého vrtného systému. A nakonec, když bylo vytvořeno víko a systém byl pod velkým tlakem uzavřen, vedlo to k tomu, že vzlínající uhlovodíky našly slabá místa v celém rozsáhlém systému, což odhalilo spoustu oslabení, trhlin a nezpevněných hornin, jimiž uhlovodíky mohou všemi možnými způsoby najít cestu až k mořskému dnu a do Mexického zálivu.
(1) „Skalnatá ložiska v blízkosti solného dómu jsou velmi roztříštěná a propustná vlivem napětí a deformací, které se vyskytly v důsledku toho, jak byl solný dóm vytlačován směrem vzhůru.“ (Per BK Lim, specialista na geologická rizika)
(2) Jsou zde také zlomy, se kterými se musíme v tomto scénáři zabývat, a to jak hloubkové, tak i povrchové. V závislosti na aktuálních důležitých statistických údajích o výbuchu vrtu, zvláště na skutečné hloubce, počtu, umístění a závažnosti porušení v celém systému vrtu, tlaku v hlavě vrtu, stejně jako na typu a stavu geologických formací a vrstev, do kterých bylo vrtáno, budou tyto zlomy výrazně promítnuty do budoucí stability celého regionu. Větší poškození mohou vytvořit mnohem mohutnější možnosti, aby uhlovodíky našly cestu k mořskému dnu přes praskliny a štěrbiny, krátery a průrvy. Skutečnost je taková, že již existuje mnoho úniků a prosaků skrz mořské dno, což je poměrně jasné z různých přímých přenosů z dálkově ovládaných vozítek, které jsou svědectvím toho, že geologické útvary podmořského dna jsou ve velkém chaosu a dochází tam k bezprecedentnímu průsaku.
* „Jakmile se ropa dostane do mělkých narušených zón, nastane nezvládnutelná situace. Místo, kde většina ropy a zemního plynu vyvěrá, je na úpatí zvrásnění kontinentálního šelfu, jak je znázorněno na obr. 134-1 v článku BP pokračuje v tom, že nás oslňuje svojí bezbřehou magií (BP continues to dazzle us with their unlimited magic). Oceánografové z WHOI objevili pětatřicetikilometrovou řeku ropy, která pochází z těchto úniků. Úniky budou tedy převážně podél zlomů, které jsem (povrchně) vyznačil v Co se děje v západním Siriu (What is going on at West Sirius, a v neočekávaných hlubokých sesuvech zlomů (červená čára) na obr. 134-1“ (Per BK Lim – specialista na geologická rizika)
Jak špatná je tedy vlastně tato situace?
Existují tady vlastně tři rozdílné pokračující katastrofy – každá z nich je vážnější a náročnější než ta předchozí – což je třeba vzít do úvahy při posuzování děsivé zkázy Mexického zálivu, kterou způsobil ropný průmysl:
Katastrofa č. 1: Samotný vrt, který denně chrlil z naleziště Macondo 70 až 100 000 barelů ropy po dobu 87 dnů do Mexického zálivu současně se dvěma menšími nezvládnutými vrty. (Pozn. překl.: 1 barel je 159 litrů)
Katastrofa č. 2: Četné úniky a průsaky na ploše pět až deset čtverečních mil v okolí naleziště Macondo s celkovým únikem neznámého množství uhlovodíků, jež denně unikají do Mexického zálivu.
Katastrofa č. 3: Bezpočet gejzírů a ropných výronů, úniků a průsaků napříč Mexickým zálivem, kde byly prováděny vrty po mnoho desetiletí s neodhadnutelným úhrnným únikem, jenž však zcela jistě přesahuje každý hrubý odhad, který by postačil na pomalé, ale trvalé umírání Mexického zálivu.
