Novobydžovská pachuť v ústech

Reklama






Co se stalo v Novém Bydžově?

Martin Kopecký

Stručně řečeno nic. Hlavní slovo měla policie, která situaci udržela korektně pod kontrolou, všem stranám umožnila nerušeně uskutečnit nahlášené mítinky a jednotlivé skupiny oddělila od sebe tak, aby nedošlo k bitkám. Dělnická strana sociální spravedlnosti v souladu se zákonem uspořádala mítink před radnicí na Masarykově náměstí. Sešlo se odhadem 700 nacionalistů, kteří nepůsobili agresivním dojmem, neprovokovali a své okolí neohrožovali. Vandas jako obvykle dlouze jalově žvanil, dštil síru a oheň na imigranty, nepřizpůsobivé, vládu a na koho si zrovna vzpomněl, čímž všechny zúčastněné rozvášnil až do té míry, že ve stoje usínali. Poté s pořváváním „Čechy Čechům“ a „Antifa cha cha cha“ nacionalisté obešli postranními ulicemi náměstí. Před radnicí se rozloučili, pro fotoreportéry zamávali vlajkami, v 15,00 hodin sešlost na výzvu policie rozpustili a odkráčeli k nádraží na vlak. Místní občané posedávali na lavičkách a se zájmem přihlíželi, co se děje, protože na ospalém maloměstě je jakákoliv kratochvíle vítána.

Mezitím probíhal mítink proromských organizací, popichovaných podivnou skupinkou anarchistů, kteří se domáhali křížení trasy svého pochodu s nahlášeným pochodem nacionalistů pod záminkou farářky Kajlíkové a organizátora mítinku Brože, že se jedná o náboženské procesí. V čele pochodu mašírovala Džamila Stehlíková a další lidsko-právní aktivisté. Samozřejmě nechyběli ani exzmocněnec pro lidská práva Kocáb a zelený Liška, přihřívající si polívčičku na straně proromských aktivistů. Policie však byla neoblomná a tak lidsko-právní živnostníci Kocáb & Liška  po dlouhé neplodné debatě se starostou Loudou a policií odešli podat trestní oznámení na policejní okrsek.

Cikánů společně s anarchisty byla asi stovka, o to více se však snažili o sobě dát vědět. Pro tuto legraci však neměla pochopení policie, která skupinku z ulice Na Šarlejích násilím vytlačila a vytoužené bitce s nacionalisty zabránila. Zasáhnout musela i policejní jízda, protože protistrana se pokusila prorazit policejní kordón.   

Zato novinářů bylo, jak když naseje. Nadšeně se vrhali do všech poryvů davu, očekávajíce senzační záběry. V některých okamžicích to působilo, že celá „operace Bydžov“ byla spíš divadlo pro novináře, než protest extrémistů proti kriminalitě, nebo protest Cikánů proti diskriminaci.

Nový Bydžov je médii prezentován jako město na pokraji etnického konfliktu, ale kromě jednoho rozbitého nosu nebyl zaznamenán žádný další incident. Lidsko-právní aktivisté situaci vykládají jako etnický konflikt, sociální situaci novobydžovských Cikánů však neberou v potaz. Starosta Louda (ODS) bude i nadále sbírat politické body na etnické konfrontaci. Vláda se necítí zodpovědná za zoufalý propad životní úrovně sociálně nejslabších občanů nejen v Janově, Novém Bydžově, ale ani nikde jinde. Kde propuknou etnické nepokoje příště?

Nacionalisté jsou zatím jen indikátorem, ne však hybatelem nebo výkonným článkem etnických a sociálních konfliktů v naší zemi. Příčina nejspíš není v xenofobii, ale v sociálním napětí. Až se xenofobními vůči sociálně níže postaveným stanou tzv. slušní lidé ze středních vrstev, tak pochopíme, že dnešní nacionalisté jsou proti nim jen zdvořilí skautíci. Ti skuteční neonacisté sedí ve Strakově akademii a poradních týmech premiéra a ministrů. Lidsko-právní aktivisté slouží jako užiteční idioti neoliberálnímu systému k zaclonění skutečných sociálních problémů. Existuje snad etnické pnutí mezi bezdomovci, nebo naopak mezi elitami? Zatím, kam paměť sahá, se vždy radikalizovaly střední vrstvy společnosti ohrožené sociálním propadem, a svoji frustraci si vybíjely na nižší sociální nice.

