Červenec 18, 2012
 |
Tuž synku, aji když nemaš co žrat a pit, vitam tě, bo fčil maš svobodu! To čumiš, co? Fčil maš poprve v životě možnost zadlužit se, rozporcovat svojiho medvěda mezi cizi korporace, rozdat za šušně vodovody, elektrovody a plynovody a byt konečně šťastny jak v ordynaci v ružove zahradě!
Čumim na televizu, a sem šťastny jak cyp, jak vidim dvanactilete děcka, jak tam vysmate tancuju s kalašnikovama na všivych barikadach. Ja su tak šťastny, že ste rozmlatili ten všivy totalitni stat, kery vas naučil čitat a psat!
Tuž, muj mily Ahmed, posluchej. Ten tvuj stary šef, Muamar, mi byl vždycky podezřely. Kery normalni chlop by si nechal na hlavě robit černu trvalu? Navic ten stary cyp odmital veškere dluhy a ta tvoja Libija byla na prvnim mistě na světě v nejnižšim statnim dluhu! Tuž to musiš uznat, to byl cyp, ni? To se podřezal sam tu větvu pod sebu. A navic přestal kupovat ty fajne francuske stihačky, přestal zhromažďovat americke papirky zvane dolary a začal zhromažďovat zlato. Tuž řekni, Ahmed, nebyl to cyp? Už za to si zaslužil humanytarni bombardovani u přiležitosti vyroči sveho 75. narozeni.
Tuž nic, Ahmed, trošku mi je lito, že si přišel o čtyry děcka při humanytarnim bombardovani, že musiš prochazat buzerplacem při navratu dodom, že ti auto zhořelo při občanskych protestach, že už nemaš a nebudeš mět robotu, že maš rozstřilane město, že nic nefunguje, že nemaš co žrat, že tvoje duchodove uspory zmizely. Fakt, mrzi mě to, Ahmed.
Ale nebuj še. Hned, jak francušti a angličti synci převezmu kontrolu, tak dodaju svoje poradce a všecko pude! Vaše banky už sice nepudu, ale budu nove banky! Už ne ty vaše muslimske, ale ty lichvařske! Ta partyja ze samopalama, co běha po ulicach, ta se stane zakladem noveho demokratyckeho pořadku!
Muj mily Ahmed, jak ja ti zavidim. Tuž, uživej si života v demokratuře! Par věci se asi změni, tuž tady to maš popořadě:
1. Elektřina už nebude zadarmo. To musiš uznat, to byl Muamaruv přežitek. (…v Libyii se neplatilo za elektřinu, elektřinu měli všichni občané zdarma)
2. Zapomeň na nulove uroky v bankach (v Libyi se neplatily žádné úroky za půjčky, banky v Libyi vlastnil stát a podle zákona všichni občané dostávali půjčky s nulovými úroky)
3. Zapomeň na novy barak (vlastnit dům či byt se v Libyii považovalo za lidské právo)
4. Ani prachy od vlady pro novomanžele už nebudu, ale možeš se zebrat vyhodnu pučku od tych bankovnich zloděju (všichni novomanželé v Libyi dostávali od vlády částku v hodnotě 50 000 amerických dolarů na koupi svého prvního bytu či pro začátek do rodiny)
5. Nic neni zadarmo, Ahmed, na vzdělani si budeš muset připlatit. (vzdělání a zdravotnictví bylo zadarmo. Před Kaddáfím bylo 75% Libyjců negramotných. Dnes je jich 83% gramotných)
6. Na pozemky zadarmo zapomeň (pokud chtěli Libyjci farmařit, dostali do začátku zadarmo pozemek, farmu, zařízení, semena a dobytek)
7. Dotace su svinstvo, na to dneska zapomeň. (pokud si Libyjec koupil automobil, vláda ho dotovala 50% jeho ceny)
8. Benzin je třa zdanit, aby byly prachy ve statnim rozpočtu, bo jak jinak by se mohlo tunelovat? (cena benzínu v Libyi byla 0,14 dolarů za litr)
9. Dluhoslav Parubek řikal, že statni dluhy se neplati, Dluhoslav Špidla řikal, že "zdroje jsou" a Dluhoslav Sobotka s Dluhoslavem Kaluskem zadlužili Česko na třista roku dopředu. Tuž se užij dluhove hospodařstvi, Ahmed (Libye neměla skoro žádné státní dluhy, její finanční rezervy ve výší 150 miliard dolarů jsou nyní celosvětově zmrazeny. Zahraniční dluh byl 6,5% HDP, druhý nejnižší na světě)
10. Na prachy zadarmo zapomeň, Ahmed. Bez prace nesu kolače. Pudeš robit (část příjmů z prodeje libyjské ropy přicházelo rovnou na individuální konto všech libyjských občanů)
Tuž, muj mily Ahmed, my zme cinkali kličama, vy cinkate kalašnikovama. Když budeš chytry, staneš se Muamarem Koženym, Dluhoslavem Kaluskem, a když budeš hodně sofistykovany, nakradeš si jakesik dotace z EuroSajuza.
Hodně štěsti, synku.
PS: 10 bodu je z volně dostupnych zdroju. Budu rad, když mi je jakysik Libyk nebo Libyčka potvrdi nebo vyzvraci. Viz zde.
Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil
Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz
