Václav Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu a nebesa se nezřítila. Svůj podpis opepřil napadením Ústavního soudu z nekompetentního rozhodnutí a poznámkou, že jsme „právě ztratili suverenitu“. Záhadou tedy je, proč podepisoval, a raději neabdikoval. Prezident se asi inspiroval článkem na našem serveru, a na velitelském shromáždění oznámil, že hlavním úkolem armády je bránit svoji vlast, nikoliv bojovat v cizině. Pozdě, ale přece – musíme s jistou dávkou ironie pochválit člověka, který již šest let vykonává funkci vrchního velitele ozbrojených sil. Ve svém hektickém programu oslav pádu komunismu Václav Klaus nezapomněl kritizovat německou kancléřku Angelu Merkelovou za její výroky o klimatu a pochválit Václava Havla za jeho roli v roce 1989 před nepříliš přátelsky naladěným „pravdoláskovním“ publikem.
Poslanecká sněmovna potvrdila, že firmy, které se podílely na korupci, nebudou moci soutěžit o státní zakázky, poslanci také přehlasovali prezidentovo veto k zákonu, regulujícímu obchodní řetězce. Poslanci snížili platy ústavních činitelů a zdanili si i peněžní náhrady. Vyzvali vládu, aby zastavila stomiliardový tendr na likvidaci ekologických škod. Schválili zákon o krajských referendech. Vydali poslance Wolfa trestnímu stíhání za údajný podvod a nezvolili do rozpočtového výboru bývalého nejlepšího ministra financí na světě Kalouska.
Zasedal také Senát, který vrátil sněmovně zákon o zákazu privatizace ruzyňského letiště a po elektrárenských společnostech přihrál zdarma miliardy z ekologických povolenek i teplárnám.
Na funkci eurokomisaře byl po dlouhých a složitých jednáních nominován současný ministr, kariérní diplomat, bývalý komunista a absolvent moskevských studií diplomacie (jak jinak?) Štefan Füle. Místo něj budou do vlády kooptování hned dva ministři (utahování opasků, jak jinak?). Ministr obrany Martin Barták vyhodil z armády vojáky, kteří používali na přilbách nacistické symboly, ČSSD se brání proti jím předjednanému zvyšování počtu našich vojáků v Afghánistánu. Ministr dopravy Gustáv Slamečka získal po patnácti letech pobytu v ČR české občanství, zavázal se přitom, že mimo své funkce bude vykonávat i funkci učitele česko-slovenské konverzace. Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška potvrdil, že do ČR dorazily první peníze z rozpočtového období 2007 – 2013 Evropské unie. Fischerova vláda připraví hned dva návrhy rozpočtu (modrý a oranžový), oba ovšem se stejně velkým deficitem. Vítěz voleb si pak dle své přirozenosti demokraticky vybere, jestli peníze, které nemá, utratí pouze za beton, nebo smrkne pár drobných i na sociální programy.
ODS se chystá sepsat svoji vizi na příštích 10 let, v týmu autorů (doporučuji foto a video) jsou takové kapacity jako Marek Benda (kapitola Ústavní reformy), Ivan Langer (Svoboda a bezpečí), Alexandr Vondra (Češi v Evropě), Tomáš Julínek (Dlouhodobý rozvoj zdravotnictví) a další. Pavel Bém uhájil křeslo předsedy pražské ODS, za pozornost stojí, že nejvíce hlasů delegátů pražské konference získal novopečený místopředseda Milan Jančík, kontroverzní starosta Prahy 5. Z kandidátky ODS zmizí rakovnický starosta Zdeněk Nejdl, který řídil opilý, rezignovali také pardubičtí radní kvůli svým aférám. Co jsme zaseli, to sklízíme.
Mediální scénu rozbouřilo stanovisko vedení KSČM k 17. listopadu. Právě proto, že v něm není nic, co by poměrně přesně neopisovalo současnou situaci, zmohli se vůdcové „demokratických“ stran jen na demokratické výzvy k tomu, aby „se komunisté raději styděli a drželi hubu“. Navíc si tím vysloužili nové kolo snah o jejich zákaz. Kolotoč kolem tohoto „komunistického manifestu“ by ovšem neměl nechat zapadnout Kužvartových „Několik vět k 17. listopadu“, ani na české poměry velmi otevřenou analýzu tehdejších událostí od Oskara Krejčího. Stále ještě, naši milí vůdcové, nevíte, proč si čím dál více občanů myslí, že nemáme vyspělou demokracii a vzpomíná s nostalgií na komunismus? A nic na tom nemění ani propagandistické orgie, které se kolem dvacátého výročí 17. listopadu rozpoutaly.
