Peníze nebo život?

Reklama


V posledních dnech se weby plní články o záměru vlády kvalitativně i kvantitativně omezit zdravotní péči. Bohužel se k tomuto tlaku na zdravotníky svým  způsobem připojují také pacienti svými ne vždy oprávněnými soudní spory se zdravotnickými zařízeními či zdravotníky. Tím posledním, který mne zvedl ze židle, byl soudní spor prezentovaný ve včerejších zprávách TV Prima.

 

Mladá maminka rodila doma a po porodu několik minut dítě nedýchalo, a  ona proto zavolala záchranku. Zdravotníci dorazili včas, ale miminko žilo a bylo bez zdravotních problémů. Zdravotníci navrhli a prosadili  přes odpor rodiny, že je třeba dítě prohlédnout a odvézt je do nemocnice. Tam bylo shledáno, že dítě je zdravé a problémy byly způsobeny tím, že se nejspíše  během porodu  trochu napilo plodové vody. Rodina se ale domnívala, že dítě bylo odvezeno zbytečně a dala vše k soudu. Ten včera rozhodl, že odvezení zdravého dítěte nebylo oprávněné a uložilo záchranné službě zaplatit 100 000 Kč pokuty. K tomu obhájkyně na televizní kamery podotkla , že je to stejné, jako by záchranná služba sbírala zdravé lidi  a vozila je do nemocnice na prohlídku.

 

Bylo-li vše tak, jak bylo prezentováno,  pak se plně jako lékař, s ještě stále platnou atestací z oboru porodnictví a gynekologie a odvedenými stovkami porodů, byť před desítkami let,  ztotožňuji s vyjádřením  ředitele postižené záchranné služby, který se postavil za své podřízené. Postup  záchranářů v tomto případě byl opravdu lege artis, neboť v dané chvíli nešlo vyloučit, že přechodný problém by mohl  být signálem  závažného postižení,  které je třeba vyloučit. V daných podmínkách by se ani odborník, tedy pediatr – neonatolog, kterým většina záchranářů, ani lékařů záchranné služby jistě není, nerozhodl jinak.

 

Co k případu dodat. Především by si  budoucí i současné matky měly uvědomit, že stalé oblíbenější porod doma je riziko pro ně i dítě. To, že žena bude rodit v důvěrně známém prostředí atd., je, domnívám se, zneváženo velkými riziky. Je třeba si uvědomit, že odklon od porodů doma nebyl vyvolán módou, ale porodnickými komplikacemi, které nebylo možno řešit v domácím prostředí. Dále by maminky měly mít na mysli to, že díky životnímu stylu a vlivu zevního prostředí není náš organismus takový, jako byl před desítkami let. Sám si vzpomínám, že v době mé porodnické praxe byl zcela fyziologický porod spíše výjimkou. Bohužel je mnohdy pro řešení porodních i poporodních  problémů rozhodujícím faktorem čas, který může být ztracen dopravou do nemocnice. Tyto případy se stávají i dnes (1), přestože naše standardní prenatální péče,  hrazená z běžného pojištění, je výrazně vyšší než např. ve Velké Britanii či USA, jak mě potvrdily mé pacientky i článek v Britských listech (bohužel odkaz jsem si neuložil). Například v Anglii rodičku lékař většinou vidí až při porodu a během gravidity u ní nebylo provedeno opakované ultrazvukové vyšetření  odhalující vrozené vady či sledující zdravý vývoj plodu. Takto okleštěná péče s k nám blíží, neboť vliv odborných společností hájících postupy lege artis, tedy na úrovni znalostí současné medicíny, na zdravotnickou legislativu, jdoucí směrem k poskytování služby dle možností poskytovatele,  bude okleštěný a  pravdu budou mít pojišťovny (2). Lze tedy očekávat nárůst rizik při porodech doma.

 

Podívejme se však na obecné dopady toho precedentu. Budu-li jako lékař postupovat lege artis, budu stejně pokutován, tak proč se snažit léčit  v zájmu pacienta? Proč nepracovat jen v mezích de iure a ne de facto? Stejně tak záchranná služba. Budete-li se po úrazu v době příjezdu sanitky  cítit dobře, nechají  Vás záchranáři s klidem  podepsat prohlášení, že odmítáte ze svobodné vůle vyšetření v nemocnici přes jejich poučení o možných rizicích tohoto jednání bez ohledu na jeho kvalitu. Následně se může stát, že nejasné pozdější problémy, které  už ani sami  nevztáhnete k danému úrazu, mohou mít pro vás fatální následky. Jde především o tzv. krvácení v druhé době. Tedy v době, kdy dochází ke krvácení do ohraničeného prostoru s minimálními příznaky a po jeho proražení následné krvácení  přináší většinou dramatické a fatální rozuzlení. Jde např. o zakrvácení do plen mozkových, jater či sleziny.