Toto je poslední scénář, jemuž všichni čelíme, který nejenže nemá žádné snadné ani zřejmé řešení. Popravdě řečeno, v současné době neexistuje technologie, ani strojní vybavení či zařízení na nápravu škod, se kterým by se dalo počítat pro vrtání v hlubinách moře, zvláště když by bylo prováděno na tak špatném místě. Proto všude tam, kde ropa a zemní plyn našly místo úniku do Mexického zálivu mořským dnem, se budou tyto úniky a průsaky pouze zhoršovat. A tady je důvod, proč:
Metan ve směsi se slanou vodou vytváří velmi silný korozivní prostředek. Pod vysokým tlakem najde jakýkoli možný bod úniku a způsob, jak se přes skalní útvary a sedimenty dostat až k mořskému dnu, kde najde každou volnou skulinu. Čím déle a silněji protéká porušenými oblastmi, což závisí na objemu, teplotě a tlaku zdroje uhlovodíků, tím více se budou jeho korozivní účinky rozšiřovat, uvolňovat a zvětšovat kanály, praskliny a trhliny v celém podloží mořského dna, čímž se vytvoří taková krizová situace, že ji žádná věda, technologie nebo zařízení nemohou napravit.
Hrozivá realita: Dilema hydrátu metanového plynu
Naleziště Macondo v Mexickém zálivu je jen jedním z mnoha v oceánech celého světa, kde se pod mořským dnem nacházejí ložiska hydrátu metanu pod vysokým tlakem a s nízkou teplotou. Stejně tak existují nesčetná úložiště a rozsáhlé zásoby sloučenin metanu ve vrstvách pod mořským dnem, a to zejména spíše v povrchových geologických formacích, které jsou značně ovlivněny ropnými vrty, vrty na zemní plyn a těžební činností. Nepotřebujete mnoho představivosti k tomu, abyste pochopili, jak vzdouvající se uhlovodíky (velmi horká ropa a zemní plyn) rychle přeměňují tyto zmrzlé hydráty na zemní plyn, což způsobuje nesčetné „mikroposuny“, a jejich souhrnný účinek se promítne do větších „makroposunů“ hornin, usazenin a dalších geologických útvarů.
Když zahrnete neustálé vypařování hydrátů a klatrátů metanu, a to jak v mořském dně, tak i ty roztroušené po celém povrchu mořského dna, do stávajícího scénáře, získáte situaci, kterou lze jen velice těžko napravit. S výslednými posuvy, usazováním se a přeskupováním celého terénu mořského dna i podkladové vrstvy, které se vyskytují v důsledku této dynamiky, nezbývá nám než situace, která se nebude lepšit ani za pomoci ještě agresivnější technologie a ještě výkonnějších hlubinných strojů.
Obr. 137-01 Linie zlomu kolem vrtu A. Všimněte si, že směs ropy a plynu vyvěrá z přímé linie, která odpovídá pod ní ležícímu zlomu, v němž se opětovně krystalizují hydráty ve směsi s blátem a zbytky cementového tmelu. Více ropy (v podobě oblaku) vyvěrá z právě "utěsněného" kráteru po výbuchu vrtu.
Otázka: Kolikrát můžete zabetonovat trhlinu mořského dna, která byla způsobena povrchovým zlomem po vrtání do starého sopečného bláta?
Odpověď: „V pokusu o utěsnění ropných výronů ze zlomu se společnost BP uchýlila k vysokotlaké injektáži. V podstatě je to jako tmelení trhlin ve skále injektáží cementovou směsí při vysokém tlaku. Dělá se to tak, že se vyvrtá díra do mělké skály a do ní se pumpuje řídká cementová malta. Kašovitá cementová směs prostoupí do trhlin a ošetří a zatěsní je. Zde to však nefunguje kvůli přítomnosti plynu a ropy. Je to stejné, jako když chcete použít lepidlo. Nejdřív musíte očistit povrch, který chcete lepit, jinak to držet nebude a po několika dnech nebo týdnech se to nakonec odlepí. To je důvod, proč můžeme vidět několik zvětralých kráterů, jak můžete vidět v mém článku Je toto skutečně poslední drama vrtu Macondo? Is the last rite for the Macondo Well for real?“ (Per BK Lim, specialista na geologická rizika)
A stejně tak, jak chcete vyplnit nově vznikající zlomy na mořském dně, které jsou způsobeny hloubkovými narušeními vlivem slabé seismické aktivity anebo, v horším případě, plnohodnotným zemětřesením?
