Situaci před volbami v roce 2009 jsem kdysi popsal jako zátěžové testy českých občanů, které zjišťují, co všechno si ještě nechají Češi líbit, co všechno ještě skousnou, jak dlouho si ještě nechají dříví na zádech štípat?
Češi tehdy obstáli a všechno skousli.
Bodejť by také neskousli, protože jak se ukazuje, mají neuvěřitelnou odolnost. O čem jsem si dříve myslel, že musí politikům zlomit vaz, to se ukazuje jako slabý odvar toho, co se v politické kuchyni vaří dnes (a to, co ještě dříve vazy politikům skutečně lámalo, působí ve srovnání s dneškem jako dětská hra).
Už mezisoučet za úřadování současné vládní koalice působí dost tristním dojmem, a to v sobě chlapci a dívky ještě objevili skryté rezervy, takže účet ani zdaleka není konečný. Kauza stíhá kauzu a skandál vytlouká skandál.
Z ministra dopravy se vyklubal pletichář a kuplíř.
A co vláda? Drží! Taková prkotina ji přece nemůže rozházet. Tím spíše, že to není obyčejná vláda, ale Vláda s Posláním. Musí reformovat, protože reformy, tzn. vyšší daně, nižší dávky a méně práv a pro většinu občanů, musí být. A také se musí privatizovat. Dokud je co.
Boj proti korupci je hezká věc, ale kšefty jsou kšefty a i ministři musí zpívat písničku podle notiček toho, kdo je platí. Že je platí občané? Někdo jiný asi platí líp.
A tak máme protikorupční vládu zmítanou korupčními skandály, které jdou po sobě v takovém sledu, že se pro jeden zapomíná na druhý. A mít budeme, protože vláda je zodpovědná a ví, že dějinné poslání je dějinné poslání. S tím se nežertuje.
A potom, veřejnému mínění by ustupoval jenom populista. Tím spíše, že vládnoucí elita ví, že to Češi zase skousnou. Možná budou brblat, ale nakonec to zase překousnou a správnost vládní politiky potvrdí ve volbách.
Kdyby se cukali, stačí je trochu postrašit. Paroubkem, komunisty, Řeckem nebo polednicí, to je fuk, Češi zabírají na všechno.
Převzato z blogu Tribun
Foto: zdroj
