Včera (4.5.2010) večer jsem sledoval na ČT24 předvolební duel dvou stranických předsedů, komunisty Vojtěcha Filipa a "piráta" Ivana Bartoše. A paradoxně jsem nabyl dojmu, že ten, kdo nakonec skutečný TV duel prohrál, byl sebevědomý "moderátor", pan Železný. Nejen proto, že (jako vždy) nevychovaně skákal svým hostům do řeči, přičemž sám slova o překot drmolil a šumloval v dětské snaze ukázat, jak mu to rychle myslí. Ale naběhl si dokonce i na své vlastní slovně manipulační "vidle", když zapomněl, že před ním sedí na jedné straně zkušený politický matador a na druhé straně inteligentní a pozorný počítačový analytik, který při svém mládí už v životě zřejmě něco kloudného a především materiálního dokázal systémově vytvořit – co nejspíše asi i dokonce reálně v praxi fungovalo.
Marná byla Železného snaha ty dva hosty ideologicky rozeštvat a opakovaně je třídně politicky vybudit bulvárně mediální mantrou, že politika rovná se jen a pouze ono primitivní schéma "levice versus pravice". Od mladého piráta se naopak dozvěděl, jak do budoucna ostře a briskně může nastupující generace vskutku tvořivých lidí, nezatížených balvanem minulosti, dát skutečně tvrdou lekci dnešním žurnalistickým mluvkům a politickým a "ekonomickým" mágům, jejichž svět je postaven jen na temných hrozbách či naopak planých slibech, myšlenkových šablonách, přetvářce, lhaní, spekulacích a prodávání lesklé bídy. Škoda jen, že program té nové strany je mediálně ignorován a že i ten samotný "pirátský" název je poněkud zavádějící. Takže "technická hodnota" vedení duelu se strany ČT24 = "nic moc" …
A co "umělecký dojem" této ostré volné jízdy? Lídr Bartoš, možná nevědomky, naznačil dvě zásadní skutečnosti: Zaprvé, že Internet je technologickou pastí síly vládnoucích elit. Je sice monitorovatelný, ale jinak – je neovládnutelný jak policejně, vojensky či politicky, protože je nezrušitelný z důvodů ekonomických. Sice nese v sobě žádoucí, ale prakticky téměř neuchopitelné zboží, tj. informace, ale zároveň je i tahounem obrovských zisků z počítačového průmyslu, byznysu a reklamy, čehož se elity nemohou vzdát. Druhý, stejně závažný fakt pak Bartoš demonstroval zcela jasným postojem, že lze dát nový a opravdovější smysl slovům, jako je svoboda, přímá demokracie, odvolatelnost politiků, spravedlnost a přímé a rovné myšlení a poctivé mezilidské vztahy. A naznačil také, že nejinteligentnější část mladé generace velice dobře ví, že dnešní politické elity a jejich ekonomičtí a bankovní slouhové již dávno opustili morálku.
Mohla by v tom být určitá naděje do budoucna, leč ten kondicionál je – jako vždy – také zde příliš silně přítomen … Ostatně, o tomto nebezpečí věděli lidé již před tisíci lety, když stvořili biblický příběh o rajském stromu poznání dobra a zla.
Foto: zdroj
