Někteří držitelé titulu Podnikatel roku sesmolili jakousi výzvu, kde volají po tom, abychom volili zodpovědné strany, které nás plánují vyvést z dluhové pasti a nepodporují jakýsi populismus rozdávající ze státního. Je to docela dobrá výzva, protože neexistuje jediná strana, která by nám neslibovala, že nás vyvede z dluhové pasti. Taktéž nikdo své sliby neoznačuje za populismus a všichni říkají, že to co slibují, je propočtené a bude zaplaceno bez dalších extra nákladů pro státní rozpočet. A týká se to jak 13. důchodů, tak různých skvělých slev pro zaměstnavatele. Čili řečeno jednoduše, Podnikatelé roku nám říkají, jděte volit, koho chcete.
Samozřejmě někdo by mohl chtít lustrovat strany a jejich programy podrobněji, jenže kromě již obvyklého naříkání na levici by měl automaticky prověřit i pravou stranu politického spektra. Pokud by byl objektivní, tak by si všiml, že ti co dnes nejvíce křičí o šetření, zvyšovali státní dluh v době prosperity stejným tempem jako byl zvyšován dříve a mediálně přitažlivých čísel deficitu rozpočtu dosahovali jen prožráním (samozřejmě na úkor našich dětí či spermií s vajíčky) rezerv ministerstev vytvořených jejich rozhazovačnými předchůdci.
Ale kde hledat v té sympatické výzvě nějaký populismus. Na webových stránkách této iniciativy je ho krásný koncentrát. Za úroky z dluhu bychom totiž prý mohli ztrojnásobit přídavky na děti, o 60 procent zvýšit výdaje na školství, dát novým maminkám 120 tisíc (v roce 2006 byla částka asi o 20 tisíc korun nižší nazvána naprosto obludným populismem) či každému důchodci přidat 1700 korun. No jo, jenže není dnešní výše přídavků na děti, porodného, rozpočtu školství a úroveň důchodů opřena o aktuální deficitní rozpočet?
Převzato z Modré šance
