O výhodách únosů z Ukrajiny do Izraele

Reklama


Červen 23, 2011

Dirár Abú SísíLetos v březnu vzbudila pozornost zpráva o zmizení palestinského inženýra Dirára Abú Sísího. Nasedl na Ukrajině (kde kdysi studoval, odkud pochází jeho žena a kde chtěl požádat o trvalý pobyt) do vlaku a vynořil se až v Izraeli.

Tam Abú Sísího, takto ředitele jediné elektrárny v pásmu Gazy, obžalovali z výroby raket (úctyhodný výčet všeho, co prý vynalezl nebo zdokonalil, je třeba zde), a on podle očekávání vše popírá.

Fakt, že izraelská tajná služba unáší lidi z ciziny, není ničím novým, a i Abú Sísího případ v mnohém připomíná příběh odvážného Mordechaje Vanunua, neboť i na něho byla v první fázi nasazena krásná agentka Mossadu. Zajímavější je ale pozadí celé akce, na níž se podle dostupných zpráv vedle Mossadu podílely i tajné služby Jordánska a Ukrajiny. Jaký zájem měli v téhle kauze Jordánci, není příliš zřejmé, nicméně cena, za níž na porušování mezinárodního práva spolupracovala Ukrajina, se začíná rýsovat. Nyní nejmenovaný bývalý izraelský ministr v médiích potvrdil, co se už nějakou dobu šuškalo: „Izrael řekl Ukrajině: dejte nám Abú Sísího a my vám zajistíme obchodní smlouvu, o jakou si řeknete, plus lobbingové služby ve Washingtonu."

Je příznačné, že krátce po Abú Sísího únosu do Izraele přijel ukrajinský premiér a byl oznámen podpis několika významných obchodních smluv. Je mezi nimi i nová smlouva o letectví, která dramaticky navýší počty nejen vzájemných leteckých linek, ale s nimi hlavně i izraelských a ukrajinských poutníků mířících do obou zemí. V této souvislosti se mluví i o dohodě, podle níž Ukrajinci budou do Izraele moci už cestovat bez pasů.

Jak už zmíněno, Izrael Ukrajině také nabídl blíže nespecifikovaný lobbing ve Washingtonu, jehož cílem bude ovlivňovat americko-ukrajinské vztahy prostřednictvím tlaku na zájmy důležité pro Ukrajinu. Vzhledem k tomu, že členové AIPAC mají do Bílého domu i do Capitolu dveře vždy otevřené, bude to hračka, byť to vlastně znamená, že se členové americké židovské komunity budou svým způsobem prodávat výměnou za únos, který je jinak samozřejmě po celém světě považován za trestný čin. V AIPAC z toho hlava nikoho bolet nebude.

Abú Sísího právníci hodlají podat na ukrajinskou vládu žalobu za pomoc při únosu, ale budou to mít velmi těžké. O únosu totiž na Ukrajině neexistuje ani policejní zpráva, a tak k němu vlastně ani nedošlo. Jinými slovy, Ukrajina tím dokazuje, že když už se má porušovat mezinárodní právo a lhát, tak hezky od podlahy.

 

A pár odkazů jako vždy:

— Prezident USA Barack Obama je v Egyptě populární skoro jako nový šéf Al Kajdy, Egypťan Ajmán Zavahrí – Obama je sympatický 12 procentům Egypťanů, Zavahrí 11 procentům… Marně koumám, jestli je to pocta pro toho nebo pro toho.

Kontrarevoluce v Egyptě zaznamenala další úspěch – do čela ministerstva zahraničí byl po kurážném Nabílovi Al Arabím (odklizeném do čela Ligy arabských států, tedy pod kuratelu Saúdské Arábie) jmenován Mubarakův mopslík, jehož jméno proto vlastně ani není důležité.

— Egyptské Muslimské bratrstvo se s konečnou platností rozpadlo na staré a mladé. Zatímco si bratři jako celek v uplynulých dnech nechali registrovat novou stranu a nalepili kolem ní koalici 12 stran, z nichž většina má maximálně dva členy – vždy předsedu a jeho zástupce, mladé – „pokrokové" – křídlo si ustavilo stranu vlastní a pokukuje po Turecku jako po svém vzoru.

— Osm účastníků jarních prodemokratických protestů bylo v Bahrajnu odsouzeno k doživotí. Další dostali za touhu po svobodě od dvou do patnácti let vězení. Kupodivu, žádné sankce se proti Bahrajnu nevyhlašují.

— Usmíření mezi Fatahem a Hamasem se šmodrchá… (ale to je téma na samostatný komentář). Izrael mezitím urychluje demolice palestinských domůpostoj EU k záříjovému hlasování o palestinské státnosti ještě není jistý, prý by Izrael a Palestinci měl raději jednat (nejspíš zase o ničem, dodávám). na západním břehu Jordánu – letos jich zboural už 103, zatímco za celý loňský rok „jen" 86. Šéfka diplomacie EU říká, že

— Itálie si zničehonic – nejspíš poté, co Berlusconi katastrofálně prohrál komunální volby i čtyři referenda, která odmítla neoliberalismus – požaduje rychle okamžitě ukončit válku proti Libyi. Prý že je naopak třeba dělat jakési humanitární koridory pro pomoc lidem… I přes neuvěřitelnou míru tohoto pokrytectví je hezké, že si někdo vzpomněl, že rezoluce OSN povolila bezletovou zónu nad Libyí kvůli ochraně civilistů… Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen ale rezolutně prohlásil, že zabíjení bude pokračovat, nejspíš proto, že Západ už v poslední době nic jiného předvádět neumí. V Americe mezitím „demokrat" John Kerry a republikán John McCain vymysleli v Senátu rezoluci, která umožní Obamovi válčit v Libyi ještě aspoň rok, čímž trhají svému prezidentovi, který válkou porušuje zákony své vlastní země, trn z paty.

Nadpoloviční většina Američanů si přeje, aby skončila okupace Afghánistánu. Odsun měl podle někdejšího Obamova slibu začít v červenci, stáhne se ale jen 10 tisíc vojáků, dalších 33 tisíc do příštího léta no a zbylých asi 70 tisíc tam zůstane. I tohle zabíjení, o jehož smyslu už dávno nikdo nemluví, tak bude pokračovat. A talibové se prý smějí zapojit do politického života Afghánistánu, pokud se zřeknou násilí a budou ctít afghánskou ústavu, prohlásil v noci na dnešek vrchní velitel okupačních vojsk… Jestli tímhle Obama nabral u někoho nějaké body, není vůbec zřejmé.

— A až zase přijde řeč na tisíce Syřanů, kteří před situací ve své zemi prchají do Turecka, vzpomeňme i na 1,3 milionu Iráčanů, kteří žijí v uprchlických táborech v Sýrii, kam uprchli před situací ve své zemi… I tam zabíjení pokračuje a pokračovat bude.

 

Převzato z Literárek

Přejít do diskuze k článku