Plzeňská kauza falešných titulů se podobně jako všechny předchozí, nepříjemné pro vládnoucí moc, zároveň nafukuje a vyznívá do ztracena. Bývalý ministr spravedlnosti Pospíšil byl zvolen novým děkanem, zjišťují se stále nové práce s nedostatky, hrozí se odebíráním titulů a současně se zkoumá, jestli je to zákonné, ustavuje se parlamentní komise. Zvláště ten poslední bod je znakem toho, že snaha zamést celou kauzu pod koberec bude enormní. Hlavní oběti z politické sféry, které uvízly v síti, se přitom chovají jako smyslů zbavené. Marek Benda sice přiznal své pochybení, ale funkce, natož poslaneckého mandátu se nevzdá, Ivana Řápková se nesmyslně zaštiťuje nebožtíkem, doložila škole svůj diplom a podává trestní oznámení na fakultu, ztráta titulu i konec politické kariéry ji však, doufejme, nemine. Elegantní řešení, jak naložit s problematickými tituly, navrhuje Ivan Hoffman.
Žáčkův Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil seznam bývalých komunistických rozvědčíků. Účelové jednání, které bylo podle všeho motivováno cílem poškodit nového náměstka ministra vnitra Jiřího Komorouse i jeho šéfa Pecinu, ve skutečnosti poškozuje zájmy ČR. Je to blbost, podlost nebo zločin? Všechno dohromady.
Podle údajů ČSÚ klesla česká ekonomika meziročně o 4,1 procenta. Průmysl je v agónii, poklesl o takřka 12 procent a místo v něm ztratilo 170 tisíc lidí, naopak díky státním zakázkám (na dluh) roste stavebnictví. Klesá zahraniční obchod, ale protože dovozy klesají rychleji než vývozy, máme v něm kladné saldo. Deficit rozpočtu v říjnu vzrostl již na 138 miliard, samo MF „optimisticky“ očekává na konci roku schodek 165 miliard, sněmovna reagovala zvýšením plánovaného schodku na 52 miliard, o 20 miliard se přitom sníží příjmy obcí a krajů. A tak se nabízí otázka – z čeho se financuje ten rozdíl?
Nezaměstnanost v říjnu oproti září sice poklesla na „pouhých“ 8,5 procent (sezónní vliv), ve třetím čtvrtletí ovšem rostla nejrychleji od roku 1993. To samozřejmě dále zvyšuje požadavky na státní kasu a snižuje koupěschopnou poptávku. Výsledkem je po dlouhých šesti letech první měsíc, v němž se snižovaly ceny zboží a služeb. A protože klesá poptávka po zboží, zvyšuje se počet krachujících firem, což povede k dalšímu propouštění (Zetor ano, DP Praha pod hrozhou stávky ne?), dalšímu snižování koupěschopné poptávky, nižšímu výběru daní a vyšším požadavkům na státní pokladnu. Odborně se tomu říká deflační spirála.
Belgická KBC chce prodat čtyřicet procent akcií ČSOB. ČEZ na konci roku očekává zisk přes 50 miliard korun, a ani v příštím roce se přes zlevnění ceny elektřiny nemusí obávat o své zisky díky manipulaci s konstrukcí výsledné ceny za dodávku elektřiny. Do stále větších problémů se dostává Sazka, její dluhopisy jsou prý časovanou náloží, údajně jí hrozí i insolvenční řízení. S takřka miliardovou ztrátou hospodařil vlastník televize nova CET 21. Své zdravotnické impérium naopak plánuje rozšířit Tomáš Chrenek, zuby si brousí již na čtvrtou zdravotní pojišťovnu. A do zdravotnického ringu vstoupil i miliardář Petr Kellner, který koupil firmu Euroclinicum, vlastnící dvě nemocnice a tři polikliniky.
Česko se připravuje na plynovou krizi. Seriál průšvihů Lesů ČR pokračuje. Antifa uvádí na pravou míru vládu a MF Dnes v kauze "teroristů" z White Justice. Nedůstojné podmínky nastupujících lékařů ohrožují celé medicínské obory. Zpožďují se výplaty nemocenských dávek. Mladí Češi vedou evropskou tabulku v užívání marihuany a extáze. MS v Liberci skončilo definitivní ztrátou 81 milionů korun. S politikou je nespokojeno 88 procent Čechů. Jak jinak, když je vedou slepci.
