Pohár přetekl, bude kocovina

Reklama


Duben 17, 2011


Avizovaný
nákup veverek zatím nevyšel, ale poptávka trvá. Slovy klasika: je to horší než zločin, totiž chyba. Obě strany (ODS a TOP09) mají v politické praxi mnoho společného. Osoby ve vedení obou stran působí v politice nepřetržitě od počátku budování kapitalismu v Čechách. Pravicová ideologie zmíněných stran nehledá odpovědi na otázky po smyslu svého ideálu. Ani jedna ze stran nemá ucelenou vizi fungování společnosti. Kdo má zájem o hlubší pochopení, může si pročíst sborník V. Ideová konference ODS, Hradec Králové, 26. dubna 2008. Obě strany, pouhým uplatněním technologie moci, vnucují společnosti svou utopickou vizi fungování státu. Shrňme devastující pojetí české pravicové (a částečně i levicové) politiky.


1. Idea politického jednání je ztotožněna s pojetím státu jako manažersky řízené firmy. Zvolili jste nás na dané volební období. Tak se nám do toho laskavě nemíchejte a nechte nám klid na "práci".

2. Politika jako správa veřejné věci se redukuje na management, tj. na pouhý rozhodovací proces v duchu technokratických zásad.

3. Občana degraduje na spotřebitele nebo klienta tzv. reformy, tj. produktů vzešlých z výkonu moci.


Ve zkratce:

Stát = zlaté tele HDP

Politika = firemní standarty řízení

Občan = zaměstnanec, klient a spotřebitel


Výsledkem tohoto ideového guláše je stav, kdy se politika dělá přímo na objednávku velkého a vlivného byznysu. Vytrvale se otevírají nové možnosti k podnikání na státní, tj. na veřejné útraty. Politická moc privatizuje jednu veřejnou státní službu za druhou. Naprosto logickým pokračováním tohoto procesu je transformace politické strany na pouhou podřízenou firemní servisní organizaci. Program politické strany napíšou reklamní a marketingoví odborníci na základě aktuálních průzkumů veřejného mínění. Je celkem jedno, co v takovém programu figuruje za požadavky a ideje. Jde o čistý marketing, nikdo nehodlá politický program dodržovat. Obchodní strategie na zvýšení zisku je stále dobře střeženým obchodním tajemstvím v každé firmě. V politické praxi se každé programové omezení obejde jednoduchým poukazem na koaliční dohodu. Při prosazení obchodních cílů se politická moc pravice nikdy neomezovala veřejně deklarovanými a schválenými programovými zásadami.


Fenomém VV

To, co jiné strany dělaly ještě skrytě, to nové politické uskupení ironicky nazvané "Věci veřejné" dělá naprosto otevřeně. Svou představu o vlastní politické straně Vít Bárta jako majitel bezpečnostní agentury ABL sdělil svým zaměstnancům. Ti podle rozpracované strategie a za peníze majitele firmy a jeho obchodních přátel pomohli vytvořit organizační strukturu strany. Napsal se program, zaplatili se lidé v předvolební kampani, a pak přišel i naplánovaný výsledek. Proč tomuto soukromému projektu, kde najatí manažeři vytvořili zdání koncepční politické práce, dali voliči svůj hlas? To je téma na dlouhé zimní večery. Faktickým výsledkem je 24 poslanců strany VV zasedlých v Poslanecké sněmovně ČR. Koaliční vláda vznikla na základě podrobné detailní smlouvy silně připomínající obchodní vztah partnerů zakládající společný podnik. Tento "business plan" představuje v pojetí vládních manažerů státní rozpočet. Konkrétní realizace je svěřena resortním ministerstvům přidělovaným na základě podepsané koaliční smlouvy. Věci veřejné kapitalizovaly svůj politický vliv zvící 24 poslanců. Podnikatelé se státním vlivem dostali vládní posty a stali se podílníky na výkonné moci státu. Strana svou pravou podstatu ukázala v okamžiku nominace kandidátů do parlamentních voleb. Na čelná místa kandidátek šli firmou odchované kádry, nebo vázací smlouvou jištěné a hezky malované loutky. Voliči do toho  vnesli trochu chaosovou křížkovací akcí. Ze sedmého místa se dostal do poslanecké sněmovny i Stanislav Huml. Jeho detailní analýzu působení politické divize ABL pod názvem VV si přečtěte zde.


