Červenec 10, 2011
Namísto policie a jejích obušků a slzného plynu na mohutné protestní shromáždění na Tahríru v sobotu zareagoval projevem premiér prozatímní egyptské vlády Esam Šaráf.
Projev nebyl dlouhý, týkal se sedmi bodů a premiér vlády, o níž není příliš jasné, jaké pravomoci jí vojenská junta vlastně povoluje, při něm vypadal unaveně. Premiér ve zkratce: vláda prý podnikne kroky k naplnění lidových požadavků, a to v co nejbližší době (aniž by prozradil, o jaké požadavky jde a co míní tou nejbližší dobou); nařídil ministru vnitra, aby vyhodil ze služby všechny policisty, kteří dávali příkazy ke střelbě do lidí, a nastolil v ulicích pořádek; nechá vytvořit zvláštní soud, který se začne zabývat jen střelbou do demonstrantů a korupčními kauzami (a to prý i bez ohledu na letní soudní prázdniny); kývl na vznik zvláštního týmu prokurátorů, kteří se budou zabývat jen kauzami střelby do lidí; oznámil vznik jakéhosi trvalého mechanismu dialogu s revoluční mládeží; nařídil kompenzace rodinám po obětech lednové revoluce a jako poslední oznámil vytvoření výboru, který se bude pod vedením „ministra pro sociální solidaritu" snažit naplňovat sociální požadavky a setkávat s představiteli různých sociálních hnutí.
Asi nejdůležitějším bodem premiérova projevu je ono nařízení ministrovi vnitra Mansúrovi Ajssávímu, aby vyhodil všechny vrahy. Shodou okolností totiž Ajssáví zároveň na jiném televizním kanále milionům Egypťanů vysvětloval, že mu platné egyptské zákony v takovém kroku brání… Připustil, že zabíjet demonstranty je sice také nelegální, trval ale na tom, že jeho ministerstvo žádné snajpry nezaměstnává.
Suma sumárum, na jedné straně se ukázalo, že premiér neví, co činí jeho ministři (a obráceně, samozřejmě), na straně druhé Šaráf na – velmi kompromisní — požadavky aktivistů reagoval vágně a ve skutečnosti se dotkl jen dvou z nich, konkrétně potrestání vrahů v policejních uniformách a sociální spravedlnosti, aniž by prozradil, jak chce v tom druhém případě konkrétně postupovat. Jinými slovy, demonstranty v Káhiře, Alexandrii či Suezu svým projevem, který prý byl podle egyptských médií výsledkem pětihodinového jednání s představiteli vojenské junty, rozhodně neuklidnil. Objevily se naopak názory, které Šaráfův projev přirovnávají k Mubarakově projevu z 28. ledna. Pokud ale lidé začali prozatímního premiéra poměřovat Mubarakem, nelze čekat nic dobrého, nebo přesněji, lze čekat, že vývoj situace v Egyptě nijak klidným nebude.
Demonstranti ze Suezu zablokovali dálnici vedoucí do přímořského letoviska Ajn Sochna. Armádě se zatím nepodařilo dav přemluvit, aby se rozešel, sílu ale zatím také nepoužila.
Dálnici na Káhiru v obou směrech mezitím zablokovali dělníci holdingu TMG. Jejich akce nemá nic společného s požadavky z Tahríru, chtějí jen, aby jim zaměstnavatel platil pojistné. Na Tahríru mezitím demonstranti zablokovali vstup do kancelářského komplexu Mugamma, obří budovy ministerstva vnitra. Zaměstnanci, zdá se, proti tomu nic nemají a protest podporují.
Státní televize se chová velmi podivně — vysílá demonstraci i její hesla tak, jak jsou, bez jakéhokoli cenzorského zásahu. Jako by se junta rozhodla upustit ventil lidovému rozhořčení. Vůdci mládežnického hnutí vyzývají spoluobčany, aby v úterý posílili tahrírský protest. Na nedělní večer se na Tahríru chystá koncert…
A pár odkazů:
— Egypt uzavřel svou hranici pro Libyjce, od nynějška od nich bude vyžadovat víza.
— USA prý mají v Jemenu tajné letiště pro své bezpilotní bombardérky.
— Izrael po třech letech poprvé na západním břehu Jordánu zkonfiskoval půdu, aby tak legalizoval nedalekou židovskou kolonii.
— Irácká vláda loutkového premiéra Málikího se ne a ne rozhodnout, jestli požádá Spojené státy, aby její zemi okupovaly i po letošním prosinci, kdy by jinak mělo oficiálně začít americké stahování.
— Navzdory tomu, co se u nás píše v novinách a ukazuje v televizi, režimy v Libyi, Sýrii nebo třeba v Jemenu mají dál značnou podporu obyvatelstva, o čemž svědčí masové demonstrace, o nichž se u nás nemluví.
— V naší spřátelené Saúdské Arábii byl zatčen významný duchovní, který požadoval propuštění politických vězňů.
— Izrael je překvapen, že USA nynějšímu egyptskému režimu hodlají, stejně jako dřív, dodávat zbraně.
— Francouzská loď Dignite al Karama, která měla být součástí (v Řecku zablokované) humanitární flotily Stay Human, dostala povolení k plavbě z Kréty na Rhodos. Aktivisté ale připouštějí, že cílem je palestinské území…
— Nový americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že USA už mají blízko k tomu, aby v Afghánistánu porazily Al Kajdu. Vzhledem k tomu, že alkajdistů je tam maximálně dvacet, jeví se tato slova opravdu triumfálně, hodna světové velmoci a její desetileté okupaci…
A tak na závěr na veselejší notu: Marocká kapela Hoba Hoba Spirit a jejich pecka Blad Skizo
Převzato z Literárek
