Obamův rozpočet a chůze po vodě

Reklama


Deficit v astronomické výši 1,75 bilionu dolarů, omezení daňových slev pro nejvyšší příjmové skupiny, zvýšení daní manažerům hedge fondů, snížení výdajů na obranu, snížení dotací pojišťovnám, zvýšení peněz do zdravotnictví… To vše obsahuje první návrh rozpočtu USA, který předložila vláda Baracka Obamy. A pokud by měla být čísla měřítkem úspěchu, tak Obama překonal všechny své předchůdce až k Harry Trumanovi, konstatuje The Financial Times, neboť počítá s nejvyšším rozpočtovým deficitem, jaký Spojené státy poznaly od druhé světové války.

Přesto podle všeho stojí za to. „Obamův rozpočet představuje zásadní obrat, nejen oproti předchozím osmi létům, ale oproti předchozím třiceti rokům,“ pochválil ho v New York Times nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Paul Krugman. „Pokud se mu podaří prosadit všechny vytyčené cíle, navede Ameriku na zcela nový kurs. Konečně má Amerika rozpočet, který neuráží inteligenci.“

A Krugman neoceňuje jen podporu trhu bydlení ve výši až 275 miliard dolarů nebo miliardy na vytváření zelených pracovních míst. Zásadní je totiž také návrh zákona o rekordně vysokém balíku ekonomických stimulů za zhruba 787 miliard dolarů, které mají zvýšit veřejné výdaje a většině lidí trochu ulevit na daních. Doslova revolučních je pak 645 miliard, které do rozpočtu přitečou z prodeje emisních povolenek, což znamená, že Obama bere ochranu životního prostředí opravdu vážně.

A k tomu hodlá pro příštích deset let vyčlenit z rozpočtu 634 miliard na zdravotnictví, přičemž tato suma může podle některých zdrojů hravě překonat i miliardu, neboť právě to je reálnější cena, kterou bude potřeba vynaložit na to, aby do deseti let měl každý občan USA zdravotní pojištění. Dnes se počet Američanů bez nároku na zdravotní péči odhaduje na čtyřicet osm milionů.

Původně se přitom deficit rozpočtu odhadoval kdesi v rovině 1,2 bilionu dolarů, a tak je jasné, že škrty musejí být rázné. Pro nás bude asi nejzajímavější rozpočet Pentagonu: zbudou v něm peníze na radar, či ne? Už z některých projevů nejvyšších amerických činitelů bylo zřejmé, že nikoli, že protiraketový deštník ve Střední Evropě – a s ním i ona akutní hrozba íránských raket – bude muset nějaký ten rok počkat, nicméně černé na bílém to není. Rozpočet Pentagonu je totiž tajný. „Každý, kdo se podílel na přípravě rozpočtu, byl požádán, aby podepsal prohlášení, že o detailech procesu přípravy rozpočtu pomlčí,“ konstatoval podle agentury Reuters mluvčí Pentagonu Geoff Morrell. Samotný návrh rozpočtu do Pentagonu směřuje 533,7 miliardy, a to včetně dvou set miliard určených na války v Iráku a Afghánistánu. Tyto sumy vcelku odrážejí nedávná Obamova slova, podle nichž USA byly „sedm let národem ve válečném stavu a už je třeba přestat tyto náklady skrývat“. Jen pro srovnání: Letos rozpočet Pentagonu dosáhl 515 miliard, ovšem bez většiny nákladů na války.

Obamova vláda tím jen potvrzuje své odhodlání soustředit se na okupaci Afghánistánu a Iráku, namísto zásadní modernizace či dozbrojování armády. Škrty tak podle agentury AFP dopadnou nejen na radar v Brdech a rakety v Polsku, ale třeba také na nové torpédoborce, stíhačky, digitální radiový systém pro všechny armádní složky nebo na platy vojáků.

Aby ale mohl Obama nakonec splnit svůj slib a snížit do svého odchodu z Bílého domu rozpočtový deficit na polovinu, bude muset americká ekonomika od roku 2011 růst o svižných pět procent. A v tom je potíž, protože tak optimistické výhledy Obamovy administrativy nesdílí prakticky nikdo. Centrální banka navíc tvrdí, že to nejhorší Ameriku teprve čeká a že největší světová ekonomika možná nejen letos – na rozdíl od nezaměstnanosti – neporoste vůbec. A sporný je také dopad sice mnohamiliardových, ale zato jen dočasných stimulů na její opětovné nastartování. Zkušenosti z japonské „ztracené dekády“ totiž nasvědčují tomu, že veškeré vládní podněty přestávají fungovat vzápětí poté, co s nimi vláda skončí. Svoji roli nejspíš sehrají také strukturální změny v americké ekonomice – například na vrcholu roku 2007 tvořil finanční sektor celou třetinu korporátních zisků, což už se mu, jistě i kvůli plánovaným silným regulačním opatřením, jen tak nepovede. Pokud tedy za této situace bude chtít prezident snížit deficit na slíbenou polovinu, navrhuje Financial Times, měl by rovnou zkusit třeba chodit po vodě.

* Tereza Spencerová je šéfredaktorkou nezávislého zpravodajského serveru Czechfp.cz. V Literárních novinách vede rubriku Monitor zahraničního tisku.
* Text vyšel v Literárních novinách 2009-10 na straně 1.
* Publikováno online 9.3.2009

Přejít do diskuze k článku