Závěr: Politická moc pravice se nikdy neomezovala schválenými programovými zásadami. Věci veřejné projevily svůj respekt k demokracii přijímáním nových zákonů postupem žalovaným u Ústavního soudu. Bylo to řízení o posouzení ústavnosti přijetí zákona 347/210 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Ústavní soud svým verdiktem  zrušil platnost zákona k 31. 12. 2011. Očekávat respekt k demokracii od politické divize ABL pod názvem VV skutečně nelze. Hlasováním pro tento zákon strana VV popřela i veřejně deklarované programové zásady. Rozpor mezi očekáváním veřejnosti a skutečným výkonem vládní moci zanechal v hlavách poslanců trochu zmatek. Stranická disciplína podpořená pojistkami vázacích smluv a půjček udržovala navenek zdání fungující politické struktury. Někteří členové strany nevydrželi a byli pro porušení etického kodexu a poškozování strany postupně vyloučeni: Jaroslav Škárka, předsedkyně poslaneckého klubu Kristýna Kočí. Dále  vystoupil poslanec Stanislav Huml a na členství ve straně rezignoval místostarosta Prahy 1 zvolený za VV Jan Krejčí. Pro ilustraci politické praxe VV nejlépe poslouží jedna zpráva z tisku.



Ministr Dobeš odvolal náměstka Hajna, který vyhrožoval vysoké škole

(5. listopadu 2010 13:05, zpravy.idnes.cz)

"Ministr školství Josef Dobeš odvolal prvního náměstka Kryštofa Hajna, který měl vydírat zástupce Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Hajn byl náměstek pro výzkum a vysoké školství. Zároveň byl prvním náměstkem, tedy Dobešovým statutárním zástupcem. Na začátku října měl Hajn nevybíravým způsobem tlačit na rektora VŠTE Marka Vochozku a jeho kolegy, aby souhlasili se zrušením školy. Představitelé školy na Hajna podali trestní oznámení. Náměstka obvinili, že se dopustil trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a vydírání. Náměstka Hajna si přitom na ministerstvo přivedl přímo Dobeš. Oba působili v bezpečnostní agentuře ABL, kde Hajn zastával post místopředsedy představenstva. Hajn ale z ministerstva neodchází.  Zůstává a bude mít na starosti evropské záležitosti, dodal ministr. "


Fakta hovoří jasně. Přímý podřízený pana ministra, v souvislosti s výkonem své funkce, je obviněn z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a vydírání. Taková praxe ve státní správě nemá co dělat. Miroslav Kalousek i Petr Nečas se shodnou v tom, že podnikatelský záměr politické divize ABL pod názvem VV ohrožuje princip demokratického vládnutí. Oba v dojemné shodě doporučují vyloučit Věci veřejné z vlády. Pro jednou musím s pány souhlasit, něco na tom pravdy bude.  Poslanec Stanislav Huml vydal toto prohlášení: „Omlouvám se všem voličům, kteří stejně jako já byli oklamáni programem VV. Cítím se být vázán jen tímto před volbami vyhlášeným programem, s kterým jsem se ztotožnil a který budu i nadále ctít. Moje odpovědnost je v tom, že jsem vůbec za politickou divizi ABL kandidoval. Dostal jsem po Radku Johnovi nejvíc preferenčních hlasů. Byl jsem nejúspěšnějším ve Středočeském kraji. Ze 7. místa jsem postoupil na 1. V tom je síla mého mandátu, který nehodlám dávat Vítu Bártovi k dispozici.


Výživný je i rozhovor Stanislava Humla pro aktuálně.cz.


Příčiny krize

Koaliční smlouva partnerů ODS+TOP09+VV je rozpracovaná velmi detailně v mnoha směrech. Ovšem politický vývoj nelze smluvně korigovat na léta dopředu. Emancipace VV na Ministerstvu vnitra byla mnohem rychlejší, než si ODS dokázala představit. Struktury policie, navyklé na politické zásahy do své práce, se ukázaly být velmi málo odolné. VV zřejmě dosáhly stavu, kdy se mohly bez obav obejít bez dobrých rad expertů z ODS. Eliminace vlivu ABL-VV na chod Ministerstva vnitra bere ODS jako existenční boj. Neúspěch znamená postupnou likvidaci ODS formou trvalého policejního tlaku. Za uplynulá léta je opravdu co vyšetřovat.


