Vodárenství: Nefunkční regulace, astronomické dividendy do zahraničí

Reklama


Cena vody je údajně legislativou regulována a vodárenské firmy mají dosahovat přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. Přiměřená návratnost je zajímavý, ale neurčitý pojem. Pokus Finančního ředitelství v Ostravě toto tuto přiměřenost stanovit skončil fiaskem. 

V roce 2010 proběhla ve společnosti SmVaK kontrola Finančního ředitelství v Ostravě. Finanční úřad konstatoval, že z firmy Severomoravské vodovody a kanalizace  (SmVak) odtekla postupně a různými formami částka 4,1 miliardy korun. Základní kapitál SmVaku je přitom „pouhých“ 3,5 miliardy korun.Závěr kontroly byl, že v minulých letech bylo ze SmVaKu vyvedeno formou vyplácení dividend 4,1 miliardy korun. Vodárenské firmy přitom mají dosahovat přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. Dle finančního úřadu nebylo toto v případě SmVaku dodrženo a kvůli nepřiměřenému zisku v letech 2007 až 2008 udělil finanční úřad firmě nepravomocně pokutu. Firma SmVak se odvolala k ministerstvu financí a ministerstvo financí pokutu udělenou Finančním ředitelstvím v Ostravě firmě SmVak zrušilo.

Příklad závěru kontroly a její reálný výsledek v SmVaku ukazuje, jak je cenová regulace v České republice (ne)funkční. Ukazuje, jak reálně účinné prostředky má Finanční ředitelství provádějící cenovou kontrolu a jaká argumentace majitelům vodárny stačí, aby legislativní prostředky Finančního úřadu byly bezzubé, i když se rozhodne zasáhnout a čísla o ledasčem vypovídají.

Dle tehdy zveřejněných informací ČTK kontrola ve firmě zjistila, že:

  • Částka 4,1 miliardy korun odčerpaná na dividendách během let 2002 až 2008 převyšuje hodnotu základního kapitálu společnosti, která je 3,45 miliardy korun.

  • Vodárny si údajně podle odhadu kontroly zaúčtovaly v letech 2007 a 2008 nepřiměřený zisk zhruba ve výši 140 milionů Kč. 

  • Kapitálová výnosnost by se měla ve vodárenství pohybovat kolem pěti procent, přitom SmVaK ji měl dvojnásobnou. 

  • Skokové zvyšování zisků z prodeje vody za roky 2007 a 2008 se jeví jako nedůvodné.


Podle dalších informací z kontroly v minulosti vodárny zadlužila společnost Penta Investments, která se stala jejich majoritním vlastníkem v roce 2004. O rok později vydala dluhopisy za dvě miliardy korun. Penta na svých webových stránkách uvádí, že šlo o jeden z nejlepších takzvaných Leveraged buy-out v ČR, tedy převzetí firem, které je z větší části financováno zadlužením přímo kupované firmy. Penta následně prodala SmVak španělské firmě Aqualia. Na celé transakci podle informací z jejich webových stránek vydělala 4,3 miliardy korun. Čísla z účetních výkazů dokládají, že z SmVaku byly pravidelně vypláceny nerozdělené zisky z minulých let a navíc kapitálové fondy, které původně tvořily obce platbou emisních ážií, při vkladu svého infrastrukturního majetku do SmVaku. Aby mohly být fyzicky vyplaceny, byl SmVak zadlužen. Objemy zisků SmVaku v jednotlivých letech jsou zveřejněny na www.vodarenstvi.com/kraj-moravskoslezsky/zisky.php.

Zisky, dividendy i splácení dluhopisů, stejně jako majetek vkládaný do SmVaku a emisní ážia v konečném stupni platí vždy lidé na Severní Moravě.

Přejít do diskuze k článku