Neproklínejme nacionalisty, ale snažme se, aby neměli důvod k demonstracím proti tzv. nepřizpůsobivým. Ti, co přijdou po nacionalistech, nás „nepřizpůsobivých“ zbaví. A hned poté přijdeme na řadu my ostatní, kteří se nebudeme chtít přizpůsobit.

 

Novobydžovská pachuť v ústech

Stan

Začalo to tím, že jsem si chtěl jít v sobotu ráno nakoupit. A nebýt Penny, kde nakupuji strašně nerad, neměl bych šanci. Většina obchodů zavřená, část z nich se zabedněnými výlohami, ulice vylidněné. Většina místních se sebrala a odjela z města. Byly za tím obavy z nepokojů nebo spíše jen slunečné jarní počasí?

Cestou na demonstraci jsme stavěni policií a lustrováni. Kontrola občanských průkazů je důkladná, policie důsledně kontroluje i přijíždějící automobily. V ulicích mají výraznou početní převahu policisté. Jezdecká jednotka působí opravdu impozantně, stejně tak těžkooděnci v neprůstřelných oblecích a psovodi se psy. Až jednou půjde opravdu to tuhého, nebudeme to mít lehké.

V parku u kostela se koná romské (a anarchistické) „náboženské shromáždění“. Jsem překvapen tím, jak málo je mezi nimi místních Romů. Vesměs jsou to starousedlící, s nimiž žádné velké problémy nejsou. Ti, kteří přišli v posledních asi deseti letech, a z nichž většina zde ani nemá trvalý pobyt, asi odjeli společně s většinou svých bílých spoluobčanů na chalupy sázet cibuli…

Řečníci v parku vystupují proti rasové nenávisti a žádají toleranci. Ozvučení mají mizerné, přesto mě stačí pobavit romský řečník, který se nejdříve dramaticky zeptá, kolik stojí dnešní policejní akce, aby pak v jedné větě prohlásil, že Romové jsou také daňoví poplatníci, a že jim i kvůli takovým akcím snižují sociální dávky. Shromáždění je chráněno několika těžkooděnci, za nimi v naprostém klidu a bez komentářů naslouchá projevům asi padesátka příznivců DSSS. Situace se později, ovšem v obráceném gardu, opakuje na náměstí při projevu Tomáše Vandase.

Romové, anarchisté a Zelení odcházejí pod vedením husitské farářky z parku u katolického kostela, aby se prý pomodlili na místě, odkud vyšli. Mezitím se na náměstí pomalu sjíždějí pravicoví radikálové. Jedná se dle mého odhadu většinou o učně a nezaměstnané bílé kluky, se kterými se život moc nemazlí, a kteří sami také často žijí v chudinských ghettech nebo v jejich blízkosti. Sociálně demokratický senátor Dryml, který se zde později také objeví, je při té příležitosti označí za „zdivočelé sociální demokraty“. Ostatně, není to z jeho hlavy, stejně kdysi hovořil Miloš Zeman o sládkovcích.

Na náměstí stojí policejní vůz s nástavcem plným sledovací a odposlouchávací techniky, nad náměstím vrčí vrtulník. Říkám si, jestli ten vrtulník nemá rušit při projevech nacionalistů, ale není toho třeba. Vandasovo ozvučení je ještě horší, než jaké mají jeho oponenti. Z toho, co jsem zaslechl, tak většinu času kritizoval zvýhodňování Cikánů a naše neschopné vládní zloděje (celý projev zde). Trochu lépe je slyšet až projev jeho hosta ze Slovenska, ten sice „tárá kokotiny“, přesto publikum tleská jeho hloupým kecům o „rákosnících“ a „prodavačích kebabu“, kteří ohrožují evropskou svébytnost.