Korupční prostředí v ČR souvisí s třídním pojetím justice. Hospodářská kriminalita spojená s rozkrádáním státního majetku se nesoudí už od dob privatizace. Vyšetřování končí v okamžiku uzavření spisu a jeho podáním k soudu. Justice dospěje k nějakému verdiktu v průměru tak za 6-8 let, u složitějších případů nestačí ani let deset. Viz výmluvné případy našich privatizačních výtečníků. Pro současnou pravicovou politiku je soud a právo přirozeným nepřítelem, protože z povinnosti musí hájit veřejný zájem obsažený v platných zákonech. ODS nemá momentálně kvalitní vyjednávací personál. V ústředí smutně vzpomínají na zlaté časy Marka Dalíka. Co bylo, už bylo, pan poslanec Petr Tluchoř se ho trochu trapně snaží nahradit. Co nejvíc chybí oběma pravicovým hráčům ODS i TOP-09, je jistota trestní bezúhonnosti. Trvala celá léta, a teď je to momentálně v ohrožení. Odchod ministra dopravy Víta Bárty nepotřebuje dalšího komentáře, ale na dosažení jistoty a pocitu bezpečí to nestačí. Mantinely pro řešení už prezident vymezil: „Rozhodně nelze čekat, že prezident tuto pět let starou hru na přeběhlíky přijme," řekl tajemník prezidenta Ladislav Jakl. Václav Klaus dal jasně najevo, že toto koaliční uskupení si své problémy musí vyřešit samo. Dalším na tahu už je jen opozice, ale to platí za předpokladu vyslovení nedůvěry této současné vládě.


A co reformy?

Ministerstva, která mají reformní úsilí na starosti, se v práci nestrhnou. Penzijní reforma má začít už v lednu 2012. Jaromír Drábek (TOP 09), ministr práce a sociálních věcí, dosud nedodal vládě ani věcný záměr zákona. Leoš Heger (TOP 09) slíbil vládě reformní zdravotnické zákony v paragrafech do konce května, ale sám je neposlal ani do vnitřního připomínkového řízení. Tyto zákony do konce roku nelze přijmout, pokud se dodrží závazné legislativní lhůty. Je to snad záměr, nebo neschopnost? Zase se dočkáme starého opelichaného triku s projednáváním v režimu legislativní nouze. A co Radek John, ten hlasitý odpůrce korupce? Zatím se zmohl jen na hloupý manuál a ve vládě ještě nebyl jediný protikorupční zákon, i když si u tří z nich dala vláda březnový termín. Na tzv. reformu už není politická vůle, ani finanční prostředky ve státní pokladně. Každý nový reformní krok znamená katastrofální zásah do rozpočtové stability. Priority ministrů jsou ve schválených výdajových plánech, to jsou skutečné zakázky a pro někoho lukrativní výdělek. Reformy představují jen riziko generální stávky. Něco takového si pánové ve vládě momentálně nemohou dovolit. Potřebují především klid na práci. A co vlastně dělají?


Jediný, kdo opravdu dělá, je právě pan Miroslav Kalousek. Základním cílem připravované reformy je snížení administrativní zátěže pro poplatníky a státní správu. Toho má být dosaženo mimo jiné i tím, že se provede tzv. "institucionální reforma", tj. sloučení výběru daní, cel a odvodů pojistného do jedné instituce.


Brzo se dočkáme okamžiku, kdy se toto všechno podaří. Všechny peníze, které stát vybírá, skončí v jednom velkém měšci a bude jen na vládě, kolik se z toho měšce vydá. To bude velká příležitost pro talentované účetní. Tvůrčí přístup bude velmi žádoucí a potřebný, protože jedině účetní trik dokáže udělat ze ztráty zisk. Ale pozor, ve slušných zemích je to klasifikováno jako podvod. Leč nepředbíhejme událostem.




Převzato z Umlaufovin

Přejít do diskuze k článku