Seismická aktivita v Mexickém zálivu a zaznamenaná zemětřesení v povodí Mississippi a okolí
Obr.: Zařízení pro těžbu ropy a plynu v severní části Mexického zálivu v roce 2006 (Zdroj: Wikipedia)
Nyní se dostáváme k nejzávažnějšímu problému, který se týká neúnavného vrtání za účelem těžby ropy a zemního plyny v celém Mexickém zálivu. Výše uvedená mapa jasně ilustruje hustotu vrtání napříč zálivem od roku 2006. Stejně tak mapa níže ukazuje mimořádnou a rostoucí intenzitu této činnosti u samotného pobřeží Louisiany.
Obr.: Zeleně jsou ropovody a plynovody, žlutě vrty.
Následující mapa vypráví příběh, který si zaslouží pozornost každého obyvatele na pobřeží zálivu. Odkaz na toto video ukazuje vývoj časové osy postupně stále hlubších vrtů, které byly vrtány v posledním desetiletí. Samozřejmě, že s většími hloubkami přicházejí mnohem větší rizika, technologie a stroje totiž nebyly zdokonalovány takovým tempem, aby vyhověly mimořádným požadavkům a nepředvídaným událostem tohoto spekulativního a nebezpečného podnikání.
* Ropné a plynové vrty, které začínají v mořské vodě v hloubkách přes jeden kilometr a mají hloubku dalších 4 500 až 7 500 od mořského dna v zemské kůře, jsou považovány za extrémně nebezpečné. Alespoň těmi, kteří dosud neztratili mozek a zdravý selský rozum.
Je důležité pochopit umístění a současné působení různých zlomů, které existují v celém Zálivu, i to, jak jsou napojeny na Novomadridskou zlomovou linii, stejně jako na ostatní velké zlomy v mnohem větší vzdálenosti. Zdá se, že v celé Louisianske oblasti a rovněž i v sousedních regionech sedíme na časované bombě, o čemž svědčí nebývalý počet zemětřesení, i když nízké intenzity. Korelace mezi těmito zemětřeseními, seismickou aktivitou a hlavními činnostmi v nalezišti Macondo byla zmíněna v našich předchozích komentářích.
Podmořské struktury Mexického zálivu mohou být v nebezpečné seismické zóně – část 2
Otázkou současnosti zůstává, nakolik se Mexický záliv stal zranitelným tak, že to může vyvolat skutečně katastrofickou událost, končící ohromujícím vzedmutím vod, které vytvoří přílivové vlny v důsledku podmořského zemětřesení.
Není pochyb o tom, že soustavné vrtání mořského dna ropnými společnostmi a tvorba trhlin v geologických vrstvách pod mořským dnem vytvořilo podpůrné podmínky pro OBROVSKÉ nezamýšlené následky. Ponechme na odbornících, aby provedli zhodnocení rizik, ale zcela jistě budou potřebovat nepočítaně červených praporků na označení toho, co naftaři udělali a stále dělají v Mexickém zálivu. Dále jsme hluboce znepokojeni tím, že pokud nebude jako nejvyšší priorita projednáno trvalé moratorium na veškeré nové ropné vrty a těžbu v Mexickém zálivu, zůstane pobřežní obyvatelstvo ve velmi prekérní situaci.
Zhoršování krize v Mexickém zálivu je odrazem současného stavu na celé zeměkouli
Nyní zvažte následující scénář: Úplně stejná krizová situace, které jsme my všichni svědky v Mexickém zálivu, se děje všude, kde jsou prováděny ropné a plynové vrty, ve vodách napříč celou planetou. Můžeme tedy klidně vynásobit katastrofu v nalezišti Macondo stokrát a stále se nepřiblížíme k dopadům, které toto vytékání a výrony, úniky a průsaky mají na celém světě.
Možná, že únik ropy BP v zálivu byl mezní okamžik v novodobé historii, kdy jsou všechny národy lidstva na světě volány samotnou Matkou Zemí k opuštění modelu uhlíkatých paliv. Konec konců, možná, že již nikdy nedostaneme další šanci.
Dr. Tom Termotto je národním koordinátorem Výboru pro sanaci ropného úniku v zálivu.
Převzato z Global Research
Překlad: Clair
