Když se dnes zeptají debila, co by chtěl, odpoví vám, že auto. Zdravý být nechce. Fakt, autenticky to bylo v televizi. Doufám, že se všichni debilové neurazí, že požívám tento starší nehanlivý lékařský výraz. Dnes nesmíte nemocného nazvat nemocným, neboť je to urážka. Všichni jsou přece zdraví, rovnocenní a méněcenní. Také jste si všimli, že prostá slova jsou záhy považovaná za sprostá?
Jaká by byla vaše odpověď na výše uvedenou otázku? Zamyslete se nad tím, kdybyste neznali podstatu té otázky, jak byste sami odpověděli. Možná vám to ledacos vypoví o vašem zdravotním stavu.
Prvním znakem duševní nedostatečnosti (debility) je pocit normálního zdraví. Duševně zdravý člověk chápe, že je duševně a tělesně závažně nemocný. Zní to možná paradoxně, ale pouze z hlediska člověka, který si na výše uvedenou otázku vybral auto. Jinak nelze zjistit, že druzí jsou nemocní, než když si neuvědomujete svoji nemoc vlastní.
Zdravý člověk to nemůže posoudit, neboť ten může být jenom mrtvý. Stav smrti je totiž zdravím. Jak bylo někde uvedeno: „Život je smrtelná choroba přenášená pohlavní cestou“. Pokud tomu nerozumíte, poraďte si s tím hlavolamem sami.
Možná jste viděli dnešní televizní noviny. Hádejte, pro koho byly učené? Jako diváci jsme měli v jejich závěru jásat nad tím, že v nějaké ZOO mají dvě hyeny (samice). Chodí tam smutně s opruzeným zadkem, bezcílně sem a tam v malém výběhu. Čekají, co jim přinese ošetřovatel k jídlu. Všichni jsou z toho nadšení. Když se mají pářit, tak je musí odvést tisíce kilometrů do jiné ZOO, kde zase mají samce. No, není to úžasné? Také se nad tím potěšeni rozplýváte? Nic vám na tom není divné?
Ve zprávě předtím moderátoři meditovali nad tím, že jedna matka samoživitelka nemá pro své dítě v pokoji plném autíček na jídlo. Má jej strčit k těm hyenám, tam je jídla dost. Ostatně stejně nám hyeny vládnou.
Předtím jsem se díval na jednu slovenskou televizi. Zasvěceně a důležitě tam vykládali o svobodě a demokracii a o tom, jak za tzv. komunismu bylo opravdu, ale opravdu velmi a velmi špatně. Všimli jste si, že strašidlo komunismu je čím dál obludnější, čím více se od něj vzdalujeme?
Pokud jste ten reálný socialismus nezažili, jistě vás také napadá, že byste se měli pečlivě starat o křehkou květinku svobody a demokracie a nepřipustit žádnou totalitu. No, považte: Když je dnes tak špatně a mizerně, jak zle a strašně muselo být tenkrát! Také jste rádi, že máte auto? Tenkrát jej všichni neměli.
Když jsem se na ty hovadiny již nemohl dívat, tak jsem si otevřel namátkou knihu a četl jsem: „Chtějí systém dvou politických stran, jako je tomu na Západě, aby jedna strana vládla a druhá byla v opozici. Ale tento systém dvou stran není nic víc, než nástroj buržoazní diktatury; dělnické třídě nemůže nikdo garantovat svobody. Ve skutečnosti svoboda a demokracie neexistují jako abstrakta, ale pouze jako konkrétní jevy. Pokud je ve společnosti, v níž existuje třídní boj, možné svobodně vykořisťovat dělnický lid vykořisťovatelskou třídou, pak pro dělnickou třídu neexistuje svoboda od vykořisťování. Pokud demokracie existuje pro buržoazii, pak demokracie neexistuje pro proletariát a dělnický lid.“
Výše uvedená slova předsedy Mao jsou v knize Mao Ce-Tunga O praxi a rozporu (Grimmus 2011), kterou uvádí Slavomír Žížek, abychom správně pochopili, že Mao byl král marxistických bláznů. Již víte proč? Pokud jste se nad tímto článkem nezasmáli, je to s vámi opravdu velmi špatné. Co byste chtěli?
Foto: onlooker
