Je zajímavé, jak se někdy mohou rozcházet skutky a slova. Před rokem podepsal pan prezident zákon, který umožnil přerozdělení daní, nazvané jako finanční reforma. Zákon, který lidem s vysokými příjmy přinesl statisíce, lidem s nízkými nic a není málo těch, kteří na tuto reformu vyloženě doplatili. Mnozí přímo, faktickým snížením příjmu a všichni nepřímo, zdražením všeho možného a nemožného. Je pochopitelné, že toto zdražení se více dotklo důchodců než manažerů. Málokterý novodobý dokument se projevil tak asociálně jako tento zákon.
Nyní, zhruba po roce, pan prezident volá po solidaritě, kterou osobně pomohl podkopat. Doslova říká: „ Přejme si, aby následující rok prokázal, že dokážeme táhnout za jeden provaz. Solidarita má největší význam právě v dobách obtížných. Proto zvláště nyní nezapomínejme na ty, kteří naši pomoc nejvíce potřebují – seniory, rodiny s dětmi, nezaměstnané, nemocné, osamělé “. Ještě nedávno panu prezidentovi nevadilo, že senioři dostali zlomek toho, co jim sebrala inflace, vyvolaná vzpomenutou finanční reformou. Že rodinám s dětmi byla odebrána část dětských přídavků. Že nemocní dostali jako dárek regulační poplatky a první dny nemocnosti bez jakékoli náhrady. Kam se mají obrátit je podle slov pana prezidenta jasné: „Vinu za svůj případný osobní neúspěch hledejme více v sobě, než kolem sebe “. Konec konců není to daleko od pravdy, neboť část postižených volila v posledních parlamentních volbách stranu, která jim pak za odměnu připravila již zmíněné radovánky.
Nakonec jediná instituce, která se části populace zastala, tj. odbory se také dostaly do pozornosti pana prezidenta: „ Budeme potřebovat rozumné zaměstnance a zejména takové odbory, které budou vědět, jaký význam má při překonávání hospodářských obtíží udržení sociálního smíru “. Pan prezident si přeje sociální smír, který sám pomohl porušit. Že ho tato myšlenka nenapadla před rokem?
Bez zajímavosti nejsou ani jeho slova o vládě: „ Potřebujeme silnou, rozhodnou, dobrou a efektivní vládu, která bude vůči občanům přátelská, která se nad ně nebude povyšovat a která je nebude omezovat spoustou byrokratických opatření, zákazů a příkazů. Vládu, která s nimi bude umět komunikovat a o které bude mít občan pocit, že je to vláda jeho. Přejme v tom naší vládě úspěch.
Současná vláda, které jsou problémy 70 % populace dokonale lhostejné, bude asi ta pravá, přátelská a nepovyšující se vláda, která umí komunikovat – leda tak vydávat miliony korun na billboardy a různá provolání, ve kterých sama sebe chválí.