 

A nyní z pohledu ekonomického. Těch 100 000 bude chybět dané záchranné službě na oprávněné výjezdy či řádné zajištění péče, personální či materiální, někde přece peníze musí vzít. Tedy až bude mít paní obhájkyně, či kdokoli jiný potíže, nedostane se mu z těchto důvodů potřebné péče. Tím se prosím nezastávám případů, kdy byl pacient objektivně poškozen. Obecně je to návod, jak dnes vydělat  peníze. Tedy část pacientů se přidává k tlakům pojišťoven. Proč by měl lékař být stranou? Je to také člověk se svými potřebami. Kde je dnešní morálka, bych si dovolil ukázat na případu svého pacienta. Staršímu muži, původem řemeslníkovi, bylo zrušeno úřednické místo. Vzhledem k tomu, že manželka pracovala v sociální oblasti, inspiroval se tím. Pustil se do výroby pomůcek pro postižené lidi. Vzal své výrobky, jejichž cena byla o cca 2/3 nižší než dovážených a vydal se shánět podporu. Nejdříve pro to, aby mohl udělat větší sérii a ucházet se o bankovní půjčky. Všude však narážel na odpověď typu  "Co z toho budu mít já?". Vrcholem, dle jeho sdělení,  bylo, když toto slyšel i na svazu invalidů! Jediná podpora byla od nadace Terezy Maxové. Znechucen opustil svůj záměr a pracuje pro stavební firmu.

 

Z jakého důvodu by pak v tomto „morálním“ prostředí měl být lékař tím, jak zde bylo opakovaně řečeno, „světlonošem humanity“? Je snad lékař jiný druh člověka  než třeba bankéř či politik? Proč má podléhat jiným kriteriím odpovědnosti než uvedení a další jiní? Nevychází  v tomto případě kritika tak trochu z toho, že se to může dotknout mne? Tedy takové to stalinské – problém jednotlivce je problémem a problém milionů je pouhá statistika? Proč se dnes, v době „nových“ morálních kritérií, nehájit při tvorbě zisku podobně jako vedoucí bankéři velkých korporací obviněných z iniciace finanční krize před Senátem USA? Říci tak jako oni: "Za vše může trh". Ono ve filmu, který dokumentuje tuto obhajobu (3), při srovnání podobného postupu lékaře a ekonoma-finančníka,  právník renomované university jen blekotá. A to prosím byla možnost takového jednání tvůrci jen naznačena. Já si však dovolím dát pragmatický příklad vycházející z postupu těchto korporací při vyvolání finanční krize. Lékař si kromě své praxe založí dialyzační jednotku a stane se spolumajitelem pohřební služby. Svým pacientů samozřejmě „nevědomě“ podá lék, postihující někdy více někdy méně ledvinné funkce, nejlépe s protichůdnými názory v renomovaných medicínských časopisech, a vydělá nejen ve své medicínské praxi. Následně se před soudem hájí tak, jako uvedení vedoucí oněch obviněných  korporací – to se na trhu stává. Jistě vás to nenechá chladnými, že. Ale to by byl lékař se špatným podnikatelským záměrem. V naší kotlince by se stal akcionářem onoho dialyzačního střediska a pohřební služby s využitím akcií na doručitele. Tedy vaše případná pře by skončila na průkazu úmyslu podat špatný lék. Pravděpodobně byste skončili s  platbou za  dotčení cti daného lékaře. Je to jen fantazie? Odpovězte si sami. Jen elity se domnívají, že se  podobné nemůže stát jim v jejich soukromých drahých sanatoriích či klinikách. Ale ten, kdo má hodně, bude chtít ještě víc, stejně jak ony. Tak i tam se může v jakékoli formě tento virus maximálního zisku dostat a poškodit i je.

 

Mým úmyslem při reakci na daný případ, prosím, nebylo a není  navádět kolegy  či pacienty k zisku za každou cenu. Snažil jsem se jen ukázat, že zdravotníci, kteří se snaží v daném „morálním“ prostředí  si zachovat svůj stále ještě humanistický a ne obchodní pohled na svou milovanou práci, to mají stále těžší, nejen díky pojišťovnám, vládě, parlamentu, ale i díky části vás, pacientů současných i budoucích. 

 

1.http://www.novinky.cz/krimi/245311-porodni-asistentka-dostala-za-nepovedeny-porod-podminku.html


2. http://www.outsidermedia.cz/Na-lepsi-prava-pacientu-zapomente-1.aspx


3. http://dokumentarni.tv/penize-ekonomika/financni-krize-inside-job

Přejít do diskuze k článku