Není jím nikdo jiný, než náš pan expremiér, dnes vysvětlující, že vlastně svůj výrok o americké cestě do pekel myslel úplně jinak. Ještě by mohl uvést na pravou míru, proč na dotaz, že v české delegaci nejsou žádné ženy reagoval slovy „A to tady mají být Marťani?“
Nedávno byl s panem Topolánkem zveřejně rozhovor, obsahující několik vyložených pikantérií, cituji „…určitě nejsem člověk, který by v dané chvíli myslel na sebe …“. V dané chvíli možná ne, ale jindy ano a velmi intenzivně. Na koho jiného myslí člověk, který si daňovou úlevou sám sobě přidá ročně čtvrt milionu? Pokud by nemyslel na sebe, současně by tyto peníze poslal na charitu. Nebo má snad pocit, že Ústavy sociální péče či Domovy důchodců mají peněz nadbytek? Na koho jiného myslí člověk, který si vládním letadlem odskočí do Alp zalyžovat?
Další citát je obzvlášť dojemný „Bojím se dopadu na české občany, kteří s tím nemají nic společného a nezaslouží si to“. Čeští občané si především nezasloužili pana Topolánka, který jim vymyslel finanční reformu, zdravotnické poplatky, nepokryl inflaci, kterou se svými ministry způsobil, odstranil nemocenskou, zvýšil DPH, odstartoval zdražování všeho myslitelného. Naštěstí zprivatizovat nemocnice, domovy důchodců a zdravotní pojišťovny už nestihl.
Vždycky, když se panu Topolánkovi či celé ODS něco nepovedlo, ozývalo se volání po sebereflexi. Za dva roky by už pan expremiér mohl vědět, o co jde. Místo toho řekne o protikrizových opatřeních „…doufám, že projdou naše návrhy a z těch levicových co nejméně…“ Pokud tato slova neznamenají přesvědčení o vlastní neomylnosti, pak už nic jiného. To si opravdu pan Topolánek myslí, že kromě něho a jeho suity jsou v této zemi samí ignoranti, neschopní vyprodukovat cokoli rozumného?
