Pár výroků slavných o církvi katolické

Reklama


Církev z hlediska nejen neznabohů:

 

Ammianus Marcellinus – 4. stol. n. l.: „Ta nejdivočejší zvířata jsou člověku méně nebezpečná než křesťané.“

Kelsos ve spise Pravdivé slovo: „Křesťanství je síla, která spolu s jinými působí destruktivně na stabilitu římské říše. Všechna vyprávění křesťanů jsou pohádky, které neuměli jejich původci udělat ani trochu pravděpodobnými. Je to zkažená filosofie pro nevzdělaný lid. Křesťanský učitel se podobá opilci, který v davu jiných ožralů obviňuje střízlivé z opilosti.“

Irenaeus: Kristus založí nové království. A cituje ze Starého zákona: „Základy nového Jeruzaléma budou z rubínů a safírů a hradby budou křišťálové. Pohané nebudou všichni zničeni, ale bude jich šetřeno proto, aby sloužili a otročili spravedlivým!“

Konstantin – Dekret 96, tzv. Konstantinova nadace. Je to falsum a zní takto: „Blaženému Silvestrovi a jeho zástupcům dáváme palác naší slávy. Ustanovujeme, aby jezdili na koních pokrytých přikrývkami a vyzdobených sněhobílou barvou a svěřujeme jim rozmanitá císařská vyznamenání a všechnu slávu naší moci a podrobujeme jim statky, které vlastníme a bohatě je zaopatřujeme.“

Pelágius, mnich přísných mravů a silný protivník svatého Augustina: „Tato pověra je nedůstojná dospělého rozumného člověka!“

Engels: „Evropský svět převzal ze starověku jen křesťanství a několik polorozbořených měst, v nichž zanikla veškerá stará civilizace, a v oblasti kultury musela tato společnost začít ve všem od začátku. Církev potřebovala od státní moci vojenskou ochranu, a moc potřebovala od církve zase její služby.“

Hobbes: „Náboženské zásady, přestože nejsou pravdivé, jsou nejúčelnějším a nenahraditelným politickým prostředkem.“

Milíč z Kroměříže, zemřel roku 1374: „Z církve byly strženy ozdoby a lesk zrcadla, neboť vzdálila se od života evangelického. Knížata podobají se zlodějům a kořistníkům, kanovníci se starají o prebendy, obchodují, okrádají chudé. Zabije-li někdo kněze, celá země je postižena interdiktem, ale proč tomu tak není, je-li ubit sedlák? Odkdy se vzal tak velký rozdíl mezi křesťany? Pouze z lidských nálezků a zákonů.“

Jakoubek ze Stříbra: „Mistr Jeroným byl vězněn přes jeden rok ve velmi krutých žalářích a v těžkých řetězech, s nohama i s rukama v kládě anebo spoután okovy a řetězy. V jedné věži byl po jedenáct dní pověšen hlavou dolů na trám s okovy tak těsnými a ostrými, že jak visel, nohy mu začínaly hnít, protože kůže i maso na nich byly rozdrceny. Navíc byl trápen velikou žízní a hladem a jinými útrapami. Toto pověšení bylo tak kruté a trvalo tak dlouho, že z něho vyšel napůl mrtvý.“

Martin Lupáč píše roku 1429: „Tato církev za těchto našich let zkrvavila se, papežové vyhlašují klatby, mordy působí, posvěcují křižácké výpravy a tvrdí, že ten, kdo se umyje v jejich krvi, bude očištěn od hříchu i trestu. Ha ha, zkrvavila se již současná církev, už není zbožnou matkou tobě ani mně, ale krutou macechou. Rozhojnila se v ní všeliká nepravost, lest, pokrytectví, zlodějství, vraždy, krev na krev, ba skoro všechny hříchy narostly až k nebi a tím popouzejí Boha, aby se nad nimi pomstil. Na vlastní oči vidíte, jak mnoho je hříchů, kolik válek, jaká nepřátelství, jaké rozbroje, loupeže, závisti a sváry. Lidé dnes běží z jednoho hříchu do druhého jako o závod, kdo lépe krmen. Kdy byl lid tak zlý jako teď? Já věru nevím, zdali po nás může přijít ještě horší lid než je tento. Pane Bože, naprav tento lid, nad samým peklem stojí, mnohé od pekla nedělí už nic než smrt… Tak vzácná bude víra na skonání světa, že, jak řekl sám Kristus, je nejisté, až přijde Syn člověka, zda nalezne víru na zemi.“

Castelio: „Kacíři jsou prostě ti, kteří v názorech s námi nesouhlasí. To je patrné z toho, že snad není sekty, jichž je dnes ostatně bezpočet, která by druhé neoznačovala jako kacíře. Jsi-li v jednom městě a kraji pokládán za pravověrného, v sousedním městě a kraji tě mají za kacíře. Chce-li dnes někdo obstát, musí mít tolik věr a náboženství, kolik je měst, států, nebo sekt, takže jdeš li ze země do země musíš svou měnu proměňovat ze dne na den. Peníz, který platí za dobrý zde, nemá žádnou cenu jinde, leč by snad byl ze zlata.“

„Kriste, stvořiteli a králi světa, ty to všecko vidíš. Pověz, zda si přeješ, aby lidé byli topeni, čtvrceni, bičováni, mučeni, páleni pomalým ohněm a trápeni nejrůznějšími jinými mukami? Přikazuješ a schvaluješ to všechno Kriste? Kdo si takové oběti vynucují, jsou opravdu tvými náměstky? Když tě volají k takovým jatkám, dostavuješ se? Živíš se lidským masem? Jestliže jsi, Kriste, takové věci přikázal, jaké dílo jsi potom vyhradil ďáblu? Děláš snad totéž co Satan?“

Erasmus, Chvála bláznivosti: „Křesťanská církev na krvi byla založena, krví utvrzena a krví rozmnožena. A ačkoliv válka je věc tak ukrutná, že se spíš hodí pro dravé šelmy než pro lidi, tak šílená, že i básníci ji líčí jakoby vyslána byla na zemi od Lític, tak záhubná, že s sebou přináší všeobecnou mravní zkázu, tak nespravedlivá, že zpravidla se v ní nejlépe vyznají nejhorší lotři, tak bezbožná, že Kristu je naprosto cizí, a přece papežové o nic jiného nedbají a jen válkou se zabývají.“

Lutherova modlitba: „Pane Bože ochraňuj nás před papežem a Turky, neboť oni chtějí zničit církev!“ (Luther dovršil roztržku s církví, papeže nazval antikristem a církev peleší lotrovskou a dílem ďáblovým, hlavní ovšem bylo, že německá knížata přestala posílat papeži desátky. Lutherova „vzpoura“ končila genocidou selského lidu – 130 tisíc povražděných sedláků. Ale protestanti přesto Boha nezrušili, ponechali ho!)

Výrok, který pronesl papež Julius II. (papežem 1503-1513) ke svému kardinálovi při přebírání velmi vysoké finanční částky zaslané věřícími z Německa: „Ta bajka o Ježíši Kristovi je výnosná, není-liž pravda, bratře?“

Hrabě z Kilkaru podpálil caschelskou katedrálu a pak pronesl: „Setsakramentsky toho lituju, ale jak je pánbůh nade mnou, já jsem si myslel, že uvnitř je arcibiskup.“

Disraeli: „Křesťané jsou chytřejší Židé, kteří pochopili, co je třeba dělat k dobytí světa.“

Jan Zábrana: „Všechny tyhle církve, režimy, ideologie a podobné spolky a organizace nebyly v dějinách nic jiného, než mafie k mrzačení lidských životů. Kněz je patentovaný vysvětlovač nevysvětlitelného. Evangeličtí kazatelé vysvětlují a vykládají Písmo, aby z něho vytáhli zašifrovaného Boha jako králíka z klobouku. Kostel je ukřičený kvelb nevyslyšených modliteb.“

Tauler: „Vědění rozumu není žádné vědění, světlo rozumu musí býti docela zničeno, má-li Bůh se svým světlem vejíti.“ (Totéž tvrdí poživači opia.)

Ignác z Loyoly: „Abychom si ve všem správně počínali, musíme vždy držet, že o bílém, které já vidím, jest mi věřiti, že je černé, pakli to církev hierarchická tak rozhodne!“

Kant: „Co je pravda? Stará a slavná otázka. Předpokládá se, že pravda je shoda poznatku se svým předmětem. Významným a nutným důkazem moudrosti nebo rozvážnosti je již to, víme-li, na co se máme rozumně ptát. Neboť je-li sama otázka nesmyslná a vyžaduje zbytečné odpovědi, nejenže zahanbuje toho, kdo ji klade, ale má občas i tu nevýhodu, že neopatrného respondenta svádí k nevhodným odpovědím, a skýtá pak obraz k pousmání, kdy – jak říkávali staří – jeden dojí kozla a druhý podkládá řešeto.“

Roman Joch, 26. 4. 2005  „Celá Pravda nesmíchaná s omyly je jen v Církvi katolické. Proto to nejlepší, co člověk může udělat, je stát se katolíkem.“

Nietzsche: „Lidstvo se vodí za nos nejlépe morálkou. Každý učiní dobře, oblékne-li si rukavice, čta Nový Zákon. Blízkost takové nečistoty k tomu téměř nutí. … Po každém setkání s věřícím mám nutkání umýt si ruce!“

Přejít do diskuze k článku