Český občan si zvykl na to, že pravicové strany a jejich funkcionáři v národním pojetí představují soubor zkorumpovaných zoufalců, kteří – přisáti na cecek českých podnikatelů – dělají všechno proto, aby jim přihráli další a další výhody. A osud státních financí, které už přivedli dvakrát (vždy na konci svého vládnutí) zugrunt, ten je jim naprosto lhostejný.
Dlužno dodat, že k tomu, aby hledali obživu přímo v podnikatelském prostředí, postrádají patřičné předpoklady, především odvahu k bruslení za mantinely zákonů. Takže se raději věnují posouvání zmíněných mantinelů za civilizované evropské hranice a jenom kasírují všimné.
Ale taková degradace pravicové politiky není ve světě vůbec běžná, ba právě naopak. Sice je rozdělení oblastí zvýšeného zájmu i na Západě dáno klasickým pravolevým schizmatem, tedy sociální demokracie spíše spolupracuje s odbory, pravice zase s podnikateli, ale vše většinou v rámci civilizačních norem. (I když i na Západě mají velké potíže s vysvětlováním původu penízků ve stranické pokladně především pravičáci, dojel na to i kancléř Kohl).
Na jednotlivosti, na příkladu řetězce drogerií Schlecker, je možno prokázat, že se česká pravice liší od německé asi tak stejně, jako vagabund od gentlemana.
Stalo se toto: zmíněný řetězec převedl (nebo přímo propustil) kmenové pracovníky do spřátelené firmy, která se zabývá pronajímáním pracovníků, a kmenové nahradil oněmi nájemnými od zmíněné spřátelené firmy. Tohle ještě není známý Švarcsystém v plné síle, ale účinkuje podobně. Výsledkem je snížení mezd pracovníků v branži a obcházení tarifních ujednání pro maloobchod.
K tomuto vypečenému nápadu pravila kancléřka Angela Merkelová, že „nebude nečinně přihlížet tomu, když je celé odvětví služeb s nízkými mzdovými tarify přivedeno na hranici nemravnosti“ A pokračovala: „Toto není to, co rozumíme pod sociálně-tržním hospodářstvím.“ Schlecker podle ní „zneužívá možnost používání nájemné práce“.
Spolková ministraně práce a sociálních věcí Ursula von der Leyen (CDU) podpořila kancléřku a pohrozila otevřeně konsekvencemi: „Jestliže obor (služeb) nenajde rychle sílu zjednat nápravu, zjednáme ji sami.“ A podle ní musí být zabráněno tomu, aby byli kmenoví pracovníci propouštěni a nahrazováni nájemnými silami, a kromě toho nesmí být nájemná práce odměňována hůře, než jsou odměňování kmenoví pracovníci.
Dále se pak vyslovila pro tarifně (tedy mezi odbory a zaměstnavateli) vyjednané minimální mzdy, jakož i pro nalezení a odstranění „bílých míst“ na mapě odvětví, ve kterých ještě nejsou sjednány.
Sympatické dámy.
A tohle říká o minimální mzdě nesympatická dáma z ODS: „Státem nařízená minimální mzda je zejména pro zaměstnance soukromých firem typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé ekonomice. ODS proto zásadně nesouhlasí s vládou navrženým zvýšením minimální mzdy… ODS navrhuje zrušit minimální mzdové tarify a minimální mzdu, protože diktování výše mezd soukromým firmám je reliktem socialismu a omezováním svobody podnikání.“
Jestliže pronajímání pracovníků od zaměstnaneckých agentur (Schlecker) je velmi slabým odvarem Švarcsystému, a přesto se proti němu ostře postavily jak kancléřka, tak i ministryně práce a sociálních věcí, tak u nás lídr ODS a bývalý ministr práce a sociálních věcí Nečas o zavedení a legalizaci Švarcsystému přímo uvažoval a navrhoval jeho přechodnou (dvouletou) legalizaci.
Tento způsob najímání „podnikatelů“ podnikateli (který nemá nic společného se subdodavatelským zajištěním práce, na kterou není hlavní dodavatel vybaven) je přitom na Západě přímo zakázán, protože představuje kriminální okrádání státu na daních a zhoršení pracovních a sociálních podmínek pro zaměstnance. Jak je jasné i bulvárnímu Aha, je to jenom přisypávání dalších a dalších peněz do nenasytných podnikatelských chřtánů, které systémově organizuje a propaguje ODS a její lídr.
Asi dobře ví, odkud jim pak někdo také přisype.
Jsou to dva světy, německá a česká pravice. Jedna kulturní, inteligentní, sociálně cítící, civilizovaná a volitelná. Druhá její pravý opak.
(Neregistrovaní na iDnes mohou také diskutovat ZDE.)
Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz
