Českou stranu sociálně demokratickou čeká v příštích dnech její 37. sjezd. Na domácí poměry nezvykle vysoké pořadové číslo stranického kongresu je dáno jednoduchým faktem, ČSSD je nejstarší aktivní českou politickou stranou, která v letošním roce oslaví 135 let od svého založení v pražském hostinci U Kaštanu. A protože ČSSD je současně i nejsilnější parlamentní a krajskou politickou silou, je zřejmé, že její sjezd musí reagovat na nejdůležitější témata a podněty, které přináší politický vývoj v naší zemi.
V republice vládnou již sedmým rokem pravicové vlády (s přerušením krátkého období úřednické vlády Jana Fischera), které se svým programem reforem zcela selhaly. V roce 2007 zdědila vláda Mirka Topolánka zemi po osmi letech vlády sociální demokracie v dobré hospodářské a sociální kondici – s ekonomickým růstem kolem 6 % a se zvyšující se životní úrovní. Samozřejmě, stále zůstávalo k řešení mnoho vážných problémů, ale začala se naplňovat pozitivní očekávání z listopadových dnů 1989, že demokratická společnost je lidem schopna zajistit lepší životní perspektivy než komunistický režim. Naše země se koneckonců postupně přibližovala úrovni vyspělých států EU.
Tohle je dnes minulostí. Pravicové vlády zcela změnily politické klima v zemi. Namísto modernizace sociálního státu zajišťujícího všem důstojný život rozhodly se jej jako údajně přežilý systém odbourat a privatizovat, a to s fatálními důsledky. Dnes jsme svědky dlouhodobé hospodářské recese či stagnace, chudnutí rodin s dětmi a důchodců, v zemi je téměř 600 tisíc nezaměstnaných, z nich polovina je bez práce dlouhodobě, nezaměstnanost mezi mladými lidmi do 25 let dosahuje hrozivého čísla 20 %. Všeobecný optimismus z počátku nového století (spojený i se vstupem do EU a následným přílivem investic) vystřídaly nejistota, stres, frustrace, beznaděj a ztráta pozitivních perspektiv. To vše doprovází bezprecedentní propad důvěry v politiku a politiky. Občanům se začínají podbízet nejrůznější populistická hnutí a političtí podnikatelé slibující pořádek a vládu silné ruky. Naše demokracie se ve skutečnosti nachází v ohrožení.
ČSSD se jako hlavní opoziční strana trvale snaží o korekci vládního kurzu. Nejprve jsme se snažili svými alternativními návrhy vládu přimět k diskusi a rozumným kompromisům, později jsme se snažili opakovaně vyslovit vládě nedůvěru, neboť vláda tyto naše návrhy ve své ideologické strnulosti zcela ignorovala. ČSSD je tradičně reformistická strana, která má nedůvěru ke krajním řešením a sociálním experimentům s dalekosáhlými nepředvídatelnými důsledky.
Nezvládnuté pravicové reformy vrhají naši zemi do chaosu, dochází k rozkladu státu. Náprava si vyžádá radikálnější změny. Země potřebuje zásadní obrat k levicové politice, má-li být demokratický sociální stát uchován, má-li být nastoupen proces obnovy země a nápravy křivd, které vláda mnoha lidem způsobila. Právě o tomto obratu a jak jej uskutečnit bude náš nadcházející sjezd. Je to pro nás, sociální demokraty, velká výzva. Ale jsme dnes jedinou konsolidovanou stranou v zemi, která je schopna potřebné radikální změny nejen navrhnout, ale také kompetentně uskutečnit. A soudě dle pokračujícího trendu zvyšující se voličské podpory naší straně to od nás také veřejnost očekává. Toto očekávání nechceme zklamat.
Na sjezdu chceme dát veřejnosti základní odpovědi na otázku, jakým směrem chceme zemi vést, staneme-li se po příštích volbách do Poslanecké sněmovny vládní stranou. Očekávám, že sjezd potvrdí naše sliby, které jsme již veřejnosti v tomto směru dali: zrušíme tzv. druhý důchodový soukromý pilíř, zabráníme převedení zdravotní péče na dvojí standard, zabráníme zavádění školného v jakékoli podobě, obnovíme progresivní a spravedlivé daně a spustíme celistvý program pro systémové potlačení korupce a daňových úniků, včetně zavedení majetkových přiznání.
S ohledem na pokračující stagnaci ekonomiky a hrozivý nárůst nezaměstnanosti v poslední době se však dnes naší prioritou stává podpora investic a posílení aktivní politiky zaměstnanosti, a především vytváření pracovních míst pro mladou generaci.
Dáme také jasně na srozuměnou, že naše vládní opatření budou rozpočtově realistická, jakkoli nehodláme v tomto směru kopírovat dosavadní vládní politiku, sázející na krátkodobé efekty pomocí plošných škrtů.
Změníme hospodářskou politiku a posílíme orientaci na podporu růstu. Naše rozpočtová politika počítá s jinou filozofií přerozdělování a promyšlenou rozvojovou strategií sázející na podporu kvalitativních faktorů rozvoje země (nové technologie, výzkum a vzdělání) v dlouhodobé perspektivě.
V neposlední řadě jsme připraveni sladit politiku obnovy naší země s dosud nevyužitými příležitostmi, které nám nabízí naše členství v Evropské unii. Věříme, že i s příchodem nového prezidenta se Česká republika stane důvěryhodnější a vlivnější členskou zemí EU, která se nenechá vytlačovat na okraj a bude schopna se aktivně podílet na hlubší integraci. Naše země není v dobrém stavu. Nutně potřebuje nový začátek. Okamžikem pozitivního obratu mohou být příští volby do Poslanecké sněmovny. Sociální demokracie si uvědomuje svou odpovědnost.
Napsáno pro Právo (14. 3. 2013)
Převzato z blogu autora na Aktuálně