Na náměstí je klid a „nuda“, v místní restauraci Na půdě stojí u pultu ve frontě na pivo vedle sebe skini a anarchisté a spořádaně čekají, až na ně dojde řada.  "Hlavní drama dne" začíná až o chvíli později, v nedaleké ulici Na Šarlejích. Antifašisté hodlají zablokovat pochod Vandasovců, a rozhodli se neuposlechnout výzev policie, aby opustili tento prostor. Proč zrovna tato ulice? Je snad jediná ve městě, kde jsou vedle sebe dva domy osídlené Cikány. V Bydžově totiž žádné romské ghetto nenajdete, snad jen jeho zárodek ve zkrachovalé koželužně, kde jakýsi mně neznámý podnikavec údajně za přehnané nájemné Romům pronajímá bývalé kanceláře.

Za „antifu“ vyjednávají bývalí ministři Kocáb, Liška a Stehlíková, z těch kusých útržků konverzace to vypadá, že vyzývají starostu a policii, aby Vandasovo shromáždění rozpustili, protože porušuje ústavní práva menšin. Důkazem má být to, že na ně zvaly extrémistické weby, že se na nich objevili demonstranti s emblémy zakázané Dělnické strany na oděvech, a že jsou na nich hanobena menšinová etnika.

Musím říci, že v tu chvíli mi bylo nejtrapněji, ne proto, že jmenovaná trojice hledala hnidy na druhé straně, a přitom sama flagrantně porušovala zákon, ale spíše z reakcí místních, kteří si vůči ní vůbec nebrali servítky. Zastat se Romů vyžaduje od člena majority velkou odvahu i schopnost snášet opovržlivé reakce, přiznejme však, že to není způsobeno jen rasismem majority. Přestože tito politici nejsou mým šálkem kávy, trochu jsem se styděl za nevybíravé reakce svých spoluobčanů a tak trochu i obdivoval klid, se kterým snášeli sprosté urážky.

Vyjednávači byli poté členy „Antikonfliktního týmu Policie ČR“ vyzváni, aby na místním policejním oddělení podali podnět k zákazu Vandasova shromáždění. Jen co odešli, dostávají policisté rozkaz k zásahu. Policejní kordon se rozestoupí, do davu vjíždějí policisté na koních a rozhánějí jej. Z taktického hlediska to vypadá, že policisté odvedli skvělou práci. Kdo ví, co by se dělo poté, až by pendrekem dostali Kocáb, Liška nebo Stehlíková?

Odcházím domů s pachutí v ústech, abych ještě zdálky pozoroval, jak na sebe přes policejní kordon pokřikují pochodující nacionalisté a zbytky anarchistů a cikánů nesmyslná hesla. Dvě zbytečné a nezvané demonstrace, vybuzené médii, a také jako potrava pro média (a pro BIS) pojaté. Starosta s máslem na hlavě, který vyžaduje dodržování zákonů „padni, komu padni“, romští starousedlící, kteří protestují proti stavu, na němž se někteří z velké části podíleli a dodnes z něj profitují, nacionalisté, kteří za nezájmu drtivé části novobydžovských občanů kanalizují vážné sociální problémy této země do etnických rozmíšek, squatteři a anarchisté, většinou synáčkové z dobrých rodin, kteří na jedné straně revoltují proti zavedenému řádu, a na druhé straně se u jeho představitelů domáhají, aby zasáhli v jejich prospěch, místní křiklouni, kteří neumějí civilizovaným způsobem vyjádřit svůj názor. Pod zdánlivě klidnou hladinou se nacházejí záludné víry nenávisti a netolerance. A zvětšují se. A točí se stále rychleji…

 

Fotografie Martina Kopeckého z demonstrace najdete na paranoidnioko.cz

Přejít do diskuze k článku