Květen 19, 2012
Máme za sebou historickou masovou návštěvu izraelských ministrů v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem v Praze a osobně mám dojem, že to byl naprostý sukces. Tedy pro současnou izraelskou ještřábí vládu, kterou podle Haarecu "pohání mesiášský zápal".
V době, kdy i vlivný americký neokonzeravtivní think tank Rand varuje před útokem na Írán, neboť by to vedlo k exportu šíismu a následnému pádu sousedních zemí pod íránskou kontrolu, což Západ jistě nechce, — a třeba New York Review of Book přirovnává izraelskou politiku k apartheidu — český premiér Nečas prostoduše memoroval podporu izraelské „obraně proti Íránu“ (tedy podporu útoku), „právo Izraele na obranu proti teroristickým útokům“ (což je obvyklá formulka obhajující zabíjení Palestinců na okupovaných územích, naposledy ji použil třeba kandidát ODS na prezidenta a tehdejší šéf českého Senátu Přemysl Sobotka, když obhajoval masakry v Gaze v rámci Operace Lité olovo) a rovnou vyloučil i možnost, že by Palestinci směli dojít ke svému státu, když prohlásil, že „Česká republika nepodporuje jednostranné kroky, které nemohou přispět k mírovému procesu. Stabilní řešení musí být nalezeno na principu dvou států, které budou naplněním práva židovského a palestinského práva na sebeurčení."
Nečasovy patetické věty "Velmi dobře chápeme, v jaké situaci je Izrael jako malá, demokratická země ve velmi nebezpečném regionu a s velmi nebezpečnými sousedy. Vzpomínáme si na naši situaci ve 30. letech, když mělo malé, demokratické Československo sousedy, kteří ho chtěli zničit nebo zabrat část našeho území," asi netřeba ani komentovat. Je vcelku pochopitelné, že Netanjahu poté označil Českou republiku za "nejlepšího přítele Izraele v Evropě", že se pochvaly Nečasovi dostalo i od Amerického židovského kongresu, přičemž o české pomoci v boji proti zločinům z nenávistí proti židovským komunitám v Evropě v téže době v Praze jednal i šéf Evropského židovského kongresu.
Když jsem minulý týden dělala rozhovor s izraelským historikem Tomem Segevem, přišla na závěr řeč i na postoje České republiky vůči Izraeli. Zavzpomínali jsme na Miloše Zemana a jeho přirovnání Arafata k Hitlerovi, na výše zmíněného Sobotku, který navíc pod záštitou Senátu organizoval semináře pro Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ), které pro změnu posílá peníze do ilegální židovské osady na okupované palestinské území, čímž tedy Senát ČR vlastně podporoval porušování mezinárodního práva, nevynechali jsme ani dalšího prezidentského kandidáta, znovunalezeného Jana Fischera. A pak se mě pan Segev zničehonic zeptal: "A proč jsou vaši politici tak proizraelští?" Netuším. Odpověděla jsem, že by se to dalo vysvětlit tím, že Česká republika nemá dodnes definovanou zahraniční politiku a v mnoha směrech tak jen slepě plní to, co vidí na očích Spojeným státům. Jinou odpověď, která by mohla fungovat i u nás, nyní nabídl předseda americké liberální židovské lobby J Street Jeremy Ben-Ami, když prohlásil, že se mnozí američtí kongresmani a senátoři bojí kritizovat Izrael, protože "žijí ve strachu", že se stanou terčem "pronásledování" ze strany proizraelských organizací. Když si k tomu ještě přibereme strip amerického kreslíře Eliho Valleye, na němž jsou Netanjahu s Obamou ve vesmíru a Netanjahu na submisivním Obamovi požaduje sex a nakonec mu okusuje ruce, aby sám přežil, zatímco mu ze Země tleskají američtí neokonzervativci, tak je to fakt o strach…
Celý článek v Literárkách
