Ochotníci na svá místa

Reklama


Už už to vypadalo, že budeme mít skutečnou vládu odborníků, přinejmenším někteří designovaní ministři mluvili velmi rozumně a vypadali velmi nadějně, ale podle všeho to opět skončí u vlády ochotníků – mužů ochotných to vzít. Chce to sice svým způsobem odvahu, postavit se politické galerce, které se pranic nelíbí, jak jí utíkají koryta a eroduje její monopol na moc (jak jsem již psal, prezidentský systém, ve kterém by vedla jasná hranice mezi mocí zákonodárnou a výkonnou, kterou dnešní „ústavní zvyklosti“ stírají, by nám mohl prospět), ale odvaha odborníka nedělá. Zjevná afinita k průmyslu, kterou se řada ministrů vyznačuje, by vzhledem k tomu, že ČR je průmyslová země, ještě nemusela být na škodu (pořád lepší, než afinita k lichvářům, tunelářům a spekulantům); pokud to ovšem nebude afinita k jednomu konkrétnímu průmyslovníkovi – panu Chrenkovi.


Největší pochybnosti ovšem budí nový ministr financí, který je jako neúspěšný kandidát na prezidenta eminentní politik, na rozdíl od všech těch manažerů se žádnou odborností pochlubit nemůže („zázračné“ splacení dlouho nesplácených dluhů z předvolební kampaně se počítat nedá, ministr financí má vybírat daně, a ne doufat) a evidentně je velmi na štíru s důvěrou veřejnosti. S panem Fisherem na financích se prostě vláda odborníků mění ve vládu ochotníků, lidí ochotných podpořit prezidenta Zemana, ochotných přijmout funkci, ochotných riskovat politickou kariéru (i když tu by přece odborník mít neměl, že?) a ochotných nechat na sebe plivat média.


Přejme sobě i vládě, aby odbornost zvítězila nad ochotou a ministři nespoutaní loajalitou ke stranickým sekretariátům dokázali spravit, co politici pokazili. Naděje přece umírá poslední, přestože je evidentní, že politici, kterým hrozí fatální blamáž, udělají vše proto, aby Rusnok & his boys neuspěli. A dlužno dodat, že s Fisherem na financích a Pecinou na vnitru jim to Rusnok zbytečně usnadňuje.


Převzato z blogu Tribun


Stanův komentář: Ve včerejším Hyde Parku na mě (přes moji velkou předběžnou skepsi k jeho osobě) udělal Jiří Rusnok velmi dobrý dojem. Co se týče Jana Fischera, pokud nebylo jediným motivem jeho jmenování udělat z něj definitivně politickou mrtvolu, vytáhnout na světlo boží jeho sponzory a po několika týdnech ve funkci ho z vlády vykopnout, je to opravdu velký Zemanův a Rusnokův problém. Navíc je tu ještě jedna věc, o níž Tribun nepíše – měl jsem jisté podezření ohledně skutečného (temelínského) pozadí tichého převratu proti Nečasovi, jež jsem v diskusích ventiloval, ale tohle je opravdu fičák!

Přejít do diskuze k článku